Kromě toho je do ohnivého jezera uvržen Ďábel, a to je neviditelný duchovní tvor. Je to duch, takže mu doslovný oheň nemůže ublížit. (Zj 20:10; srovnej 2Mo 3:2 a Sd 13:20.)

Přestože z předchozích textů jasně vyplývá symbolická podstata ohnivého jezera, někteří lidé ho používají na podporu víry v doslovné místo ohně a muk. Mnozí se dovolávají Zjevení 20:10, protože tam je uvedeno, že Ďábel, divoké zvíře a falešný prorok budou v ohnivém jezeře „trýzněni dnem i nocí po celou věčnost“. Tím však není míněno skutečné trápení při vědomí. Ti, kdo byli uvrženi do ohnivého jezera, podstoupili „druhou smrt“. (Zj 20:14) Mrtví si nic neuvědomují, takže necítí žádnou bolest ani utrpení. (Ka 9:5)

V Písmu jsou ohnivá muka spojena se zničením a smrtí. Například v Septuagintě (řeckém překladu Hebrejských písem) je slovo pro muka (baʹsa·nos) několikrát použito v souvislosti s trestem smrti. (Ez 3:20; 32:24, 30) Podobně kniha Zjevení říká o Velkém Babylónu, že „králové země . . . budou plakat a bít se nad ním v zármutku, až se budou dívat na dým jeho požáru, zatímco budou stát opodál ze strachu před jeho trýzní [řec. ba·sa·ni·smouʹ]“. (Zj 18:9, 10) O významu muk anděl později vysvětluje: „Tak bude Babylón, velké město, svržen rychlým vrhem a již nikdy nebude nalezen.“ (Zj 18:21) Zde tedy ohnivým mukám odpovídá zničení a v případě Velkého Babylóna se jedná o věčné zničení. (Srovnej Zj 17:16; 18:8, 15–17, 19.)

Proto ti, kdo jsou ‚trýzněni po celou věčnost‘ (z řec. ba·sa·niʹzo) v ohnivém jezeře, podstupují „druhou smrt“, ze které není vzkříšení. Řecké slovo ba·sa·ni·stesʹ je v Matoušovi 18:34 přeloženo jako ‚žalářník‘. (NS, srovnej v. 30.) Takže ti, kdo byli uvrženi do ohnivého jezera, tam budou omezeni neboli „uvězněni“ ve smrti po celou věčnost. (Viz hesla GEHENNA; TRÝZEŇ.)