GOMER

1. Noemův vnuk a Jafetův syn uvedený jako první; narodil se po potopě. (1Mo 10:1, 2; 1Pa 1:4, 5) Gomer a jeho synové Aškenaz, Rifat a Togarma jsou jmenováni mezi ‚rodinami Noemových synů podle svého rodinného původu‘, z nichž se po potopě rozšířily národy. (1Mo 10:3, 32)

Národ, který pocházel od Gomera, historicky patří ke starověkým Kimmeriům; byli to Árijci a zjevně se usadili v oblasti na S od Černého moře. V osmém století př. n. l., v období vlády asyrského krále Sargona, byli zřejmě vytlačeni Skyty za Kavkaz (pohoří mezi Černým a Kaspickým mořem). Kimmeriové se přehnali Malou Asií, napadli království Urartu (Ararat) a pronikli do vých. části Malé Asie, kde o jejich vpádu nepochybně svědčí arménské pojmenování Kappadokie Gamirkʽ. Když se na V střetli se silnou Asyrskou říší, hnali se Kimmeriové na Z a bojovali proti Frýgům a Lýdům. Z Lýdie je nakonec vyhnal lýdský král Alyattés (předchůdce Kroisa).

Ezekielovo proroctví (jehož psaní bylo zřejmě dokončeno kolem roku 591 př. n. l.) o útoku ‚Goga ze země Magog‘ proti znovu shromážděnému Jehovovu lidu uvádí mezi Gogovými vojsky „Gomera a všechny jeho tlupy“ a také Togarmu „z nejodlehlejších severních končin a všechny jeho tlupy“. (Ez 38:2–8; viz hesla GOG č. 2; MAGOG č. 2; TOGARMA.)

2. Dcera Diblajimova, kterou si podle Jehovových pokynů vzal prorok Ozeáš za manželku. (Oz 1:2, 3) Gomer potom porodila tři děti, jejichž jména Jehova použil, aby na jejich významu předpověděl, jaké katastrofální následky Izraelitům přinese jejich duchovní smilstvo prováděné ve formě modlářství. Při vyprávění o narození prvního dítěte, syna jménem Jezreel, zpráva uvádí, že Gomer „[Ozeášovi] porodila syna“. V souvislosti s narozením dvou dalších dětí však není žádná zmínka, že prorok Ozeáš byl jejich otcem, a to je důvod, proč jsou považovány pravděpodobně za nemanželské. (Oz 1:3–9) Z popisu v Ozeášovi 3:1–3 vyplývá, že Gomer, cizoložnou ženu, si prorok potom přivedl zpátky, když si ji koupil jako otrokyni; tím bylo znázorněno, že Bůh přijme Izraelity zpátky na základě jejich pokání.