Bible nám říká, co se stalo. Satan Ďábel prostřednictvím hada oslovil Evu a zeptal se: „Skutečně Bůh řekl, že nesmíte jíst z každého stromu zahrady?“ Když Eva zopakovala Boží příkaz, Satan jí řekl: „Určitě nezemřete. Bůh totiž ví, že v ten den, kdy z něho pojíte, se vám zcela jistě otevřou oči a zcela jistě budete jako Bůh a budete znát dobré a špatné.“ Strom se tedy pro Evu nakonec stal něčím toužebným, a tak „si začala brát z jeho ovoce a jedla je“. Zpráva pokračuje: „Potom nějaké dala i svému manželovi, když byl s ní, a on je začal jíst.“ (1. Mojžíšova 3:1–6) Adam i Eva tedy svou svobodnou vůli zneužili a zhřešili tím, že Boha neposlechli.

Uvědomujete si, jak závažné bylo to, co se stalo? Ďábel řekl pravý opak toho, co Bůh sdělil Adamovi. Svými slovy naznačil, že Adam a Eva nepotřebují, aby jim Jehova určoval, co je správné a co nesprávné. Satan tak svým vyzývavým jednáním zpochybnil to, zda má Jehova právo lidem vládnout. Tato nesmírně důležitá otázka, kterou Satan vznesl, se tedy týkala oprávněnosti Jehovova postavení, které má jakožto Svrchovaný Panovník. Jak pravý Bůh na onu výzvu zareagoval?

Od doby, kdy Satan zpochybnil Boží právo vládnout, uplynulo asi 6 000 let. Co ukázaly dějiny? Zamysleme se nad dvěma aspekty Satanova obvinění vzneseného proti Bohu. Satan Evě nestydatě tvrdil: „Určitě nezemřete.“ (1. Mojžíšova 3:4) Když Satan Adamovi a Evě tvrdil, že nezemřou, i když si vezmou zakázané ovoce, označil tím vlastně Jehovu za lháře. A to bylo opravdu vážné obvinění! Pokud by Bůh v této věci neříkal pravdu, jak by mu mohli jeho tvorové věřit v čemkoli jiném? Co tedy ukázal čas?

Adam s Evou začali podléhat nemocím, bolesti, stárnutí a nakonec smrti. Bible říká: „Všechny Adamovy dny, po které žil, dosáhly devíti set třiceti let, a zemřel.“ (1. Mojžíšova 3:19; 5:5) A Adam toto smutné dědictví předal celému lidstvu. (Římanům 5:12) Čas tedy ukázal, že Satan je „lhář a otec lži“ a že Jehova je ‚Bohem pravdy‘. (Jan 8:44; Žalm 31:5)