10. Jaký problém vznikl mezi Abramovými a Lotovými pasáky, a proč bylo důležité, aby se vyřešil rychle?

¹⁰ „A Lot, který chodil spolu s Abramem, také vlastnil ovce a skot a stany. Tak jim země nedovolovala, aby v ní bydleli všichni společně, protože jejich zboží přibylo a nemohli již bydlet všichni společně. A mezi pasáky Abramových hospodářských zvířat a pasáky Lotových hospodářských zvířat vznikla hádka; a tehdy bydlel v té zemi Kananejec a Perizejec.“ (1. Mojžíšova 13:5–7) Země neposkytovala dostatek vody a pastvin, aby se v ní mohla uživit Abramova i Lotova stáda. Mezi pasáky tedy vzniklo napětí a nepříjemné pocity. Takové hašteření se pro ctitele pravého Boha nehodilo. Kdyby totiž malicherné hádky pokračovaly, mohlo by to vést k trvalému rozkolu. Jak se s touto situací Abram vypořádal? Lota adoptoval po smrti jeho otce a možná ho vychovával jako vlastního syna. Neměl snad Abram, protože byl starší, nárok vzít si to nejlepší?

11, 12. Jakou velkorysou nabídku udělal Abram Lotovi, a proč Lotova volba nebyla moudrá?

¹¹ Ale „Abram ... řekl Lotovi: ‚Prosím, ať nepokračují hádky mezi mnou a tebou a mezi mými honáky a tvými honáky, neboť my muži jsme bratři. Nemáš k dispozici celou zemi? Prosím, odděl se ode mne. Jestliže půjdeš vlevo, pak půjdu vpravo; ale jestliže půjdeš vpravo, pak půjdu vlevo.‘“ Nedaleko Betelu je stanoviště, které bývá označováno jako „jedno z míst, odkud je v Palestině mimořádně široký výhled“. Možná právě odsud „Lot pozvedl oči a uviděl celou tu Jordánskou oblast, že to všechno byl dobře zavlažovaný kraj, než Jehova zničil Sodomu a Gomoru, jako Jehovova zahrada, jako egyptská země až k Coaru“. (1. Mojžíšova 13:8–10)

13. V jakém ohledu je Abramův příklad užitečný pro ty křesťany, kteří by se mohli dostat do sporu kvůli finančním záležitostem?

¹³ Abram však projevoval víru v Jehovův slib, že jeho semeno nakonec získá do vlastnictví celou zemi, a proto se nepřel o malou část z ní. Jednal velkoryse, v souladu se zásadou, která byla později vyjádřena v 1. Korinťanům 10:24: „Ať nikdo nehledá svou vlastní výhodu, ale výhodu druhého.“ To je dobrá připomínka pro ty, kdo by se s někým ze spoluvěřících mohli dostat do sporu kvůli finančním záležitostem. Někteří se nedrželi rady u Matouše 18:15–17, ale vedli se svými bratry soudní pře. (1. Korinťanům 6:1, 7) Abramův příklad ukazuje, že je lepší utrpět finanční ztrátu, než uvést pohanu na Jehovovo jméno nebo narušit pokoj v křesťanském sboru. (Jakub 3:18)