Kapitola 10
Mít odpor k ‚hlubokým věcem Satanovým‘
THYATIRA
1. Kde ležela Thyatira ve srovnání s jinými sbory a jaké bylo její náboženské prostředí?
ASI 65 kilometrů jihovýchodně od Bergamu (Pergamu) je kvetoucí turecké město Akhisar. Asi před 1 900 lety se na tomto místě rozkládala Thyatira. Cestující dozorce se mohl snadno dostat do Thyatiry z vnitrozemí úzkou silnicí z Pergamu a pak mohl okruhem pokračovat do zbývajících sborů, o nichž se mluví ve 3. kapitole Zjevení — do Sard, Filadelfie a Laodiceje. Na rozdíl od Pergamu nebyla zřejmě Thyatira důležitým střediskem uctívání císaře, ale byly v ní svatyně a chrámy zasvěcené pohanským bohům. Thyatira byla důležitým obchodním střediskem.
2, 3. a) Jaké máme dřívější zprávy o jedné obyvatelce Thyatiry, jež se stala křesťankou? b) Jaký význam pro křesťany v Thyatiře má to, že je Ježíš „Boží Syn“ a že má „oči jako ohnivý plamen“?
2 Když v Makedonii kázal Pavel, setkal se tam s thyatirskou ženou, která se jmenovala Lydie a prodávala purpur. Lydie s celou svou domácností radostně přijala poselství, které Pavel kázal, a projevila mimořádnou pohostinnost. (Skutky 16:14, 15) Stala se první z obyvatel Thyatiry, o nichž je zpráva, že přijali křesťanství. Během času se vytvořil ve městě sbor křesťanů. Své nejdelší poselství adresuje Ježíš právě tam: „A andělovi sboru v Thyatiře piš: To říká Boží Syn, ten, který má oči jako ohnivý plamen a jehož nohy jsou jako čistá měď.“ — Zjevení 2:18.
3 To je jediné místo ve Zjevení, kde se objevuje výraz „Boží Syn“, ačkoli se Ježíš na jiných místech zmiňuje o Jehovovi výrazem ‚můj Otec‘. (Zjevení 2:27; 3:5, 21) Použití tohoto titulu zde zřejmě připomíná thyatirským křesťanům důvěrný vztah mezi Ježíšem a Jehovou. Tento Syn má „oči jako ohnivý plamen“ — což je pro thyatirské křesťany varováním, že jeho soud vzplane proti všemu, co vidí ve sboru jako znečištění. Tím, že se už podruhé zmiňuje o tom, že má nohy jako žhnoucí měď, zdůrazňuje svůj zářící příklad věrnosti, který dal, když chodil po této zemi. Křesťané v Thyatiře bezpochyby dbali jeho rady, a stejně musíme jednat i my dnes. — 1. Petra 2:21.
4, 5. a) Proč mohl Ježíš chválit křesťany v Thyatiře? b) V čem se sbor v Thyatiře podobal sborům dnešních svědků Jehovových?
4 Je krásné, že Ježíš může křesťany v Thyatiře chválit. Říká: „Znám tvé skutky a tvou lásku a víru a službu a vytrvalost, a že tvých posledních skutků je víc než těch dřívějších.“ (Zjevení 2:19) Na rozdíl od Efezanů neztratili tamější pomazaní křesťané svou první lásku k Jehovovi. Jejich víra je silná. Kromě toho je jejich skutků víc než těch dřívějších a křesťané v Thyatiře vytrvávají stejně jako tři předcházející sbory. To je příznačné rovněž pro dnešních téměř 100 000 sborů svědků Jehovových po celé zemi. Vyzařuje z nich láska k Jehovovi a duch horlivosti v kazatelské službě proniká celou organizací a podněcuje mladé i staré. Stále rostoucí počet se věnuje průkopnické službě, a tak moudře využívají zbývajícího času k oznamování nádherné naděje na přicházející Boží Království. — Matouš 24:14; Marek 13:10.
5 Mnozí věrní, jak pomazaný ostatek, tak i velký zástup, prokazují již po celá desetiletí příkladnou vytrvalost v Boží službě, zatímco okolní svět se noří stále hlouběji do beznadějné temnoty. Buďme však stateční. Zjevení potvrzuje svědectví dřívějších Božích proroků: „Jehovův velký den je blízko. Je blízko a velice spěchá.“ — Sefanjáš 1:14; Joel 2:1; Habakuk 2:3; Zjevení 7:9; 22:12, 13.
‚Ta žena Jezábel‘
6. a) Ačkoli má tento sbor chvályhodné rysy, který problém si podle Ježíšových slov zaslouží okamžitou pozornost? b) Kdo byla Jezábel? Měla právo prohlašovat se za prorokyni?
6 Ježíšův ohnivý zrak proniká dále. Všímá si něčeho, co vyžaduje okamžitou pozornost. Křesťanům v Thyatiře říká: „Opravdu ti však zazlívám, že snášíš tu ženu Jezábel, která se nazývá prorokyní a vyučuje a svádí z cesty mé otroky, aby smilnili a jedli věci obětované modlám.“ (Zjevení 2:20) V 10. století př. n. l. žila královna Jezábel, manželka izraelského krále Achaba, jež uctívala Baale a byla smutně proslulá svým vražedným, cizoložným a panovačným jednáním. Jehu, jako Jehovův pomazaný, ji nechal usmrtit. (1. Královská 16:31; 18:4; 21:1–16; 2. Královská 9:1–7, 22, 30, 33) Modlářská Jezábel neměla oprávnění tvrdit, že je prorokyní. Nebyla jako Miriam nebo Debora, jež sloužily v Izraeli jako věrné prorokyně. (2. Mojžíšova 15:20, 21; Soudci 4:4; 5:1–31) A Jehovův duch ji nepodněcoval k prorokování, jako podněcoval letitou Annu a čtyři dcery evangelisty Filipa. — Lukáš 2:36–38; Skutky 21:9.
7. a) Na jaký vliv zřejmě Ježíš poukazuje, když se zmiňuje o ‚té ženě Jezábel‘? b) Jak snad ospravedlňují některé ženy spojené se sborem svůj svévolný způsob jednání?
7 Je tedy zřejmé, že ‚ta žena Jezábel‘, která tvrdí, že je prorokyní v Thyatiře, je podvodnicí. Nepodporuje ji Boží duch. Kdo to je? Je to pravděpodobně nějaká žena nebo skupina žen, jež působí ve sboru nestoudným, škodlivým vlivem. Některé ženy spojené se sborem možná zatahovaly členy sboru do nemravnosti, přičemž drze ospravedlňovaly svůj svévolný způsob jednání zneužíváním biblických textů. To je opravdu falešné prorokování. Ovlivňovaly jiné k tomu, aby přijali jejich vlastní způsoby, totiž „smilstvo, nečistotu, pohlavní choutky, škodlivou žádost a chtivost, jež je modlářstvím“. (Kolosanům 3:5) Podněcovaly členy sboru k takovému nemravnému, sobeckému životnímu stylu, jaký je v dnešní době trpěn nebo podporován ve většině náboženství křesťanstva.
8. a) Jaká slova pronáší Ježíš o ‚Jezábel‘ v Thyatiře? b) Jak daleko sahá takový nesprávný ženský vliv v dnešní době?
8 Ježíš dále říká starším v Thyatiře: „A dal jsem jí čas, aby činila pokání, ale není ochotna činit pokání ze svého smilstva. Pohleď, hodlám ji uvrhnout na lůžko nemocných, a ty, kteří s ní cizoloží, do velkého soužení, pokud nebudou činit pokání z jejích skutků.“ (Zjevení 2:21, 22) Stejně jako původní Jezábel zřejmě ovládala Achaba a stavěla se provokativně proti Jehuovi, vykonavateli Božího rozsudku, pokouší se snad tento ženský vliv usměrňovat manžely a starší. Zdá se, že starší v Thyatiře trpí tento neskromný vliv podobný vlivu Jezábel. Ježíš je zde přísně varuje, stejně jako dnes varuje celosvětový sbor Božího lidu. Některé takové cílevědomé ženy v dnešní době přiměly své manžely, aby se stali odpadlíky, a dokonce podněcovaly k soudním procesům proti Jehovovým věrným služebníkům. — Srovnej Judu 5–8.
9. a) Proč Ježíšova slova o Jezábel neuvádějí do nepříznivého světla všechny ženy ve sboru? b) Pouze kdy vzniká vliv Jezábel?
9 To rozhodně nevrhá nepříznivé světlo na věrné ženy v křesťanském sboru. V dnešní době vykonávají velkou část svědeckého díla naše věrné sestry; pomocí domácích biblických studií, která vedou, přivádějí do sboru zástupy nových. A Bůh žehná tomuto uspořádání, jak je to naznačeno v Žalmu 68:11 (68:12, KB): „Sám Jehova dává výrok; žen, které vyprávějí dobrou zprávu, je velké vojsko.“ Manželé mohou být ovlivňováni k dobrému mírným, uctivým chováním svých manželek, které „má velkou hodnotu v Božích očích“. (1. Petra 3:1–4) Také král Lemuel chválí schopnou, pracovitou ženu. (Přísloví 31:10–31) Vliv Jezábel vzniká teprve tehdy, když ženy vybočí a začnou svádět muže nebo začnou zpochybňovat či přehlížet vedení prostřednictvím hlavy. — Efezanům 5:22, 23; 1. Korinťanům 11:3.
10. a) Proč je proti Jezábel a jejím dětem vynesen rozsudek? b) V jakém nebezpečném postavení jsou ti, kteří se stávají dětmi Jezábel, a co by měli takoví lidé dělat?
10 Ohledně ‚té ženy Jezábel‘ říká Ježíš dále: „A její děti chci zabít smrtící ranou, takže všechny sbory poznají, že jsem to já, kdo zkoumá ledviny a srdce, a chci vám dát jednotlivě podle vašich skutků.“ (Zjevení 2:23) Ježíš milosrdně povolil Jezábel a jejím dětem čas k pokání, ale oni setrvávají ve svém nemravném jednání, a proto nad nimi bude vynesen soud. Pro dnešní křesťany je to velmi silné poselství. Ti, kteří napodobují Jezábel, ať jsou to muži nebo ženy, a porušují biblické zásady ohledně vedení prostřednictvím hlavy a ohledně morálky, nebo jsou tak svéhlaví, že přehlížejí teokratický pořádek, stávají se tak jejími dětmi a jsou v duchovním směru nebezpečně nemocní. Jestliže ovšem takový člověk zavolá starší ve sboru, aby se nad ním modlili, pak „modlitba víry prospěje churavému a Jehova ho pozvedne“ — pokud pokorně jedná v souladu s těmito modlitbami. Ať si však nikdo nemyslí, že může Boha nebo Krista klamat tím, že by se snažil (nebo snažila) skrýt nějaké nemravné činy nebo vyvolávat vnější zdání, že vykonává horlivou službu. — Jakub 5:14, 15.
11. Jakou pomoc dnes dostávají sbory, aby dávaly pozor na pronikání nezákonného ženského vlivu?
11 Je potěšitelné, že si je dnes většina sborů svědků Jehovových vědoma tohoto nebezpečí. Starší dávají pozor na sklony k neteokratickým postojům nebo k nesprávnému jednání. Mužům i ženám, kteří se dostali na nebezpečnou cestu, se snaží pomoci, aby si vybudovali duchovní smýšlení a upravili své jednání, než bude příliš pozdě. (Galaťanům 5:16; 6:1) Tito křesťanští dozorci s láskou a pevně potlačují jakékoli snahy žen vytvářet skupiny k podporování směrů, které připomínají hnutí za emancipaci žen. Kromě toho bývají v publikacích svědků Jehovových čas od času poskytovány aktuální rady.a
12. Jak dnes projevuje Janova třída podobnou horlivost jako Jehu?
12 Jestliže však někde došlo k hrubé nemravnosti a zejména pokud se taková nemravnost stala zvykem, musí být nekající hříšníci zbaveni pospolitosti. Vzpomínáme si na horlivost, kterou projevil Jehu, když odstraňoval všechny stopy vlivu královny Jezábel v Izraeli. Podobně podniká i dnes Janova třída rozhodné kroky, poskytuje svým druhům, kteří se podobají Jehonadabovi, příklad a její členové dokazují, že se velice liší od kazatelů křesťanstva, kteří projevují nezdravou povolnost. — 2. Královská 9:22, 30–37; 10:12–17.
13. Co se stane s těmi, kteří podlehnou nesprávnému ženskému vlivu?
13 Jako Jehovův posel a soudce jedná Boží Syn správně, když ukazuje, kdo je novodobá Jezábel, a působí, že ta se ocitá na lůžku nemocných, protože je její duchovní nemoc skutečně chronická. (Malachiáš 3:1, 5) Ti, kteří podlehli tomuto zhoubnému ženskému vlivu, zakusí také velké soužení — zármutek z toho, že jim bude odňata pospolitost, že budou odděleni od křesťanského sboru, jako by byli mrtví. Pokud nebudou činit pokání a neobrátí se a nebudou přijati zpět do sboru, postihne je i tělesná smrt v podobě ‚smrtící rány‘ — a to nejpozději ve velkém soužení. Zatím však mají možnost nápravy, pokud činí úplné pokání ze svých nesprávných skutků. — Matouš 24:21, 22; 2. Korinťanům 7:10.
14. a) Jak užívá Ježíš starších při řešení určitých problémů, jako jsou vlivy Jezábel? b) Jak by měl sbor podporovat starší při řešení takových problémů?
14 „Všechny sbory“ musí poznat, že Ježíš zkoumá „ledviny“, nejhlubší city, a „srdce“, nejvnitřnější osobnost, včetně nejzákladnějších pohnutek. K tomu užívá hvězd neboli starších, kterým důvěřuje, a tak řeší určité problémy, například jakýkoli vliv Jezábel, který se objeví. (Zjevení 1:20) Když tito starší plně prozkoumali takovou záležitost a vyjádří rozsudek, není na jednotlivcích, aby ověřovali všechny důvody podniknutých kroků. Všichni by měli pokorně přijmout způsob, jak starší věc rozhodli, a měli by dále podporovat tyto hvězdy sboru. Věrná oddanost vůči Jehovovi a jeho organizačnímu uspořádání dojde odměny. (Žalm 37:27–29; Hebrejcům 13:7, 17) A pokud jde o tebe, kéž se podílíš na požehnání, až dá Ježíš každému jednotlivě podle jeho skutků. — Galaťanům 5:19–24; 6:7–9.
‚Držte se toho, co máte‘
15. a) Co řekl Ježíš těm, kteří se nedali zkazit od Jezábel? b) Z čeho je patrné, že v roce 1918 nebyli odpadlickým křesťanstvem zkaženi všichni, kteří tvrdili, že jsou křesťané?
15 Další Ježíšova slova přinášejí útěchu: „Ale vám ostatním, kteří jste v Thyatiře, všem těm, kteří nemají toto učení, právě těm, kteří, jak říkají, nepoznali ‚hluboké Satanovy věci‘, říkám: Nevkládám na vás žádné jiné břemeno. Nicméně se držte toho, co máte, dokud nepřijdu.“ (Zjevení 2:24, 25) V Thyatiře jsou věrné duše, které nepodlehly vlivu Jezábel. Podobně 40 let před rokem 1918 a potom nebyli všichni, kteří se prohlašovali za křesťany, tolerantní vůči nemravnému, zkaženému jednání, jež tak bují v křesťanstvu. Malá skupina badatelů Bible, kteří jsou nyní známí jako svědkové Jehovovi, se snažila pomáhat členům církví, aby pochopili nekřesťanský původ mnoha nauk křesťanstva, a tato skupina se zbavila všech babylónských názorů a zvyků získaných z odpadlického křesťanstva. K tomu patří i nezdravě povolné učení ‚té ženy Jezábel‘.
16. Kterých věcí je nutné se vyvarovat, ačkoli Ježíš a vedoucí sbor křesťanů v prvním století nepřidávali žádné další břemeno?
16 Dnešní Janova třída také povzbuzuje své druhy, velký zástup, aby se chránili nemravných vlivů, například vlivů pokleslého světa zábavy. K tomu, abychom poznali, čemu se vyhýbat, není nutné se dívat na zkaženost ani s ní získávat zkušenosti a nemáme to dělat ani ze zvědavosti. Projevem moudrosti je držet se velmi daleko od ‚hlubokých Satanových věcí‘. Ježíš k tomu říká: „Nevkládám na vás žádné jiné břemeno.“ To nám připomíná výnos křesťanského vedoucího sboru v prvním století: „Svatý duch a my sami jsme totiž uznali za dobré nepřidávat vám žádné další břemeno kromě těchto nutných věcí: Abyste se zdržovali věcí obětovaných modlám a krve a zardoušeného a smilstva. Vystříháte-li se toho pečlivě, bude se vám dobře dařit.“ (Skutky 15:28, 29) Chceš-li, aby se ti duchovně dobře dařilo, vyvaruj se falešného náboženství, zneužívání krve (například při transfúzích krve) a nemravnosti. A pravděpodobně bude chráněno i tvé tělesné zdraví.
17. a) Jak dnes pokouší Satan lidi ‚hlubokými věcmi‘? b) Jaký bychom dnes měli mít názor na ‚hluboké věci‘ Satanova překultivovaného světa?
17 Satan má dnes jiné ‚hluboké věci‘, jako jsou složité úvahy a filozofie, které lichotí intelektu. Vedle morálně povolných, nemravných úvah k nim patří spiritismus a evoluční teorie. Jak se na tyto ‚hluboké věci‘ dívá absolutně moudrý Stvořitel? Apoštol Pavel cituje jeho slova: „Zničím moudrost moudrých.“ Naproti tomu „hluboké Boží věci“ jsou jednoduché, průzračné a potěšující. Moudří křesťané se vystříhají ‚hlubokých věcí‘ Satanova překultivovaného světa. Pamatuj na to, že „svět pomíjí a rovněž jeho žádost, ale kdo činí Boží vůli, zůstává navždy“. — 1. Korinťanům 1:19, Meziřádkový překlad Království, angl.; 2:10; 1. Jana 2:17.
18. Jaká požehnání slíbil Ježíš pomazaným křesťanům, kteří zůstanou věrní až do konce, a jakou přednost budou mít v Armagedonu tito vzkříšení?
18 Křesťanům v Thyatiře nyní Ježíš říká potěšující slova. Ta povzbuzují pomazané křesťany i dnes: „A tomu, kdo zvítězí a zachovává mé skutky až do konce, chci dát autoritu nad národy, a jistě bude pást lidi železným prutem, takže budou rozbiti na kusy jako hliněné nádoby, stejně jako jsem přijal já od svého Otce.“ (Zjevení 2:26, 27) To je opravdu podivuhodná přednost. Tato autorita, kterou dostanou pomazaní vítězové při svém vzkříšení, je podíl na činnosti spolu s Ježíšem, až bude v Armagedonu mávat ničivým „železným prutem“ proti vzpurným národům. A jaderná palebná síla těchto národů prskne jako vlhká bouchací kulička, až Kristus roztříští své nepřátele jako hliněnou nádobu. — Žalm 2:8, 9; Zjevení 16:14, 16; 19:11–13, 15.
19. a) Kdo je ‚jitřní hvězda‘ a jak bude dána těm, kteří zvítězí? b) Jaké povzbuzení je poskytnuto velkému zástupu?
19 Ježíš dodává: „A chci mu dát jitřní hvězdu.“ (Zjevení 2:28) Ježíš sám později vysvětluje, co je tato ‚hvězda‘. Říká: „Jsem kořen a potomstvo Davidovo a jasná jitřní hvězda.“ (Zjevení 22:16) Ano, Ježíš splňuje proroctví, které Jehova vynutil z neochotných rtů Balámových: „Z Jákoba jistě vykročí hvězda, a vskutku povstane žezlo z Izraele.“ (4. Mojžíšova 24:17) Jak dá Ježíš těm, kteří zvítězí, „jitřní hvězdu“? Zřejmě tím, že se jim dá on sám, že je pojme do nejužšího, nejdůvěrnějšího vztahu. (Jan 14:2, 3) To je skutečně mocný podnět k vytrvalosti! I pro velký zástup je podněcující vědomí, že „jasná jitřní hvězda“ brzy projeví svou královskou autoritu tím, že zde na zemi obnoví ráj!
Zachovej ryzost
20. Jaký postupný vývoj v křesťanstvu nám připomíná některé ze slabostí, které měl sbor v Thyatiře?
20 Tento dopis musel být jistě pro křesťany v Thyatiře velkým povzbuzením. Představ si — sám oslavený Boží Syn v nebi mluvil osobně k thyatirským křesťanům o některých z jejich problémů. Jistě alespoň někteří ve sboru reagovali na takovou milující pastýřskou činnost. Toto nejdelší ze sedmi poselství nám také pomáhá zjistit, kde je dnes pravý křesťanský sbor. Když v roce 1918 přišel Ježíš do Jehovova chrámu k soudu, převážná většina organizací, jež tvrdily, že jsou křesťanské, byla poskvrněna modlářstvím a duchovní nemravností. (Jakub 4:4) Někteří zakládali své názory na naukách cílevědomých žen z 19. století, jako byla například Ellen Whiteová mezi adventisty sedmého dne a Mary Baker Eddyová v hnutí křesťanské vědy; a v poslední době mnoho žen káže z kazatelny. (Povšimni si rozdílu v 1. Timoteovi 2:11, 12.) V různých formách katolicismů je často Marii vzdávána větší čest než Bohu a Kristu. Ježíš ji tak nectil. (Jan 2:4; 19:26) Je možné uznat, že organizace, které připouštějí takový nezákonný ženský vliv, jsou opravdu křesťanské?
21. Jaké poučení z tohoto poselství do Thyatiry máme jako jednotlivci?
21 Jednotliví křesťané, ať již jsou z Janovy třídy nebo z jiných ovcí, učiní dobře, budou-li dbát na toto poselství. (Jan 10:16) Někteří možná zjistí, že je pro ně bezstarostné jednání lákavé, jako bylo pro učedníky thyatirské Jezábel. I kompromisy mohou být lákavé. Dnes je nutné čelit sporným otázkám, když jde například o jedení výrobků z krve nebo o přijímání krevních transfúzí. Někteří si možná myslí, že je horlivost v kazatelské službě nebo proslovy, které snad mají, opravňují k tomu, aby byli v jiných oblastech méně přísní, že se například mohou dívat na násilnické a nemorální filmy a videopásky nebo že mohou nemírně užívat alkohol. Ježíšova výstraha křesťanům v Thyatiře nám říká, že si nic takového nesmíme dovolovat. Jehova si přeje, abychom byli čistí, nerozdělení, abychom jednali z celého srdce jako mnozí křesťané v Thyatiře.
22. Jak Ježíš zdůrazňuje, že je nutné mít slyšící ucho?
22 Ježíš nakonec říká: „Kdo má ucho, ať slyší, co duch říká sborům.“ (Zjevení 2:29) Počtvrté Ježíš opakuje tento vzrušující refrén, a ten bude uzavírat i všechna tři další poselství. Máš takové citlivě reagující ucho? Tak pozorně naslouchej, když Bůh poskytuje svým duchem další rady skrze svůj sdělovací prostředek.
[Poznámka pod čarou]
a Viz například článek „Věrné křesťanské ženy — Drahocenné Boží ctitelky“ ve Strážné věži z 1. listopadu 2003.
[Obrázky na straně 51]
V dnešní době vykonávají velkou část svědecké práce věrné sestry, které ve skromnosti podporují teokratickou autoritu