Balzamování — Je vhodné pro křesťany?

Život patriarchy Jákoba se blížil ke konci a tento věrný muž vyjádřil svou poslední prosbu: „Pohřběte mě s mými otci v jeskyni, která je na poli Chetity Efrona, v jeskyni, která je na poli Makpela, jež je před Mamre v zemi Kanaán.“ (1. Mojžíšova 49:29–31)

JOSEF respektoval prosbu svého otce, a využil proto zvyku, který byl tehdy v Egyptě všeobecně rozšířen. Přikázal „svým sluhům, lékařům, aby jeho otce nabalzamovali“. Podle zprávy uvedené v 50. kapitole 1. Mojžíšovy potřebovali lékaři k přípravě mrtvého těla jako obvykle 40 dnů. Díky tomu, že byl Jákob nabalzamován, mohla se velká karavana členů rodiny a egyptských hodnostářů vydat s Jákobovými ostatky na cestu dlouhou asi 400 kilometrů a pomalu se ubírat do Hebronu, kde měl být Jákob pohřben. (1. Mojžíšova 50:1–14)

Je možné, že by se Jákobovo nabalzamované tělo jednoho dne našlo? Je to velice málo pravděpodobné. V Izraeli bylo tehdy dost vláhy, a tomu odpovídají i druhy předmětů objevených při archeologickém výzkumu. (2. Mojžíšova 3:8) Je mezi nimi mnoho starověkých předmětů kovových a kamenných, ale většina předmětů, které podléhají zkáze, jako jsou věci z látky a kůže, stejně jako nabalzamovaná těla, neodolala vlhkosti a časem vzala za své.

Muži, kteří balzamovali Jákoba, měli jiné náboženské názory, než jaké zastával Jákob. Ale když Josef předával tělo svého otce lékařům, s největší pravděpodobností nevyžadoval, aby nad tímto tělem byly pronášeny modlitby nebo aby s ním byly prováděny rituály, které byly tehdy v Egyptě obvyklé ve spojitosti s balzamováním. Jákob i Josef byli muži víry. (Hebrejcům 11:21, 22) Je sice zřejmé, že k uchování Jákobových ostatků nedal příkaz Jehova, ale v Písmu není toto rozhodnutí nijak odsuzováno. Nabalzamování Jákoba se nemělo stát příkladem ani pro izraelský národ, ani pro křesťanský sbor. V Božím slově nejsou v tomto směru žádné pokyny. V Egyptě byl rovněž nabalzamován Josef, ale dále už o tomto zvyku nejsou v Písmu žádné zprávy. (1. Mojžíšova 50:26)