ARAM
1. Jeden z pěti synů Sema uvedený jako poslední. Aram a jeho čtyři synové, Uc, Chul, Geter a Maš, založili 5 ze 70 rodin po potopě a jejich potomci byli Aramejci a Syřané. (1Mo 10:22, 23; 1Pa 1:17)
2. Syn Kemuela a vnuk Nachora, Abrahamova bratra. Aram byl tedy prasynovec Abrahama a syn Izákova bratrance. Rebeka, dcera Aramova strýce Betuela, byla Aramova sestřenice. Nachorova rodina neodešla z Mezopotámie společně s Abrahamem, ale po letech „se k Abrahamovi dostala zpráva“ o Nachorově potomstvu, a tedy i zpráva o Aramovi. (1Mo 22:20–23; 11:27, 31; 24:4, 10)
3. Jeden ze čtyř ‚synů Šemera‘ (Šomera) z kmene Ašer; je uveden mezi muži, kteří byli „hlavy domu praotců, vybraní, stateční, silní muži, hlavy náčelníků“. (1Pa 7:31, 32, 34, 40) Aram i jeho otec se narodili v Egyptě; Aramův děd i praděd totiž byli uvedeni mezi potomky Jákoba, kteří „přišli do Egypta“. (1Mo 46:8, 17)
4. V Kralické bibli se jméno Aram vyskytuje u Matouše 1:3, 4 a Lukáše 3:33. (Viz hesla ARNI; RAM č. 1.)
5. Jméno Aram se používá jako zeměpisné označení, které je uvedeno jak samo o sobě, tak i ve spojení s jinými výrazy a označuje území, kde byli soustředěni potomci Arama (č. 1).
Jméno Aram samo o sobě v podstatě označuje Sýrii a obvykle se tak překládá. (Sd 10:6; 2Sa 8:6, 12; 15:8; Oz 12:12) Označovalo území od pohoří Libanon k Mezopotámii a od pohoří Taurus na S až za Damašek na J. (Viz heslo SÝRIE.)
Aram-naharajim (Ža 60:nadp.) se obvykle překládá slovem „Mezopotámie“, které je řeckého původu a je chápáno jako označení „země mezi řekami“. Těmito dvěma řekami byly Eufrat a Tigris. Štěpán mluví o tom, že Abraham — když ještě přebýval v Uru Chaldejců — žil v Mezopotámii (Sk 7:2); a když Abraham o mnoho let později vyslal svého služebníka vyhledat manželku pro Izáka, řekl mu, aby šel do města Nachor v (horní) Mezopotámii (Aram-naharajimu). (1Mo 24:2–4, 10) Balám z Petoru také pocházel z hornatého kraje v sev. Mezopotámii. (5Mo 23:4; srovnej 4Mo 23:7; viz heslo MEZOPOTÁMIE.)
Paddan-aram označuje především oblast kolem města Charan v horní Mezopotámii. (1Mo 25:20; 28:2–7, 10; viz heslo PADDAN.)
Všude v těchto územích žili Aramejci, semitští potomci Arama. Jméno jednoho z Aramových synů, Uce, je navíc používáno k označení oblasti Arabské pouště vých. od Zaslíbené země a u hranice Edomu. (Job 1:1; Ná 4:21) Aramejština, jazyk Aramejců, byl velmi příbuzný hebrejštině a během doby se stal mezinárodním obchodním a diplomatickým jazykem ve všech územích Úrodného půlměsíce. (2Kr 18:26; viz heslo ARAMEJŠTINA.)
Jákob je v 5. Mojžíšově 26:5 označen jako „Syřan“ (doslovně „Aramejec“) bezpochyby proto, že žil 20 let v Aramu se svým aramejským tchánem Labanem. Také Jákobova matka Rebeka byla Aramejka a stejně i Jákobovy manželky Lea a Ráchel. Izraelité a Aramejci tedy byli skutečně blízcí příbuzní.
Aramejská království. První zmínky o aramejských královstvích jsou v biblické zprávě souběžné s popisem vývoje izraelského národa. Kušan-rišatajim, král Aram-naharajimu (Mezopotámie) si podrobil Izrael na osm let, dokud Izraelity neosvobodil soudce Otniel. (Sd 3:8–10)
Aram-coba bylo aramejské království, o němž zpráva říká, že se stavělo nepřátelsky k Saulově vládě (1117–1078 př. n. l.). (1Sa 14:47) Zdá se, že leželo na S od Damašku a že jeho říše se rozkládala na S až k Chamatu a na V až k Eufratu. Když David bojoval proti nepřátelům Izraele, dostal se do konfliktu s Hadadezerem, mocným králem Aram-coby, a porazil ho. (2Sa 8:3, 4; 1Pa 18:3; srovnej Ža 60:nadp.) Později se v Damašku dostal k moci aramejský záškodník Rezon, a Damašek se zanedlouho stal nejvýznamnějším aramejským městem (1Kr 11:23–25) a „hlavou Sýrie“. (Iz 7:8) V tomto postavení projevoval aktivně své nepřátelství vůči Izraeli po celou dobu existence severního království. (Viz heslo DAMAŠEK.)
Aram-maaka je uvedena společně s Cobou, Rechobem a Ištobem mezi aramejskými královstvími, od nichž si Ammonité najali dvoukolé vozy a jezdce, aby válčili s Davidem. Král Aram-maaky se připojil k tomuto žoldáckému vojsku, které Davidova armáda brzy donutila k útěku. (1Pa 19:6–15; 2Sa 10:6–14) Království Maaky leželo pravděpodobně na V od Jordánu a jeho sev. hranice sahala k hoře Hermon. (Joz 12:5; 13:11)
Gešur bylo malé aramejské království na V od Jordánu, patrně přímo pod Maakou; jeho již. hranice sahala až na vých. břeh Galilejského moře. Podobně jako Maaka ležel i Gešur na území, které bylo přiděleno kmenu Manasse. (5Mo 3:14; Joz 13:11; viz heslo GEŠUR č. 1.)
David si aramejská království podrobil, a tím rozšířil hranice svého království daleko na S, takže sahalo až k řece Eufrat, téměř k Charanu v Paddan-aramu. Tak byl splněn Jehovův slib o tom, jak rozsáhlé bude území, které Izrael dostane jako dědictví v Zaslíbené zemi. (5Mo 1:7; 11:24; Joz 1:4)
Další informace o vztazích mezi Izraelem a Aramem jsou uvedeny pod heslem SÝRIE.
[Mapa na straně 95]
(Úplný, upravený text — viz publikaci)
ARAM
Velké moře
pohoří Taurus
Chamat
pohoří Libanon
ARAM-COBA
Damašek
ARAM-MAAKA
GEŠUR
Charan
PADDAN-ARAM
Tigris
ARAM-NAHARAJIM (MEZOPOTÁMIE)
Eufrat