Žalm 33:6 vhodně říká: „Jehovovým slovem byla učiněna samotná nebesa a duchem jeho úst všechno jejich vojsko.“ Zatímco byla země ještě „beztvará a pustá“ a „na povrchu vodní hlubiny byla tma“, Boží činná síla se pohybovala sem a tam nad povrchem vod. (1Mo 1:2) Bůh tedy použil svou činnou sílu neboli „ducha“ (heb. ruʹach), aby uskutečnil svůj stvořitelský záměr. Věci, jež stvořil, svědčí nejen o jeho moci, ale také o jeho Božství. (Jer 10:12; Ří 1:19, 20) A protože Jehova „není Bohem nepořádku, ale pokoje“ (1Ko 14:33), vyznačuje se jeho stvořitelské dílo řádem, a ne zmatkem či náhodami. Jehova připomenul Jobovi, že to byl On, kdo udělal zvláštní kroky k založení země a k tomu, aby zahradil moře, a také uvedl, že existují „ustanovení nebes“. (Job 38:1, 4–11, 31–33) Navíc Boží stvořitelská i všechna ostatní díla jsou dokonalá. (5Mo 32:4; Ka 3:14)

První Mojžíšova 1:1, 2 se týká doby před šesti „dny“, o nichž se zde mluvilo. Když tyto „dny“ začaly, existovalo již slunce, měsíc a hvězdy, jejichž stvoření je popsáno v 1. Mojžíšově 1:1. Nicméně před těmito šesti „dny“ stvořitelské činnosti se země „prokázala být beztvará a pustá a na povrchu vodní hlubiny byla tma“. (1Mo 1:2) Je zřejmé, že zemi stále obalovala „plena“ tvořená vrstvami oblaků, která bránila světlu, aby dosáhlo zemského povrchu.