EBER

[z kořene, jenž znamená „přejít“; nebo „druhá strana [tedy ‚protější strana‘]“].

Kromě toho, že „Eber“ je osobní jméno pěti různých mužů v Bibli, ve 4. Mojžíšově 24:24 je toto slovo použito jako označení hebrejské rasy nebo jisté oblasti. Řecká Septuaginta, syrská Pešita a latinská Vulgáta zde slovo „Eber“ překládají jako „Hebrejci“. Avšak „Eber“ může v tomto případě znamenat také zemi nebo lid na ‚druhé straně‘ Eufratu (mimo Asýrii, která je uvedena v tomtéž verši). V hebrejštině je výraz „za Řekou“ (heb. ʽeʹver han·na·harʹ) občas používán na oblast na Z od Eufratu. (Ne 2:7, 9; 3:7) V 1. Královské 4:24 je tentýž hebrejský výraz přeložen jako „na této straně Řeky“ (NS) nebo „na západ od Řeky“ (EP). Odpovídající aramejský výraz je použit jako obecné označení oblasti Sýrie a Palestiny. (Ezr 4:10, 11, 16, 17, 20; 5:3, 6; 6:6, 13)

1. Předek Abrahama; syn Šely a otec Pelega, Joktana a dalších. Za dnů jeho syna Pelega, kterého Eber přežil asi o 191 let, „byla země rozdělena“. Tím se možná myslí událost, kdy Jehova zmátl jazyk lidí, kteří pod Nimrodovým vedením stavěli Bábel a jeho věž. (1Mo 10:25; 11:14–19, 26)

První Mojžíšova 10:21 mluví o „Semovi, praotci všech synů Ebera [„předkovi všech Hebrejců“, AT, Mo], bratrovi nejstaršího Jafeta“. Je zřejmé, že Eber je zde uveden v úzkém vztahu k Semovi proto, že Eberovi potomci, zvláště od Abrahama dále, hrají v Bibli významnou úlohu. Tento text tedy neomezuje Semovy potomky pouze na Hebrejce, jak vyplývá z dalších veršů. Ukazuje se, že Eberovi potomci z Joktana se usadili v Arábii a Pelegovi potomci jsou spojováni s Mezopotámií.

2. Gadovec uvedený v seznamu ‚hlav domu jejich praotců‘. (1Pa 5:13, 15)

3. Benjamínovec označený jako syn Elpaala. (1Pa 8:12, 28)

4. Benjamínovský představený, který je uveden mezi syny Šašakovými. (1Pa 8:22–25)

5. Levitský kněz; hlava otcovského domu Amoka. Eber byl zřejmě současníkem velekněze Jojakima, místodržitele Nehemjáše a kněze a opisovače Ezry. (Ne 12:12, 20, 26)