Važ si svého místa v Jehovově rodině

 1. Co nás možná napadne, když přemýšlíme o všem, co Jehova vytvořil?

KDYŽ přemýšlíme o ohromném vesmíru, který Jehova vytvořil, možná to cítíme podobně jako žalmista David. Ten se modlil: „Když vidím tvá nebesa, díla tvých prstů, měsíc a hvězdy, které jsi vytvořil, co je smrtelný člověk, že na něj pamatuješ, co je syn člověka, že se o něj staráš?“ (Žalm 8:3, 4) Stejně jako David možná uvažujeme o tom, jak jsme ve srovnání s vesmírem maličcí, a žasneme nad tím, že se o nás Jehova vůbec zajímá. Jak si ale ukážeme dál, Jehova se o první lidi, Adama a Evu, nejenom zajímal, ale taky jim dal místo ve svojí rodině.

 2. Jaký měl Jehova plán se svými prvními dětmi na zemi?

² Adam a Eva byli Jehovovy první děti na zemi a on byl jejich milujícím nebeským Otcem. Očekával od nich, že jako členové jeho rodiny budou plnit úkoly, které jim dal. Řekl jim: „Buďte plodní a množte se, naplňte zemi a podmaňte si ji.“ (1. Mojž. 1:28) Měli mít děti a dobře se starat o zemi, svůj domov. Kdyby s Jehovou na tomhle plánu poslušně spolupracovali, mohli i se svými potomky patřit do jeho rodiny navždy.

 3. Proč můžeme říct, že Adam s Evou měli v Jehovově rodině důstojné místo?

³ Jehova poctil Adama s Evou tím, že jim dal ve své rodině důstojné místo. O tom, jak stvořil člověka, David řekl: „Dal jsi mu o něco nižší postavení, než mají andělé, a korunoval jsi ho slávou a nádherou.“ (Žalm 8:5, ppč.) Je pravda, že lidé nemají stejnou moc, inteligenci ani schopnosti jako andělé. (Žalm 103:20) Ale mají jenom „o něco nižší postavení“ než tihle mocní duchovní tvorové. Není to úžasné? Jehova dal našim prarodičům opravdu krásný start do života.

 4. Jak to dopadlo s Adamem a Evou a o čem budeme mluvit v tomhle článku?

⁴ Je smutné, že Adam s Evou o svoje místo v Jehovově rodině přišli. Pro jejich potomky to mělo katastrofální následky, jak si ještě ukážeme. Ale Jehova svůj plán nezměnil. Chce, aby poslušní lidé byli navždy jeho dětmi. V tomhle článku si nejdřív ukážeme, čím vším nás Jehova poctil. Pak budeme mluvit o tom, jak můžeme dávat najevo, že chceme do Boží rodiny patřit. Nakonec se zamyslíme nad tím, z jakých krásných věcí se budou Jehovovy děti na zemi radovat věčně.

 5. Jak můžeme Jehovovi dávat najevo vděčnost za to, že nás stvořil ke svému obrazu?

⁵ Jehova nás poctil tím, že nás stvořil ke svému obrazu. (1. Mojž. 1:26, 27) Díky tomu dokážeme rozvíjet a projevovat jeho krásné vlastnosti, jako je láska, soucit, věrnost a taky smysl pro to, co je správné. (Žalm 86:15; 145:17) Když na takových vlastnostech pracujeme, děláme mu tím čest a ukazujeme, že jsme mu vděční. (1. Petra 1:14–16) Když se chováme tak, jak se to našemu nebeskému Otci líbí, jsme spokojení a šťastní. Tím, že nás stvořil ke svému obrazu, nám dal vlastně schopnost stát se takovými lidmi, jaké chce mít ve své rodině.

 6. Čím dalším Jehova poctil lidi?

⁶ Jehova nám dal jedinečný domov. Připravil pro lidi zemi dlouho předtím, než stvořil prvního člověka. (Job 38:4–6; Jer. 10:12) Protože je laskavý a štědrý, dal nám spoustu dobrých věcí, ze kterých můžeme mít radost. (Žalm 104:14, 15, 24) Když se podíval na to, co vytvořil, „viděl, že je to dobré“. (1. Mojž. 1:10, 12, 31) Poctil lidi tím, že jim „svěřil ... vládu nad“ všemi svými úžasnými výtvory na zemi. (Žalm 8:6) Jehova si přeje, aby se o ni dokonalí lidé navždy starali a zažívali radost, kterou to přináší. Děkuješ mu pravidelně za to, že ti slibuje něco tak krásného?

 7. Jak je z Jozua 24:15 vidět, že lidé mají svobodnou vůli?

⁷ Jehova nám dal dar svobodné vůle. Můžeme si sami vybrat, co budeme v životě dělat. (Přečti Jozua 24:15.) Náš milující Bůh má velkou radost, když se rozhodneme mu sloužit. (Žalm 84:11; Přísl. 27:11) Svobodnou vůli můžeme dobře využít v mnoha oblastech. Podívejme se, jaký příklad nám v tom dal Ježíš.

 8. Například jak Ježíš využil svoji svobodnou vůli?

⁸ Po vzoru Ježíše se můžeme rozhodnout, že upřednostníme zájmy druhých před vlastními. Ježíš a apoštolové byli jednou hodně unavení, a tak cestovali na klidné místo, kde si chtěli odpočinout. Situace se ale vyvinula jinak. Přišel tam za nimi zástup lidí, kteří si moc přáli, aby je Ježíš vyučoval. Přesto Ježíš nereagoval podrážděně. Bylo mu jich líto. Co tedy udělal? „Začal je učit mnoho věcí.“ (Mar. 6:30–34) Když Ježíše napodobujeme a věnujeme svůj čas a energii druhým na úkor sebe, oslavujeme tím našeho nebeského Otce. (Mat. 5:14–16) Taky mu tím ukazujeme, že chceme patřit do jeho rodiny.

 9. Co by si rodiče měli uvědomovat?

⁹ Jehova dal lidem schopnost mít děti a zároveň odpovědnost je učit, aby ho milovaly a sloužily mu. Pokud jsi rodič, uvědomuješ si, jak výjimečný je to dar? I když andělům dal Jehova spoustu mimořádných schopností, tuhle jim nedal. Možnosti vychovávat děti si proto hluboce važ. Jehova svěřil rodičům posvátný úkol. Mají děti „poučovat a usměrňovat v souladu s Jehovovou vůlí“. (Ef. 6:4; 5. Mojž. 6:5–7; Žalm 127:3) Boží organizace rodičům pomáhá tak, že vydává spoustu pomůcek založených na Bibli, jako jsou publikace, videa, hudba a další materiály na našich stránkách. Je z toho vidět, že našemu nebeskému Otci a jeho Synovi na mladých lidech hodně záleží. (Luk. 18:15–17) Když se rodiče na Jehovu spoléhají a snaží se o svoje vzácné děti co nejlíp starat, dělá mu to radost. Takoví rodiče svým dětem pomáhají, aby i ony mohly navždy patřit do Jehovovy rodiny!

10., 11. Co nám Jehova umožnil tím, že za nás dal výkupné?

¹⁰ Jehova dal svého nejdražšího Syna, abychom znovu mohli patřit do jeho rodiny. Jak jsme si ukázali ve 4. odstavci, Adam s Evou o svoje místo v Jehovově rodině přišli a kvůli nim o něj přišly i jejich děti. (Řím. 5:12) Protože Adam s Evou Jehovu vědomě neposlechli, vyloučení z jeho rodiny si zasloužili. Ale co jejich děti? Jehova to s láskou zařídil tak, aby ti, kdo ho poslouchají, mohli být do jeho rodiny přijati zpátky. Poskytl výkupní oběť, kterou přinesl jeho Syn Ježíš Kristus. (Jan 3:16; Řím. 5:19) Díky Ježíšově oběti mohl Jehova přijmout 144 000 věrných lidí za své syny. (Řím. 8:15–17; Zjev. 14:1)

¹¹ Kromě nich Boha věrně poslouchají i miliony dalších lidí. Mají vyhlídku na to, že se po závěrečné zkoušce na konci tisícileté vlády stanou plnohodnotnými členy Boží rodiny. (Žalm 25:14; Řím. 8:20, 21) Díky tomu Jehovu, svého stvořitele, už teď oslovují „Otče“. (Mat. 6:9) I vzkříšení lidé dostanou příležitost dozvědět se, co od nich Jehova očekává. Ti, kdo se ho rozhodnou poslouchat, budou nakonec taky patřit do jeho rodiny.

12. Na co si teď odpovíme?

¹² Ukázali jsme si, že Jehova už udělal spoustu věcí, kterými nás poctil. Pomazané už přijal za své syny a těm, kdo patří k „velkému zástupu“, dal vyhlídku, že se plnohodnotnými členy jeho rodiny stanou v novém světě. (Zjev. 7:9) Jak můžeme Jehovovi ukázat, že chceme do jeho rodiny patřit navždy?

13. Co můžeme dělat pro to, abychom patřili do Boží rodiny? (Marek 12:30)

¹³ Dávej Jehovovi najevo svoji lásku tím, že mu budeš sloužit celým srdcem. (Přečti Marka 12:30.) Jehova nám z lásky dal spoustu darů. A jedním z největších je schopnost ho uctívat. Svoji lásku mu dáváme najevo tím, že „dodržujeme jeho přikázání“. (1. Jana 5:3) Některá z nich nám předal Ježíš. Dal nám pokyn, abychom činili učedníky a křtili je. (Mat. 28:19) Taky nám přikázal, abychom jeden druhého milovali. (Jan 13:35) Poslušné lidi Jehova přijme do celosvětové rodiny těch, kdo ho uctívají. (Žalm 15:1, 2)

14. Jak dáváme druhým lidem najevo lásku? (Matouš 9:36–38; Římanům 12:10)

¹⁴ Dávej najevo lásku druhým lidem. Láska je Jehovovou nejvýznačnější vlastností. (1. Jana 4:8) Projevil nám ji ještě předtím, než jsme ho poznali. (1. Jana 4:9, 10) A my ho napodobujeme tak, že milujeme druhé. (Ef. 5:1) Jedním z nejlepších způsobů, jak jim můžeme lásku projevit, je to, že jim pomáháme poznat Jehovu, dokud je ještě čas. (Přečti Matouše 9:36–38.) Dáváme jim tak příležitost stát se členy Boží rodiny. A když se dá nějaký člověk pokřtít, dál ho máme rádi a máme k němu úctu. (1. Jana 4:20, 21) Jak se to projeví? Například když udělá něco, čemu nebudeme rozumět, nebudeme si hned myslet, že ho k tomu vedly špatné, sobecké pohnutky. Naopak mu budeme důvěřovat a tak mu projevíme úctu a ukážeme, že ho považujeme za sobě nadřazeného. (Přečti Římanům 12:10; Filip. 2:3)

15. Ke komu máme být milosrdní a laskaví?

¹⁵ Jednej milosrdně a laskavě se všemi lidmi. Pokud chceme navždy patřit k těm, kdo budou moct právem nazývat Jehovu svým Otcem, musíme se řídit Božím Slovem v každodenním životě. Ježíš například učil, že máme být milosrdní a laskaví ke všem lidem, i k našim nepřátelům. (Luk. 6:32–36) To pro nás někdy může být těžké. Pomůže nám, když se budeme učit přemýšlet a jednat jako on. Když se ze všech sil snažíme poslouchat Jehovu a napodobovat Ježíše, dáváme našemu nebeskému Otci najevo, že chceme do jeho rodiny patřit navždy.

16. Jak můžeme chránit pověst Jehovovy rodiny?

¹⁶ Chraň pověst Jehovovy rodiny. V rodinách to často bývá tak, že mladší sourozenec napodobuje toho staršího. Když například starší bratr žije podle Bible, je pro mladšího dobrým příkladem. Ale když se začne chovat špatně, mladší bratr ho v tom bude možná následovat. A podobné je to v Jehovově rodině. Když se nějaký křesťan, který dřív věrně sloužil Jehovovi, stane odpadlíkem, začne žít nemravně nebo dělat jiné špatné věci, ostatní můžou být v pokušení chovat se stejně. Takoví lidé kazí pověst Jehovovy rodiny. (1. Tes. 4:3–8) Nenech se proto špatným příkladem druhých strhnout a nedovol, aby tě cokoli vzdálilo od našeho milujícího nebeského Otce.

17. Co bychom si neměli myslet a proč?

¹⁷ Spoléhej se na Jehovu, ne na majetek. Jehova slibuje, že když budeme dávat jeho království na první místo a budeme jednat správně, dá nám jídlo, oblečení a střechu nad hlavou. (Žalm 55:22; Mat. 6:33) Když tomu budeme věřit, nebudeme si myslet, že hmotné věci, které nám nabízí tenhle svět, jsou zárukou jistoty a štěstí. Víme, že skutečný vnitřní klid získáme jedině tak, že budeme dělat to, co si Jehova přeje. (Filip. 4:6, 7) I když si můžeme dovolit koupit hodně věcí, musíme zvážit, jestli budeme mít opravdu čas a energii je používat a starat se o ně. Nemohlo by se stát, že začneme na svém majetku příliš lpět? Nezapomínejme, že Bůh nám dal ve své rodině určité úkoly, a proto bychom se neměli nechat ničím rozptylovat. Určitě bychom nechtěli být jako jeden mladý muž, který si nechal ujít příležitost sloužit Jehovovi a stát se jedním z jeho synů. A to všechno jenom kvůli pár věcem, které vlastnil. (Mar. 10:17–22)

18. Z čeho se budou poslušní lidé věčně radovat?

¹⁸ Poslušné lidi Jehova poctí něčím mimořádným. Budou ho moct milovat a uctívat věčně. Ti, kdo mají naději na život na zemi, se budou radovat ještě z něčeho dalšího. Budou se moct starat o nádhernou planetu, kterou Jehova vytvořil tak, aby byla naším dokonalým domovem. Boží království se brzy postará o to, aby země a všechno na ní bylo tak krásné jako na začátku. Ježíš napraví všechny škody způsobené tím, že se Adam s Evou rozhodli opustit Boží rodinu. Jehova vzkřísí miliony lidí a dá jim možnost žít věčně na zemi přeměněné v ráj a být dokonale zdraví. (Luk. 23:42, 43) Až budou všichni lidé, kteří uctívají Jehovu, dokonalí, budou odrážet „slávu a nádheru“, o kterých psal David. (Žalm 8:5)

19. Na co nechceme zapomenout?

¹⁹ Jestli patříš k velkému zástupu, máš úžasnou vyhlídku. Bůh tě miluje a chce tě mít ve své rodině. Proto dělej všechno, co můžeš, aby z tebe měl radost. Každý den žij tak, aby bylo vidět, že věříš Božím slibům. Važ si toho, že můžeš našeho nebeského Otce uctívat a těš se na to, že ho budeš moct chválit věčně!