Kapitola 43

Zářivé město

Vidění 16 — Zjevení 21:9–22:5

Námět: Popis Nového Jeruzaléma.

Doba splňování: Po velkém soužení a uvržení Satana do propasti.

1, 2. a) Kam bere anděl Jana, aby viděl Nový Jeruzalém, a jaký protiklad zde pozorujeme? b) Proč je to slavné vyvrcholení Zjevení?

V JEDNOM z minulých vidění vzal anděl Jana do pustiny a ukázal mu Velký Babylón. Nyní vede jeden z téže skupiny andělů Jana na vysokou horu. A Jan vidí něco zcela opačného. Není zde nečisté, nemravné město, jakým byla babylónská nevěstka, ale Nový Jeruzalém — čistý, duchovní, svatý — a sestupuje ze samotného nebe. — Zjevení 17:1, 5.

² Ani pozemský Jeruzalém neměl nikdy takovou slávu. Jan nám říká: „A přišel jeden z těch sedmi andělů, kteří měli sedm misek, jež byly plné sedmi posledních ran, mluvil se mnou a řekl: ‚Pojď sem, chci ti ukázat nevěstu, Beránkovu manželku.‘ Odnesl mě tedy v síle ducha na velkou a vysokou horu a ukázal mi svaté město Jeruzalém, které sestupovalo z nebe od Boha a mělo Boží slávu.“ (Zjevení 21:9–11a) Z tohoto výhodného místa na nebetyčné hoře pozoruje Jan nádherné město se všemi jeho krásnými podrobnostmi. Lidé víry dychtivě čekali na jeho příchod již od chvíle, kdy lidstvo upadlo do hříchu a smrti. Konečně je zde. (Římanům 8:19; 1. Korinťanům 15:22, 23; Hebrejcům 11:39, 40) Je to nádherné duchovní město, které se skládá ze 144 000 věrných a oddaných osob, jež zachovaly ryzost. Září svou svatostí a zrcadlí slávu samotného Jehovy. To je slavné vyvrcholení Zjevení!

 3. Jak popisuje Jan krásu Nového Jeruzaléma?

³ Nový Jeruzalém je úchvatně krásný: „Jeho záře byla podobná nejvzácnějšímu drahokamu, jako jaspis, který září jako čistý křišťál. Mělo velkou a vysokou zeď a mělo dvanáct bran a u těch bran dvanáct andělů a byla tam vepsána jména, jež jsou jména dvanácti kmenů izraelských synů. Na východě byly tři brány a na severu tři brány a na jihu tři brány a na západě tři brány. Zeď města také měla dvanáct základních kamenů a na nich dvanáct jmen dvanácti Beránkových apoštolů.“ (Zjevení 21:11b–14) Je opravdu výstižné, že první dojem, který Jan zaznamenává, je dojem třpytivého jasu. Nový Jeruzalém jako skvoucí se nevěsta je pro Krista vhodnou chotí. Zcela jistě září, což odpovídá tomu, že ji stvořil ‚Otec nebeských světel‘. — Jakub 1:17.

 4. Co naznačuje, že Nový Jeruzalém není tělesný izraelský národ?

⁴ Na jeho dvanácti branách jsou napsána jména dvanácti kmenů Izraele. Toto symbolické město se tedy skládá ze 144 000, kteří byli zapečetěni „z každého kmene izraelských synů“. (Zjevení 7:4–8) V souladu s tím jsou na základních kamenech jména 12 apoštolů Beránkových. Ano, Nový Jeruzalém není tělesným národem izraelským, který byl založen na 12 synech Jákobových. Je to duchovní izrael založený na ‚apoštolech a prorocích‘. — Efezanům 2:20.

 5. Co znamená, že má Nový Jeruzalém „velkou a vysokou zeď“, a že jsou u každého vchodu postaveni andělé?

⁵ Symbolické město má ohromnou zeď. Ve starověku byly městské zdi budovány z bezpečnostních důvodů jako ochrana proti nepřátelům. ‚Velká a vysoká zeď‘ Nového Jeruzaléma ukazuje, že je duchovně v bezpečí. Nikdy do něj nebude smět vejít žádný nepřítel spravedlnosti, nikdo nečistý ani nečestný. (Zjevení 21:27) Ale pro ty, kterým je dovoleno vejít, je vstup do tohoto nádherného města jako vstup do ráje. (Zjevení 2:7) Když byl Adam vyhnán z původního ráje, byli před ráj postaveni cherubíni, aby nečistí lidé do něj nemohli vstoupit. (1. Mojžíšova 3:24) Podobně byli postaveni andělé u každého vchodu do svatého města Jeruzaléma, aby zajišťovali duchovní bezpečí města. A v posledních dnech andělé opravdu chrání sbor pomazaných křesťanů, který se stává Novým Jeruzalémem, před babylónským poskvrněním. — Matouš 13:41.

Měření města

 6. a) Jak popisuje Jan měření města a co naznačuje toto měření? b) Jak se dá vysvětlit, že zde použitá míra je „podle míry lidské a zároveň andělské“? (Viz pozn. pod čarou.)

⁶ Jan pokračuje ve své zprávě: „A ten, kdo se mnou mluvil, držel jako míru zlatý rákos, aby změřil město a jeho brány a jeho zeď. A město je čtvercové a jeho délka je stejně velká jako jeho šířka. A změřil město rákosem, dvanáct tisíc stadií; jeho délka a šířka a výška jsou si rovné. Změřil také jeho zeď, sto čtyřicet čtyři lokte, podle míry lidské a zároveň andělské.“ (Zjevení 21:15–17) Když byla měřena chrámová svatyně, byla to záruka, že se splní vzhledem k ní Jehovova předsevzetí. (Zjevení 11:1) Nyní anděl měří Nový Jeruzalém, z čehož je patrné, že jsou Jehovova předsevzetí s tímto slavným městem neměnná.a

 7. Co je pozoruhodného na rozměrech města?

⁷ Je to opravdu pozoruhodné město. Dokonalá krychle o délce obvodu 12 000 stadií (asi 2 220 km) obklopená zdí vysokou 144 lokte neboli 64 metry. Žádné doslovné město by nemohlo mít takové rozměry. Jeho území by bylo asi 14krát větší než novodobý Izrael a tyčilo by se téměř 560 kilometrů vysoko do prostoru. Zjevení bylo dáno ve znameních. Co nám tedy říkají tyto rozměry o nebeském Novém Jeruzalému?

 8. Co znamená, že a) má město zdi vysoké 144 loktů? b) město měří 12 000 stadií? c) má město tvar dokonalé krychle?

⁸ Zdi vysoké 144 lokte nám připomínají, že se město skládá ze 144 000 osob přijatých za duchovní Boží syny. Číslo 12, jež se vyskytuje v rozměru města — 12 000 stadií —, přičemž délka, šířka i výška jsou si rovné, je používáno v biblických proroctvích obrazně v souvislosti s organizací. Nový Jeruzalém je tedy jedinečně rozvržené organizační uspořádání, které má splnit Boží věčné předsevzetí. Nový Jeruzalém společně s Králem Ježíšem Kristem je organizací Jehovova Království. Dále je zde tvar města: dokonalá krychle. V Šalomounově chrámě byla dokonalou krychlí Nejsvětější, v níž bylo symbolické znázornění Jehovovy přítomnosti. (1. Královská 6:19, 20) Je tedy opravdu výstižné, že Nový Jeruzalém, který osvěcuje sláva samotného Jehovy, je spatřen jako dokonalá, ohromná krychle. Všechny jeho míry jsou naprosto vyrovnané. Je to město bez nepravidelností a nedostatků. — Zjevení 21:22.

Drahocenné stavební materiály

 9. Jak popisuje Jan materiál, z něhož je město postaveno?

⁹ Jan pokračuje ve svém popisu: „Jeho zeď byla vystavěna z jaspisu a město bylo z ryzího zlata podobného čistému sklu. Základy městské zdi byly ozdobeny drahokamy všeho druhu: První základ byl jaspis, druhý safír, třetí chalcedon, čtvrtý smaragd, pátý sardonix, šestý karneol, sedmý chryzolit, osmý beryl, devátý topas, desátý chryzopras, jedenáctý hyacint, dvanáctý ametyst. Rovněž dvanáct bran bylo dvanáct perel; každá z bran byla udělána z jedné perly. A široká ulice města byla ryzí zlato, jako průhledné sklo.“ — Zjevení 21:18–21.

10. Co znamená, že je město postaveno z jaspisu, zlata a ‚drahokamů všeho druhu‘?

¹⁰ Stavba města je opravdu zářivá. Místo světských, pozemských stavebních materiálů jako je hlína nebo kámen, čteme o jaspisu, čistém zlatu a o ‚drahokamech všeho druhu‘. Ty opravdu výstižně znázorňují nebeské stavební materiály. Nic by nemělo být nádhernějšího. Starověká truhla smlouvy byla potažena čistým zlatem, a v Bibli tento kov často znázorňuje věci, které jsou dobré a cenné. (2. Mojžíšova 25:11; Přísloví 25:11; Izajáš 60:6, 17) Ale celý Nový Jeruzalém a dokonce i jeho široká ulice jsou „ryzí zlato, jako průhledné sklo“, což znázorňuje nepředstavitelnou krásu a skutečnou hodnotu.

11. Čím je zajištěno, že ti, z nichž se skládá Nový Jeruzalém, budou zářit nejvyšším jasem duchovní čistoty?

¹¹ Žádný lidský tavič by nemohl vyrobit tak ryzí zlato. Ale Jehova je nejvyšší Přečišťovač. Sedí jako „přečišťovač a čistič stříbra“ a přečišťuje jednotlivé věrné členy duchovního izraele „jako zlato a jako stříbro“, přičemž z nich odstraňuje všechny nečistoty. Jedině ti, kteří byli opravdu přečištěni a vyčištěni, budou nakonec tvořit Nový Jeruzalém, a takovým způsobem Jehova buduje město ze živého stavebního materiálu, který září nejvyšší duchovní čistotou. — Malachiáš 3:3, 4.

12. Co je naznačeno tím, že a) základy města jsou ozdobeny dvanácti drahokamy? b) městské brány jsou perly?

¹² Nádherné jsou i základy města, neboť jsou ozdobeny dvanácti drahokamy. To nám připomíná, že starověký židovský velekněz nosil ve dnech, kdy se konaly obřady, efod ozdobený 12 různými drahokamy poněkud podobnými těm, které jsou popsány zde. (2. Mojžíšova 28:15–21) To jistě není souhra náhod. Je tím zdůrazněna kněžská úloha Nového Jeruzaléma, jehož „lampou“ je Ježíš, velký velekněz. (Zjevení 20:6; 21:23; Hebrejcům 8:1) Také prostřednictvím Nového Jeruzaléma přichází lidstvu dobrodiní Ježíšovy služby, kterou koná jako velekněz. (Zjevení 22:1, 2) Dvanáct městských bran, z nichž každá je nádhernou perlou, připomíná Ježíšovo podobenství, v němž je Království přirovnáno k velmi cenné perle. Všichni, kteří vstupují těmito branami, museli prokázat pravé ocenění pro duchovní hodnoty. — Matouš 13:45, 46; srovnej Joba 28:12, 17, 18.

Město světla

13. Co říká Jan dále o Novém Jeruzalému a proč nepotřebuje toto město žádný doslovný chrám?

¹³ V Šalomounově době byl vrcholným místem Jeruzaléma chrám postavený na nejvyšším místě města, na hoře Moria ležící na severu. Co však Nový Jeruzalém? Jan říká: „A neviděl jsem v něm chrám, neboť jeho chrámem je Jehova Bůh, Všemohoucí, a také Beránek. A město nepotřebuje, aby na ně svítilo slunce nebo měsíc, vždyť je osvítila Boží sláva a jeho lampou byl Beránek.“ (Zjevení 21:22, 23) Opravdu není nutné zde stavět doslovný chrám. Starověký židovský chrám byl jen modelem, a skutečnost, jejímž byl modelem, velký duchovní chrám, existuje od doby, kdy Jehova v roce 29 n. l. pomazal Ježíše jako velekněze. (Matouš 3:16, 17; Hebrejcům 9:11, 12, 23, 24) Jestliže existuje chrám, musí také existovat kněžská třída, která přináší Jehovovi oběti ve prospěch lidí. Ale ti všichni, kteří jsou částí Nového Jeruzaléma, jsou kněžími. (Zjevení 20:6) A velká oběť, Ježíšův dokonalý lidský život, byla obětována jednou provždy. (Hebrejcům 9:27, 28) Kromě toho mohou všichni, kteří žijí v tomto městě, osobně přistupovat k Jehovovi.

14. a) Proč nepotřebuje Nový Jeruzalém, aby na něj svítilo slunce a měsíc? b) Co předpovědělo Izajášovo proroctví o Jehovově univerzální organizaci a jak se to týká Nového Jeruzaléma?

¹⁴ Když Jehovova sláva procházela kolem Mojžíše na hoře Sinaj, začala Mojžíšova tvář zářit tak jasně, že si ji musel před ostatními Izraelity zakrýt. (2. Mojžíšova 34:4–7, 29, 30, 33) Můžeš si tedy představit jas města, které je stále osvětlováno Jehovovou slávou? V takovém městě by nemohla být noc. Nepotřebovalo by doslovné slunce ani měsíc. Věčně by vyzařovalo světlo. (Srovnej 1. Timoteovi 6:16.) A Nový Jeruzalém je zalit takovým zářivým jasem. Ano, tato nevěsta a její Ženich a Král se stávají hlavním městem Jehovovy univerzální organizace — jeho „ženy“, „Jeruzaléma nahoře“ —, o němž prorokoval Izajáš: „Slunce se ti již neprokáže jako světlo ve dne a pro jas už ti nebude dávat světlo měsíc. A Jehova se ti stane světlem trvajícím na neurčito a tvůj Bůh tvou krásou. Tvé slunce již nebude zapadat ani tvého měsíce nebude ubývat; vždyť Jehova se ti stane světlem trvajícím na neurčito a dny tvého truchlení budou dokončeny.“ — Izajáš 60:1, 19, 20; Galaťanům 4:26.

Světlo pro národy

15. Která slova ze Zjevení o Novém Jeruzalému se podobají Izajášovu proroctví?

¹⁵ V tomtéž proroctví bylo také předpověděno: „A národy jistě půjdou k tvému světlu a králové k jasu tvé záře.“ (Izajáš 60:3) Zjevení ukazuje, že se tato slova budou vztahovat i na Nový Jeruzalém: „A národy budou chodit prostřednictvím jeho světla a králové země do něho vnesou svou slávu. A jeho brány nebudou přes den vůbec zavřeny, neboť noc tam nebude existovat. A vnesou do něho slávu a čest národů.“ — Zjevení 21:24–26

16. Co jsou „národy“, které budou chodit prostřednictvím světla Nového Jeruzaléma?

¹⁶ Kdo jsou tyto „národy“, které budou chodit prostřednictvím světla Nového Jeruzaléma? Jsou to lidé, kteří kdysi patřili k národům tohoto ničemného světa a kteří reagují na světlo, jež je vysíláno prostřednictvím tohoto nádherného nebeského města. Vyniká mezi nimi velký zástup, který již vyšel „ze všech národů a kmenů a lidí a jazyků“ a uctívá Boha dnem i nocí společně s Janovou třídou. (Zjevení 7:9, 15) Až Nový Jeruzalém sestoupí z nebe a Ježíš použije klíčů smrti a hádu, aby vzkřísil mrtvé, připojí se k nim další milióny lidí, kteří pocházeli „z národů“ a začali milovat Jehovu a jeho Syna, manžela Nového Jeruzaléma přirovnaného k Beránkovi. — Zjevení 1:18.

17. Kdo jsou „králové země“, kteří „vnesou svou slávu“ do Nového Jeruzaléma?

¹⁷ A kdo jsou „králové země“, kteří „do něho vnesou svou slávu“? Nejsou to doslovní králové země jako skupina, protože ti spějí ke zničení, když bojují v Armagedonu proti Božímu Království. (Zjevení 16:14, 16; 19:17, 18) Mohli by snad být těmito králi někteří vysoce postavení lidé z národů, kteří se připojují k velkému zástupu? Nebo jsou to snad vzkříšení králové, kteří se v novém světě podřídí Božímu Království? (Matouš 12:42) Stěží, protože většinou byla sláva takových králů světská a již dávno vymizela. „Králi země“, kteří vnesou svou slávu do „Nového Jeruzaléma“, musí tedy být 144 000 těch, kteří byli ‚koupeni. . . z každého kmene a jazyka a lidu a národa‘, aby kralovali s Beránkem, Ježíšem Kristem. (Zjevení 5:9, 10; 22:5) Svou slávu, kterou dostali od Boha, vnášejí do města, aby tak přispěli k jeho většímu jasu.

18. a) Kdo bude vyloučen z Nového Jeruzaléma? b) Komu bude dovoleno vstoupit do města?

¹⁸ Jan pokračuje: „Rozhodně však do něho nevstoupí nic neposvátného ani žádný, kdo provádí ohavnost a lež; vstoupí jen ti, kteří jsou zapsáni v Beránkově svitku života.“ (Zjevení 21:27) K Novému Jeruzalému nemůže patřit nic, co je poskvrněno Satanovým světem. Ačkoli jsou jeho brány otevřeny stále, nebude přístup do něho dovolen nikomu, „kdo provádí ohavnost a lež“. V tomto městě nebudou žádní odpadlíci ani žádní členové Velkého Babylóna. A kdyby se někdo pokusil znesvětit toto město tím, že by chtěl zkazit jeho budoucí členy, dokud jsou ještě na zemi, bude takové úsilí zmařeno. (Matouš 13:41–43) Nakonec vejdou do Nového Jeruzaléma pouze ti, „kteří jsou zapsáni v Beránkově svitku života“, 144 000.b — Zjevení 13:8; Daniel 12:3.

Řeka vody života

19. a) Jak popisuje Jan, že prostřednictvím Nového Jeruzaléma bude lidstvo dostávat požehnání? b) Kdy teče „řeka vody života“ a jak to víme?

¹⁹ Zářivý Nový Jeruzalém zprostředkuje lidstvu na zemi nádherná požehnání. To se dovídá Jan dále: „A ukázal mi řeku vody života, čistou jako křišťál, která plyne od trůnu Božího a Beránkova středem jeho široké ulice.“ (Zjevení 22:1, 2a) Kdy teče tato řeka? Protože teče „od trůnu Božího a Beránkova“, mohlo to být teprve od začátku Pánova dne v roce 1914. Tehdy nastala událost ohlášena zatroubením sedmé trubky a nádherným oznámením: „Nyní nastala záchrana a moc a království našeho Boha a autorita jeho Krista.“ (Zjevení 11:15; 12:10) Během času konce duch a nevěsta zvou správně nakloněné lidi, aby si zdarma vzali vodu života. Voda z této řeky bude takovým lidem k dispozici až do úplného konce tohoto systému věcí a také v novém světě, kdy Nový Jeruzalém ‚sestoupí z nebe od Boha‘. — Zjevení 21:2.

20. Co naznačuje, že je již do určité míry dostupná voda života?

²⁰ Životodárná voda zde není lidstvu nabízena poprvé. Když byl Ježíš na zemi, mluvil o vodě, která zprostředkuje věčný život. (Jan 4:10–14; 7:37, 38) Jan dále uslyší laskavé pozvání: „Duch a nevěsta stále říkají: ‚Pojď!‘ A každý, kdo slyší, ať řekne: ‚Pojď!‘ A každý, kdo žízní, ať přijde; každý, kdo si přeje, ať si vezme zdarma vodu života.“ (Zjevení 22:17) Toto pozvání zaznívá i nyní a naznačuje, že určité množství vody života je možné získat již nyní. Ale v novém světě budou tyto vody přitékat od Božího trůnu Novým Jeruzalémem jako skutečná řeka.

21. Co znázorňuje „řeka vody života“ a jak nám Ezekielovo vidění této řeky pomáhá k poznání?

²¹ Co je tato „řeka vody života“? Doslovná voda je živel nezbytně nutný pro život. Bez pokrmu může člověk přežít řadu týdnů, ale bez vody by zemřel asi za týden. Voda je také očišťující činitel a je nezbytně nutná pro zdraví. Voda života tedy musí znázorňovat něco nezbytně důležitého pro život a zdraví lidstva. Prorok Ezekiel také dostal vidění této ‚řeky vody života‘ a v jeho vidění vytékala řeka z chrámu a tekla do Mrtvého moře. Potom se stal zázrak! Solí nasycená voda bez života se změnila ve sladkou vodu, v níž se hemžily ryby. (Ezekiel 47:1–12) Ano, řeka ve vidění vrací život něčemu, co bylo předtím mrtvé. Tím je potvrzeno, že řeka vody života znázorňuje Boží opatření prostřednictvím Ježíše Krista, aby byl „mrtvému“ lidskému rodu vrácen dokonalý lidský život. Tato řeka je ‚čistá jako křišťál‘, což naznačuje, že Boží opatření jsou čistá a svatá. Je to něco zcela jiného než zkrvavělé, smrtonosné „vody“ křesťanstva. — Zjevení 8:10, 11.

22. a) Odkud pramení tato řeka a proč je to správné? b) Co patří k vodě života a co ještě zahrnuje tato symbolická řeka?

²² Řeka pramení u „trůnu Božího a Beránkova“. To je správné, protože základem Jehovových životodárných opatření je výkupní oběť, a ta byla opatřena proto, že Jehova „tak velice miloval svět, že dal svého jediného zplozeného Syna, aby žádný, kdo v něj projevuje víru, nebyl zahuben, ale měl věčný život“. (Jan 3:16) K vodě života také patří Boží slovo, o němž se v Bibli mluví jako o vodě. (Efezanům 5:26) Voda života však zahrnuje nejen pravdu, ale také všechna jiná Jehovova opatření, jež jsou založena na Ježíšově oběti a mají zprostit poslušné lidi hříchu a smrti a dát jim věčný život. — Jan 1:29; 1. Jana 2:1, 2.

23. a) Proč je výstižné, že řeka vody života protéká středem široké ulice Nového Jeruzaléma? b) Který božský slib Abrahamovi se splní, až poteče v hojné míře voda života?

²³ Během tisíciletého panství jsou dobrodiní výkupného plně uplatňována prostřednictvím kněžství Ježíše a jeho 144 000 nižších kněží. Je tedy výstižné, že řeka vody života protéká středem široké ulice Nového Jeruzaléma. Ten se skládá z duchovního izraele, který společně s Ježíšem tvoří pravé semeno Abrahamovo. (Galaťanům 3:16, 29) Když tedy voda života v hojnosti protéká středem široké ulice tohoto symbolického města, budou mít „všechny národy země“ plnou příležitost žehnat si prostřednictvím Abrahamova semene. Jehovův slib Abrahamovi bude zcela splněn. — 1. Mojžíšova 22:17, 18.

Stromy života

24. Co nyní Jan vidí po obou stranách řeky vody života a co to znázorňuje?

²⁴ V Ezekielově vidění se voda změnila v bystřinu a prorok viděl, jak po jejich obou stranách rostou všechny druhy ovocných stromů. (Ezekiel 47:12) Co však vidí Jan? Říká: „A na té i na oné straně řeky byly stromy života, které rodí dvanáct úrod ovoce a vydávají své ovoce každý měsíc. A listy stromů byly k léčení národů.“ (Zjevení 22:2b) Tyto „stromy života“ musí rovněž znázorňovat část Jehovova opatření, jímž bude poskytnut poslušnému lidstvu věčný život.

25. Jaké štědré opatření poskytne Jehova v celosvětovém ráji vděčným lidem?

²⁵ Pro lidi, kteří mají ocenění, činí Jehova skutečně bohatá opatření. Mohou si nejen brát z osvěžujících vod, ale mohou také trhat z těchto stromů nejrůznější výživné plody. Ach, kdyby se jen byli naši prarodiče spokojili s podobným „žádoucím“ opatřením v pozemském ráji! (1. Mojžíšova 2:9) Nyní je však zde na celé zemi ráj a Jehova se stará, aby listí těchto symbolických stromů sloužilo „k léčení národů“.c Hojivé působení těchto symbolických listů daleko převyšuje jakýkoli lék, ať již rostlinný nebo jiný, který je k dispozici dnes, a pozvedne věřící lidstvo k duchovní i tělesné dokonalosti.

26. Co také mohou zahrnovat stromy života a proč?

²⁶ Tyto stromy, dobře zavlažované řekou, mohou zahrnovat 144 000 členů Beránkovy manželky. Dokud jsou na zemi, pijí rovněž oni z Božích opatření pro život skrze Ježíše Krista. Je zajímavé, že tito duchem zplození Ježíšovi bratři jsou prorocky nazýváni „velkými stromy spravedlnosti“. (Izajáš 61:1–3; Zjevení 21:6) Již přinesli mnoho duchovního ovoce k Jehovově chvále. (Matouš 21:43) A během tisíciletého panství budou i oni zprostředkovávat dobrodiní, jež vyplývají z výkupného a jež budou sloužit „k léčení národů“ od hříchu a smrti. — Srovnej 1. Jana 1:7.

Již nebude noc

27. O kterých dalších požehnáních se Jan zmiňuje v souvislosti s těmi, kteří budou mít přednost vstoupit do Nového Jeruzaléma, a proč je řečeno, že tam „již nebude žádná kletba“?

²⁷ Jistě nemůže existovat žádná podivuhodnější výsada než vstoupit do Nového Jeruzaléma. Jen si to představ — ti, kteří byli kdysi prostými, nedokonalými lidmi, budou následovat Ježíše do nebe, aby patřili k tak nádhernému uspořádání! (Jan 14:2) Jan poskytuje určitou představu o požehnáních, z nichž se budou těšit. Říká: „A již nebude žádná kletba. Ale ve městě bude trůn Boží a Beránkův a jeho otroci mu budou prokazovat posvátnou službu; a uvidí jeho obličej a jeho jméno bude na jejich čelech.“ (Zjevení 22:3, 4) Když se izraelské kněžstvo zkazilo, byla nad ním vynesena Jehovova kletba. (Malachiáš 2:2) Ježíš prohlásil, že nevěrný jeruzalémský „dům“ byl zanechán. (Matouš 23:37–39) Ale v Novém Jeruzalému „již nebude žádná kletba“. (Srovnej Zecharjáše 14:11.) Všichni jeho obyvatelé byli zde na zemi vyzkoušeni v ohnivých zkouškách, dosáhli vítězství a ‚oblékli neporušenost a nesmrtelnost‘. Jehova o nich ví, stejně jako věděl o Ježíšovi, že nikdy neodpadnou. (1. Korinťanům 15:53, 57) Bude zde také „trůn Boží a Beránkův“, takže bude postavení města zabezpečeno na celou věčnost.

28. Proč mají členové Nového Jeruzaléma na čelech napsané Boží jméno a jaká vzrušující vyhlídka je čeká?

²⁸ Všichni budoucí členové tohoto nebeského města jsou Božími „otroky“ podobně jako sám Jan. Jako takoví mají Boží jméno napsané nápadně na svých čelech, což znamená, že Bůh je jejich majitelem. (Zjevení 1:1; 3:12) Budou považovat za neocenitelnou přednost, že mu budou smět jako část Nového Jeruzaléma přinášet posvátnou službu. Když byl Ježíš na zemi, dal takovým budoucím vládcům vzrušující slib: „Šťastní jsou čistí v srdci, protože uvidí Boha.“ (Matouš 5:8) Jak budou šťastní tito otroci, že budou opravdu vidět a uctívat Jehovu osobně!

29. Proč říká Jan o nebeském Novém Jeruzalému, že tam „již nebude noc“?

²⁹ Jan pokračuje: „Také již nebude noc a nepotřebují světlo lampy ani nemají sluneční světlo, protože Jehova Bůh na ně bude vrhat světlo.“ (Zjevení 22:5a) Starověký Jeruzalém, jako každé jiné město na zemi, byl ve dne závislý na slunečním světle a v noci na světle měsíčním a umělém. Ale v nebeském Novém Jeruzalému nebude takové osvětlení nutné. Město bude osvěcovat sám Jehova. „Noc“ může být užita i v obrazném smyslu, ve smyslu nepřízně nebo oddělení od Jehovy. (Micheáš 3:6; Jan 9:4; Římanům 13:11, 12) V nádherné, zářivé přítomnosti Všemohoucího Boha nemůže být nikdy taková noc.

30. Jak uzavírá Jan nádherné vidění a o čem nás ujišťuje Zjevení?

³⁰ Jan uzavírá své nádherné vidění, když říká o těchto Božích otrocích: „A budou kralovat po celou věčnost.“ (Zjevení 22:5b) Je pravda, že na konci tisíce let budou plně uplatněna dobrodiní výkupného a Ježíš představí svému Otci lidský rod jako dokonalý. (1. Korinťanům 15:25–28) Nevíme, co zamýšlí Jehova dále, pokud jde o Ježíše a 144 000. Zjevení nás však ujišťuje, že jejich výsadní posvátná služba Jehovovi bude trvat po celou věčnost.

Zjevení šťastně vrcholí

31. a) Jakým vyvrcholením je vidění Nového Jeruzaléma? b) Co přinese Nový Jeruzalém jiným věrným z lidstva?

³¹ Splnění tohoto vidění o Novém Jeruzalému, Beránkově nevěstě, je šťastným vyvrcholením, na něž poukazuje Zjevení, a to právem. Všichni Janovi spolukřesťané z prvního století, jimž byla původně určena tato kniha, se těšili na to, že vstoupí do tohoto města jako nesmrtelní duchovní spoluvládci s Ježíšem Kristem. Ostatek pomazaných křesťanů, který je dnes dosud na zemi, má stejnou naději. Zjevení tedy postupuje ke svému slavnému vyvrcholení, zatímco je úplná nevěsta spojena s Beránkem. Dále budou prostřednictvím Nového Jeruzaléma na lidstvo uplatněna dobrodiní Ježíšovy vykupující oběti, takže nakonec všichni věrní vejdou do věčného života. Tak se bude nevěsta, Nový Jeruzalém, jako věrná pomocnice svého Ženicha a Krále, podílet na vytváření spravedlivé nové země pro celou věčnost — a to ke slávě našeho Svrchovaného Pána Jehovy. — Matouš 20:28; Jan 10:10, 16; Římanům 16:27.

32, 33. O čem jsme se dověděli ze Zjevení a jak bychom na to měli z celého srdce reagovat?

³² Zakoušíme opravdu velikou radost, když se blížíme k závěru své úvahy o knize Zjevení. Viděli jsme, jak jsou naprosto zmařeny poslední snahy Satana a jeho semene a jak jsou dovršeny Jehovovy spravedlivé soudy. Velký Babylón musí navždy zaniknout a spolu s ním všechny ostatní beznadějně zkažené prvky Satanova světa. Sám Satan a jeho démoni budou uvrženi do propasti a později zničeni. Nový Jeruzalém bude vládnout s Kristem z nebes, zatímco bude pokračovat vzkříšení a soud, a nakonec se bude lidstvo přivedené k dokonalosti těšit z věčného života na rajské zemi. Všechny tyto události jsou vylíčeny ve Zjevení velice živě. Jak to posiluje naše rozhodnutí ‚oznamovat tuto dobrou zprávu jako radostnou zvěst každému národu a kmenu a jazyku a lidu‘, které jsou dnes na zemi! (Zjevení 14:6, 7) Věnuješ se plně tomuto velkému dílu?

³³ Se srdcem naplněným vděčností se nyní věnujme závěrečným slovům Zjevení.

[Poznámky pod čarou]