Otázky čtenářů
Ježíš je Davidovým i Jišajovým potomkem. Proč je tedy nazýván „kořenem“ těchto svých předků?
To je logická otázka, protože člověk si většinou představuje strom nebo nějakou jinou rostlinu tak, že nejdříve rostou kořeny, z nich vyrůstá kmen, a nakonec větve. A tak by se mohlo zdát, že Jišaj (či jeho syn David) by měl být označen za kořen, z něhož nakonec vzešel Ježíš. A přesto Izajáš 11:10 předpověděl, že Mesiáš, který přijde, bude ‚Jišajovým kořenem‘, a v Římanům 15:12 je toto proroctví uplatněno na Ježíše Krista. Později, ve Zjevení 5:5, je Ježíš nazván „lev, který je z kmene Judy, kořen Davidův“. Pro to, že je Ježíš takto označován, existují důvody.
Bible často používá určitou rostlinu, například strom, ke znázornění něčeho. Někdy je takové znázornění založeno na té skutečnosti, že ze semen, která klíčí a rostou, vyrůstají kořeny a teprve po nich stonek. Kořeny vyživují větve a plody. Například u Izajáše 37:31 čteme: „Ti, kteří uniknou z judského domu, ti, kteří zůstanou, jistě dole zakoření a nahoře ponesou plody.“ — Job 14:8, 9; Izajáš 14:29.
Poškození kořene se projeví na celém stromě. (Srovnej Matouše 3:10; 13:6.) Malachiáš tedy napsal: „ ‚Den, který přichází, je jistě pohltí,‘ řekl Jehova vojsk, ‚takže jim nenechá kořen ani větev.‘ “ (Malachiáš 4:1) Je zjevné, že těmito slovy je myšleno úplné odříznutí. Rodiče (kořeny) měli být odříznuti a s nimi i jejich potomstvo (větve).a Tím je zdůrazněno, jakou odpovědnost mají rodiče za své nezletilé děti; o trvalé budoucnosti nezletilých dětí může rozhodnout to, jaké jméno si u Boha vytvořili jejich rodiče. — 1. Korinťanům 7:14.
Formulace Izajáše 37:31 a Malachiáše 4:1 upozorňuje na to, že odnože (či plody na větvích) přijímají život z kořene. To je klíčem k tomu, abychom porozuměli výroku, že Ježíš je ‚Jišajovým kořenem‘ a ‚Davidovým kořenem‘.
Z hlediska příbuzenských vztahů byli Jišaj a David Ježíšovými předky; byli jeho kořenem a on byl jejich výhonkem, jejich stonkem. Izajáš 11:1 o přicházejícím Mesiášovi řekl: „Vyjde proutek z pařezu Jišaje; a výhonek z jeho kořenů bude plodný.“ Podobným způsobem ve Zjevení 22:16 Ježíš sám sebe nazývá ‚potomstvem Davidovým‘. Proč se však označuje také jako ‚kořen Davidův‘?
Ježíš je Jišajovým a Davidovým „kořenem“ mimo jiné proto, že díky jemu je zachován Jišajův a Davidův rodokmen. Žádný člověk dnes nemůže dokázat, že pochází z kmene Levi nebo Dan, dokonce ani že pochází z kmene Juda. Můžeme si však být jisti, že Jišajův a Davidův rodokmen je zachován dodnes, protože Ježíš nyní žije v nebi. — Matouš 1:1–16; Římanům 6:9.
Ježíš také dostal postavení nebeského Krále. (Lukáš 1:32, 33; 19:12, 15; 1. Korinťanům 15:25) Tím je ovlivněn Ježíšův vztah k jeho předkům. Když tedy David nazval Ježíše svým Pánem, bylo to prorocké. — Žalm 110:1; Skutky 2:34–36.
Ježíš Kristus je také zmocněn, aby byl Soudcem. Během nadcházejícího Milénia budou mít z Ježíšovy výkupní oběti užitek i Jišaj a David. Jejich život na zemi bude závislý na Ježíšovi, který bude sloužit jako jejich „Věčný otec“. — Izajáš 9:6.
Ježíš tedy sice pochází z Jišajova a Davidova rodu, ale postavení, které získal, a jeho budoucí skutky jej opravňují, aby byl nazván ‚Jišajovým kořenem‘ a ‚Davidovým kořenem‘.
[Poznámka pod čarou]
a Podobná slova jsou použita v jednom starověkém fénickém pohřebním nápise. O těch, kdo by otevřeli hrobku, je napsáno: „Kéž jsou dole bez kořene a nahoře bez plodů!“ — Vetus Testamentum z dubna 1961.
[Podpisek obrázku na straně 31]
Pictorial Archive (Near Eastern History) Est.