Nespojujte se jhem s nevěřícími

„Nedejte se nerovně spojit jhem s nevěřícími. Vždyť. . . jaký díl má věřící s nevěřícím?“ — 2. Korinťanům 6:14, 15.

1. Jak se stalo, že si jedna sestra vzala nevěřícího?

JEDNA žena, svědek Jehovův, ze středozápadu Spojených států ztratila před několika lety manžela při automobilové havárii. „Zpočátku jsem byla úplně zničená,“ vzpomíná si, „ale byla jsem rozhodnuta, že nepřipustím, abych proto přerušila svou službu Jehovovi. Po několika letech jsem však začala cítit, jako bych nezapadala mezi ty manželské dvojice ve sboru. Nebyly jsme s dcerkou vždy zvány na rodinné výlety. Když jsem viděla, jak si křesťanské dvojice projevují navzájem náklonnost, ještě více mě to zkrušovalo. Zdálo se, že si nikdo nevšímá toho, jak duchovně slábnu. A tak když mne pozval na večeři jeden světský muž, kterého jsem znala ze zaměstnání, šla jsem s ním. Než jsem si to uvědomila, zamilovala jsem se do něj. Nakonec jsem byla tak slabá a přemožena svou osamělostí, že jsem souhlasila se sňatkem.“

2. Proč je touha po manželství přirozená a co mělo být vytvořeno manželstvím?

² Ano, touha sdílet život s manželským druhem může být velmi silná a je také přirozená. Jehova sám o tom řekl: „Pro člověka není dobré, aby byl stále sám. Udělám mu pomocnici jako jeho doplněk [„protějšek“, něco, co se k němu hodí].“ (1. Mojžíšova 2:18, Překlad nového světa, Bible s odkazy, pozn. pod čarou) Manželství mělo vytvářet pevné, trvale sjednocující pouto mezi mužem a ženou. Nebyl to Adam, ale Jehova, kdo řekl: „Muž opustí svého otce a svou matku a přidrží se své manželky a stanou se jedním tělem.“ (1. Mojžíšova 2:22–24; srovnej Matouše 19:4–6.) Tvé srdce možná touží po takovém protějšku.

3, 4. a) Jak Bible varuje před vytvářením těsných pout s nevěřícími? b) Jak se může vztahovat na manželství Pavlova rada o nerovném jhu? c) Jak rozuměli korintští křesťané výrazu „nevěřící“? (Viz poznámku pod čarou.)

³ Bible však varuje před tím, abychom si nevytvářeli důvěrné vztahy k nevěřícím. Apoštol Pavel o tom řekl: „Nedejte se nerovně spojit jhem [nezapřahejte se do nerovného spřežení, Jeruzalémská Bible, angl.] s nevěřícími.a Vždyť. . . jaký díl má věřící s nevěřícím?“b (2. Korinťanům 6:14, 15) Pavel měl možná na mysli mojžíšský Zákon, který zakazoval zapřahat pod jedno jho býka a osla, aby společně orali. (5. Mojžíšova 22:10) Osel je menší a není tak silný a pod nerovným jhem by trpěl. Manželství je jako jho, které spojuje manžela a manželku. Kdyby si tedy křesťan vzal nevěřící osobu, dostal by se pod nerovné jho. (Matouš 19:6) Takové jho působí často v manželství další tlak a stres. — Srovnej 1. Korinťanům 7:28.

⁴ Úvodní zkušenost však ukazuje, že se někteří křesťané rozhodli vstoupit do manželství s nevěřícím. Proč považují někteří za obtížné vstoupit do manželství „pouze v Pánu“? — 1. Korinťanům 7:39.

PROČ SE NĚKTEŘÍ DÍVAJÍ JINAM

5. Znázorni, proč se někteří zamilují do nevěřícího.

⁵ Nemusí to nutně znamenat, že by chtěli přehlížet Boží rady. Představ si situaci křesťanské sestry, která by se chtěla vdát. Snad touží po křesťanském manželovi, ale zdá se, že v okruhu jejích věřících přátel není mnoho vhodných bratrů. Uvědomuje si svůj věk. Snad touží mít rodinu. Bojí se, že zestárne a zůstane sama; přeje si být milována, a tak se stává zranitelnou. Jestliže v takové situaci o ni projeví zájem nějaký světský člověk, je těžké odolat. Snad se zdá laskavý a jemný. Možná, že nekouří a neužívá nevhodných slov. Pak přichází klamné zdůvodňování: ‚Je přece příjemnější než mnoho bratrů, které znám!‘ ‚Má zájem o studium.‘ ‚Vím o případech, kdy si sestra vzala nevěřícího a ten se nakonec stal spoluvěřícím.‘ ‚Některá křesťanská manželství nedopadají dobře!‘ — Viz Jeremjáše 17:9.

6, 7. a) Jak popsala jedna sestra svůj pocit bezmocnosti? b) Která otázka si zaslouží, abychom o ní uvažovali?

⁶ Ano, svobodný křesťan, který chce vstoupit do manželství, se může cítit velice bezmocný. Někteří jsou přímo zoufalí. „Vhodných bratrů je velice málo,“ řekla jedna svobodná sestra, když popisovala situaci v místě, kde žije. „Ale počet svobodných sester je mimořádně velký. Sestra si uvědomuje, že ji mládí opouští, a pak má pocit, že buď vstoupí do manželství při první příležitosti, kterou má, nebo se nevdá vůbec.“

⁷ Ale Bible jasně radí: ‚Nespojujte se jhem s nevěřícími.‘ (2. Korinťanům 6:14) Je tato božská výstraha tvrdá nebo nerozumná?

PROJEV BOŽÍ LÁSKY A PÉČE

8. Jak Jehova ukázal, že má na srdci naše nejlepší zájmy?

⁸ Jehova má hluboký zájem o naše trvalé blaho. Nezaplatil snad on sám velkou cenu, když dal svého Syna jako „výkupné výměnou za mnohé“? (Matouš 20:28) Není snad on ‚ten, kdo nás vyučuje k našemu prospěchu‘? (Izajáš 48:17) Neslibuje také, že ‚nepřipustí, abychom byli pokoušeni nad to, co můžeme snést‘? (1. Korinťanům 10:13) Je tedy logické, že když nám říká, abychom se nespojovali jhem s nevěřícími, má jistě na srdci naše nejlepší zájmy. Přemýšlej o tom, jak je tato výstraha projevem jeho lásky a péče o nás.

9. a) Jak varuje Pavel, aby si křesťan nevytvářel těsné pouto s nevěřícím? b) Jaký je význam řeckého slova překládaného výrazem „soulad“ a jak to znázorňuje potíže, které vznikají, když se křesťan spojí jhem s nevěřícím?

⁹ Manželství mělo podle záměru stvořitele vytvářet nejužší pouto mezi lidmi. Manžel a manželka se totiž měli stát „jedním tělem“. (1. Mojžíšova 2:24) Je moudré, aby křesťan vytvářel takové těsné pouto s nevěřícím? Pavel odpovídá řadou pronikavých otázek, z nichž každá předpokládá zápornou odpověď: „Vždyť co má společného spravedlnost a bezzákonnost? Nebo jaký podíl má světlo s tmou? Jaký je dále soulad [řecky symfónésis] mezi Kristem a Beliálem [satanem]? Nebo jaký díl má věřící s nevěřícím?“ (2. Korinťanům 6:14, 15) Řecké slovo symfónésis doslova znamená „souzvuk“ (z předložky syn, „s“ a foné, „zvuk“). Vztahuje se na harmonický souzvuk hudebních nástrojů. Mezi Kristem a satanem ovšem není žádný harmonický souzvuk. Podobně je obtížné, aby manžel a manželka pod nerovným jhem ‚ladili‘. Jsou jako dva hudební nástroje, které spolu neladí a vydávají místo hudby disharmonické zvuky.

10. Které jsou základní předpoklady šťastného manželství a v čem tkví výhody rovného jha?

¹⁰ Jak tedy může být duchovní osoba v plném harmonickém souzvuku s osobou, která je zaměřena hmotně? (1. Korinťanům 2:14) Ke šťastnému manželství jsou nezbytně nutné společné názory, zásady a cíle. Nic neposkytuje manželství větší sílu než společná oddanost stvořiteli. Pod stejným jhem se manžel a manželka mohou navzájem povzbuzovat v uctívání. Oba se mohou obracet k Písmu při řešení svých rozporů. Není tedy zřejmé, že Jehova nám říká, abychom nevstupovali pod jho s nevěřícím jen proto, že chce, abychom měli se svým manželským druhem to nejtěsnější pouto, jaké je vůbec možné?

11. Proč bylo v Izraeli zakázané manželské spojení s těmi, kteří neuctívali Jehovu, a jaká podnětná otázka je zde položena?

¹¹ Jestliže budeme dbát na biblické výstrahy, budeme ušetřeni bolestných následků, které často prožívá křesťan pod společným jhem s nevěřícím. Je například možné, že nevěřící odvrátí křesťanského manželského druha od služby Jehovovi. Zamysli se například nad tím, jakou výstrahu dal Jehova starověkému Izraeli. Bylo zakázané uzavírat manželský svazek s nevěřícími. Proč? „Odvrátí totiž tvého syna, aby mě nenásledoval,“ varoval Jehova, „a jistě budou sloužit jiným bohům.“ (5. Mojžíšova 7:3, 4) Tváří v tvář odporu nevěřícího manželského druha může mít člověk sklon vydat se cestou nejmenšího odporu. Je snadné pomyslet si: ‚Mně se to nestane.‘ Ale stalo se to muži, který měl Šalomounovu moudrost. Nemohlo by se totéž stát i tobě? — 1. Královská 11:1–6; srovnej 1. Královskou 4:29, 30.

12. Jak sloužil k ochraně Izraelitů Boží zákon zakazující manželství s cizinci? Znázorni to.

¹² I když se věřící neodvrátí od pravého uctívání, přece jsou často v nábožensky rozdělené domácnosti problémy a tlaky. Zamysli se opět nad zákonem, který dal Bůh Izraeli. Představ si, že by nějaká izraelská dívka souhlasila se sňatkem s Kananitou. Vzhledem k sexuálním zvykům, které byly tehdy rozšířené v Kananejské zemi, jakou by měl asi úctu k zákonu jejího Boha? Zdržoval by se například dobrovolně sexuálních styků během menstruace, jak to vyžadoval mojžíšský Zákon?c (3. Mojžíšova 18:19; 20:18; srovnej 3. Mojžíšovu 18:27.) Kdyby si vzal Izraelita kananejskou dívku, jak dalece by ho podporovala, když cestoval třikrát v roce do Jeruzaléma, aby se tam v určitých ročních dobách účastnil svátků? (5. Mojžíšova 16:16) Je zřejmé, že když Boží zákon zakazoval takové sňatky, bylo to pro Izraelity ochranou.

13. a) Proč nemá světský člověk biblicky školené křesťanské svědomí? b) S jakými tlaky a problémy se setkávají ti, kteří žijí v nábožensky rozdělené domácnosti?

¹³ A co dnes? Mravní měřítka světských lidí se ani zdaleka nepodobají mravním měřítkům Bible. Bez ohledu na to, jak pěkně snad někteří světští lidé vypadají, rozhodně nemají křesťanské svědomí školené na základě Bible. Nestrávili řadu let studiem Božího slova, aby ‚přeměnili svou mysl‘ a ‚svlékli starou osobnost‘. (Římanům 12:2; Kolosanům 3:9) A tak křesťan, který se spojuje jhem s nevěřícím, se často vystavuje velkým starostem a zármutku. Někteří musí stále čelit nátlaku, aby se podíleli na zvrácených sexuálních zvycích nebo aby slavili světské svátky. A někteří si dokonce stěžují na osamělost. Jedna sestra o tom napsala: „Osamělost, kterou člověk cítí, když je v manželství s někým, kdo nemiluje Jehovu, je ta nejhorší osamělost, jakou si lze představit. Člověk totiž nemá s kým sdílet pravdu, což je ta nejdůležitější věc v životě.“

14. a) Proč je obtížné vychovávat v rozdělené domácnosti děti „v kázni a v Jehovově myšlenkovém usměrňování“? b) Jak může působit na děti rozdělená domácnost?

¹⁴ V rozdělené domácnosti může být velmi obtížné vychovávat děti „v kázni a v Jehovově myšlenkovém usměrňování“. (Efezanům 6:4) Dovolí například nevěřící dobrovolně, aby se děti účastnily shromáždění nebo aby se podílely na kazatelské službě? Děti jsou často nakonec ve svých vztazích rozpolcené — milují oba rodiče, ale jen jeden z rodičů miluje Jehovu. Jedna sestra, která si vzala nevěřícího, se svěřila: „Za 20 let svého manželství jsem prožila mnoho strastí. Moji synové vyrůstali ve velkých zmatcích a citových zvratech a dnes jsou ve světě. Má dcera je často rozrušena, když musí být dlouho ode mne vzdálena, protože má její otec právo na návštěvy. Všechny tyto problémy mám proto, že jsem se v osmnácti letech rozhodla nedbat jedné z Jehovových zásad.“ Která to byla zásada? Nespojujte se jhem s nevěřícími!

15. Proč nám Jehova radí, abychom nevstupovali pod jho s nevěřícími?

¹⁵ Je jasné, že si Jehova přeje, abychom využili svého života co nejlépe. Všechno, co od nás vyžaduje, včetně rady, abychom se nespojovali jhem s nevěřícími, je k našemu dobru. (5. Mojžíšova 10:12, 13) Vstoupit do manželství s nevěřícím znamená přehlížet biblické rady, praktickou moudrost a často bolestné zkušenosti druhých.

ČASTÉ OTÁZKY

16, 17. a) Jak mohou city působit proti zdravému uvažování, jestliže nedáváme pozor? b) Měli bychom přehlížet Boží radu, protože si ve výjimečné situaci některý křesťan vzal nevěřícího a teď slouží Jehovovi oba? Vysvětli to.

¹⁶ Jestliže však nedáváme pozor, mohou city působit proti rozumnému uvažování. Začneme si snad myslet, že můžeme být výjimkou. Zamysleme se nad některými poměrně častými otázkami.

¹⁷ Nestává se, že si některý bratr nebo sestra vezmou nevěřícího, a nyní oba slouží Jehovovi? A přece přitom byly porušeny Jehovovy zásady. Ospravedlňuje snad výsledek prostředky, jimiž ho bylo dosaženo? Boží názor na ty, kteří přehlížejí jeho rady, je patrný ze situace Židů, kteří se vraceli z babylónského zajetí. Když si někteří vzali za manželky pohanské ženy, pisatelé Bible Ezra a Nehemjáš otevřeně odsoudili jejich jednání. Tito Židé „jednali nevěrně“, dopustili se „velké špatnosti“ a způsobili ‚provinilost‘. (Ezra 10:10–14; Nehemjáš 13:27) Je nutno uvážit ještě něco jiného. Když přehlížíme Boží radu, můžeme se duchovně zranit, trvale poznamenat své svědomí. Jedna sestra, jejíž nevěřící manžel se nakonec stal věřícím, řekla: ‚Můj citový život je tím stále poznamenán. Nemohu vám vylíčit, jak je mi hrozně, když na nás jiní poukazují a říkají: „Ale jim se to podařilo.“‘

18. Jaké jednání je moudré, cítíš-li se přitahován k někomu, kdo ještě není pokřtěn? A co tím projevíš?

¹⁸ Co když se cítíš přitahován k někomu, kdo studuje Bibli a účastní se shromáždění, ale ještě není pokřtěn nebo pokřtěna? Máme radost, když někdo projevuje zájem o biblickou pravdu. Vzniká však otázka: Měl by ses věnovat této své náklonnosti? Upřímně řečeno, moudré je počkat a známost uzavřít teprve později, když tvůj přítel nebo přítelkyně po křtu činí pokroky v přinášení ovoce Božího ducha. (Galaťanům 5:22, 23) Není možná snadné řídit se touto radou, ale když to učiníš, dokážeš, že jsi oddán biblickým zásadám; bude tak položen znamenitý základ pravému štěstí v manželství. Jestliže tvůj přítel nebo přítelkyně o tebe opravdu stojí a opravdu začíná milovat Jehovu, bude jistě ochoten (nebo ochotna) počkat se známostí, dokud nebudete oba „v Pánu“ — Bohu oddaní a pokřtění. Také pamatuj na to, že pravou lásku běh času nepoškodí. — 1. Korinťanům 7:39; 1. Mojžíšova 29:20.

19. Co bys měl mít stále na paměti, je-li pro tebe obtížné najít si manželského druha mezi spoluvěřícími?

¹⁹ Co když je pro tebe obtížné najít si mezi spoluvěřícími vhodného manželského druha? „Je mi 26 let, jsem svobodná a cítím se opravdu osamělá,“ řekla jedna sestra. Je pravda, že pro tebe může být obtížné, když jsi sám, ale problémy, které vznikají v manželství pod nerovným jhem, mohou být ještě obtížnější. K tomu, abychom poslouchali Boží radu, je snad nutná víra, sebeovládání a trpělivost, ale buď ujištěn, že Jehova ví, co je pro tebe nejlepší, a přeje si to. (1. Petra 5:6, 7) Učiň to námětem svých modliteb a čekej na Jehovu. (Žalm 55:22) V tomto světě nemá nikdo dokonale uspokojující život. Tvé srdce možná touží po manželském druhovi, ale jiní mají také své problémy, z nichž některé jsou v tomto světě nevyléčitelné. Teprve v přicházejícím novém světě bude úplně uspokojena ‚touha všeho živého‘. — Žalm 145:16.

20. Jak vyjádřila jedna svobodná sestra své rozhodnutí a jaké můžeš mít uspokojení, rozhodneš-li se podobně?

²⁰ Buď mezitím rozhodnut nevstupovat pod jho s nevěřícím. Jedna šestatřicetiletá svobodná sestra řekla o svém rozhodnutí: „Každý den se modlím k Jehovovi o manželského druha. Netoužím hledat ho mimo Jehovovu organizaci, ale přece existují pokušení. Mezitím chci pracovat na vlastnostech, které mne zlepší jako osobu, abych byla takovou duchovní ženou, jakou hledá duchovní muž.“ Učinil jsi podobné rozhodnutí? Jestliže ano, můžeš mít uspokojení, jež pramení z toho, že projevuješ věrnou oddanost Bohu, který má smysl pro božské právo. — Žalm 37:27, 28.

[Poznámky pod čarou]

Můžeš to vysvětlit?

◆ Jak Bible varuje před vytvářením úzkých vztahů k nevěřícím?

◆ Proč si někteří Bohu oddaní křesťané hledají manželského druha mimo sbor?

◆ Proč je Jehovova výstraha před nerovným jhem skutečně projevem jeho lásky a péče o nás?

◆ Které otázky jsou často kladeny ohledně volby manželského druha a jak bys na ně odpověděl?