Je tvé oko „prosté“?

„Jestliže je tedy tvé oko prosté, celé tvé tělo bude jasné.“ Mat. 6:22.

1. Proč se dá říci, že oko je zázrak inteligentního stvoření?

ZRAK se obecně považuje za nejdrahocennější a nejdůležitější smysl – vědí to zejména ti, kteří jej ztratili. Vědci nám říkají, že každou vteřinu prochází zornicemi našich očí deset biliónů světelných částic. Když se dostanou na sítnici, jsou přijímány sto milióny tyčinek a čípků. Tyto nervové buňky po stimulaci světlem začnou vysílat elektrické signály do mozku. Tam začne velká část sta miliard neuronů pracovat na dešifrování toho, co bylo právě přijato, a rozhoduje, jak je třeba reagovat. To vše trvá jen zlomek vteřiny. Ano, oko je vskutku úžasný příklad zázraku inteligentního stvoření. — Žalm 139:14.

2. Jaká stránka vidění stále zůstává vědcům hádankou?

² Přestože vědci hodně vědí o tom, jak biologicky funguje oko a mozek, vědí málo o tom, jak a proč reagujeme na to, co vidíme. Například se plně nechápe, proč někdo dává přednost červené před modrou, kdežto jiný zase dává přednost modré před červenou, nebo proč na nás různé barvy různě působí. Vztah mezi viděním a reakcí zůstává hádankou. Ale Jehova, původce oka, a jeho Syn a spolupracovník Ježíš Kristus jsou si dobře vědomi složitosti tělesného oka a vědí, jak oko ovlivňuje naše činy a naše životy.

„LAMPA TĚLA“

3. Jak je oko „lampou těla“?

³ Ježíš poznamenal, že „lampou těla je oko“. (Mat. 6:22) Lampa se používá k osvětlení temného místa, abychom věděli, kde jsme, jak máme jednat, kudy jít a podobně. Tím, že vpouštějí do našeho těla světlo, slouží oči stejnému účelu jako lampa. Umožňují nám, abychom zůstávali v těsném styku se světem okolo nás a abychom reagovali inteligentně a přiměřeně, místo abychom tápali, klopýtali a snad se i zraňovali.

4. Jak nás ovlivňuje stav oka?

⁴ Ovšem nakolik může oko sloužit tělu jako lampa, závisí ve velké míře na stavu oka. Proto Ježíš pokračoval: „Jestliže je tedy tvé oko prosté, celé tvé tělo bude jasné; je-li však tvé oko ničemné, bude celé tvé tělo tmavé. Jestliže světlo, které je v tobě, je ve skutečnosti tma, jak veliká je tato tma!“ (Mat. 6:22, 23) Z toho vidíme, jak velký vliv má oko na celý náš životní běh, a to buď k dobrému, nebo ke špatnému.

VLIV OKA

5. Do jaké míry se oko podílelo na pokoušení Evy satanem?

⁵ Zamysli se nad případem první ženy, Evy. Do jaké míry ovlivnilo oko její jednání, můžeme vidět z biblické zprávy o jejím střetnutí s podvodníkem, satanem ďáblem. (2. Kor. 11:3; 1. Tim. 2:14) Satan naznačil, že se ‚její oči zcela jistě otevřou‘, jestliže se nebude ohlížet na Boží příkaz a pojí ovoce ze „stromu poznání dobrého a špatného“. Jak reagovala? Bible nám říká: „Žena tedy viděla, že strom je dobrý k jídlu a že je něčím toužebným pro oči, ano strom byl žádoucí na pohled.“ Dovolila svým očím, aby ulpěly na něčem, co jí bylo zakázáno. To bylo svévolné zneužití oka. Co z toho vzešlo? „Tak si začala brát z jeho ovoce a jedla je.“ — 1. Mojž. 2:17; 3:4–6.

6. Jak ovlivňuje oko naše jednání?

⁶ Eva bezpochyby neviděla „strom poznání dobrého a špatného“ ani jeho ovoce poprvé. Ale tehdy se dělo něco odlišného. Tentokrát se jevil jako něco „toužebného pro oči“ a „žádoucího na pohled“. Touha a žádost jsou normálními vlastnostmi srdce, ne oka. Avšak to, co vidí oko, posiluje touhu a žádost srdce, takže to nakonec může vést k činu. V Evině případě měl takový čin katastrofální následky pro ni, pro jejího manžela Adama i pro všechno jejich budoucí potomstvo včetně nás dnes. — Řím. 5:12; Jak. 1:14, 15.

7. Jak se oko podílelo na satanově třetím pokusu svést Ježíše a jak tento pokus skončil?

⁷ Abychom však ukázali, že je možné odolat špatnému vlivu, který může působit prostřednictvím oka, zamysleme se nad příkladem Ježíše Krista. Opět tu byl týž pokušitel, satan. Když se potřetí pokoušel odvést Ježíše od konání Boží vůle, „ďábel [ho] vzal na neobvykle vysokou horu a ukázal mu všechna království světa a jejich slávu“. Všimni si, že satan nenabídl Ježíšovi všechnu moc a slávu světa výměnou za jeden akt uctívání pouze slovem. „Ukázal mu“ ty věci, využil mocného působení oka. Protože se však Ježíšovo oko nedalo rozptýlit lákavou nabídkou, ale upíralo se jen na Ježíšův vztah k jeho nebeskému Otci Jehovovi, dokázal Ježíš úspěšně zmařit satanův vychytralý úklad. — Mat. 4:8–10.

8. Čemu se můžeme naučit z příkladu Evy a Ježíše?

⁸ Čemu se můžeme naučit z uvedených příkladů? Za prvé, že to, nač upřeme své oči, může posílit dobré nebo špatné žádosti našeho srdce. To může vést k činu, který přinese buď požehnání, nebo pohromu nám i jiným. Za druhé je jasné, že oko je oblíbeným prostředkem, jímž satan klame své oběti. Mezi všemi „záměry“, jichž satan používá k svádění lidstva, se toto působení na oko zdá být jedním z nejmocnějších. — 2. Kor. 2:11.

9. Jak dnes podporuje satan „žádost očí“?

⁹ Satan dodnes používá stejnou taktiku ve svých úkladech, jimiž odvléká lidi od činění Boží vůle. Pomocí lesku a pozlátka světa podporuje satan „žádost těla a žádost očí a okázalé vystavování prostředků, které má někdo k životu“. (1. Jana 2:16) To je jasně vidět na reklamách používaných v obchodním světě. Není snad pravda, že nejúspěšnější reklamy těží ze svého vizuálního účinku? Tisíce barevných plakátů a blikajících neonů, líbivé obrázky v časopisech a novinách, chytré televizní scénky — a miliardy dolarů vydávané na jejich výrobu — všechno to svědčí o tom, že v reklamě jde především o povzbuzení „žádosti očí“ spotřebitele.

10. Co vlastně prosazuje obchodní svět?

¹⁰ U mnohých z těchto reklam je sice jasný jejich záměr, ale o to lstivější je skutečnost, že tyto reklamy vlastně nenabízejí jen spotřební zboží, ale také životní styl. Velmi často se předvádí, že výrobky používají ti nejprivilegovanější, nejvlivnější, nejšťastnější a nejkrásnější lidé. Tím se naznačuje, že spotřebitel, který bude výrobek používat, zapadne automaticky, na základě ‚prostředků, které má. . . k životu‘, do jedné z oněch kategorií. Reklamní odborníci vědí, že někoho, kdo přijme jistý způsob života, není těžké přesvědčit, aby přijal i zboží, které k němu patří. Jak moudré tedy vzhledem k tomu je, když oddaní křesťané dbají na radu, jež je zapsána v Hebrejcům 13:5! Čteme tam: „Ať je váš způsob života bez lásky k penězům a buďte spokojeni s tím, co je.“

ZACHOVAT OKO „PROSTÉ“, NE „NIČEMNÉ“

11. Vysvětli pojmy „prosté“ a „ničemné“ v Ježíšově výroku o oku.

¹¹ Když se nám denně staví na oči tolik lákavých rozptýlení, můžeme o to víc ocenit, proč nás Ježíš nabádal, abychom si zachovali oko „prosté“, a ne „ničemné“. (Mat. 6:22, 23) Co to znamená? „Prosté“ je zde přeloženo z řeckého slova haplous, jež v základu znamená jednotu mysli nebo oddanost jednomu cíli. „Ničemné“ zní zase v původní řečtině poneros a znamená špatný, bezcenný, zlý. ‚Prosté oko‘ se tedy nedává rozptýlit ani odlákat vším, co se kolem děje, ale soustřeďuje se jen na jedno. ‚Ničemné oko‘ naopak uhýbá, je vychytralé a žádostivé a přitahují je věci pochybné a temné.

12. Zopakuj a vysvětli kontext Ježíšova výroku.

¹² Na co by se však mělo oko soustředit, aby ‚celé tělo bylo jasné‘? Odpověď najdeme, když budeme uvažovat o kontextu. V předchozích verších mluvil Ježíš o „pokladech na zemi“ a „pokladech v nebi“. Řekl: „Kde je totiž tvůj poklad, tam bude i tvé srdce.“ Pak hovořil o oku a opět zdůraznil, jak je zapotřebí mít jen jeden cíl, slovy: „Nikdo nemůže být otrokem dvou pánů“, Boha a bohatství. V následujících verších dal radu, jak pohlížet na denní nutné věci, a zakončil ji výzvou: „Neustále tedy hledejte nejprve království a jeho spravedlnost a to všechno ostatní vám bude přidáno.“ — Mat. 6:19–34.

13. Nač bychom měli soustředit své oko, takže „celé [naše] tělo bude jasné“? Proč?

¹³ Jaké poučení z toho můžeme načerpat? Ježíš tu hovoří o životních cílech a poukazuje na to, jak neužitečné je usilovat o hmotné věci a jak je požehnané pěstovat zájem o duchovní věci. Jasně nám říká, že naše „celé. . . tělo bude jasné“, soustředíme-li své oko jedině na zájmy království. Proč? Inu učiníme-li Boží vůli naším životním cílem, budeme se snažit, abychom slavné dobré poselství zrcadlili ve všech stránkách svého života. Nejenže se můžeme těšit na světlou budoucnost, ale můžeme být také osvobozeni od temných a podvodných věcí, k nimž vede život zasvěcený sobeckým zájmům. 2. Kor. 4:1–6.

14. Jak vede zaměření oka na hmotné bohatství do „tmy“?

¹⁴ Apoštol Pavel podpořil Ježíšova slova vysvětlením: „Ti, kteří jsou rozhodnuti zbohatnout, upadají do pokušení a léčky a do mnoha nesmyslných a škodlivých žádostí, které vrhají lidi do zničení a zkázy.“ (1. Tim. 6:9) Tato slova rozhodně mají váhu. Zprávy jsou plné příběhů o senátorech, primátorech, soudcích, bankéřích, úřednících společností a jiných, kteří byli přistiženi při finančních přestupcích, jimiž podle jedné zprávy „shrábnou 200 miliard dolarů ročně“ jen ve Spojených státech. ‚Pokušení a léčka‘ zbohatnout proměnily mnoho dříve poctivých lidí v přestupníky. Jistě nechceme být ‚vrženi do zničení a zkázy‘, zakusit „tmu“, před níž varoval Ježíš. — Viz Přísloví 23:4, 5.

15, 16. a) Jaké jiné „žádosti očí“ se musíme vyhýbat? b) Jak bys uplatnil radu Přísloví 27:20 na náš výklad?

¹⁵ Hrozí však nebezpečí tmy jen těm, kteří upírají oči na zbohatnutí? Ne, vždyť k „žádosti očí“ patří i mnoho jiných věcí. Vzpomeň si na Ježíšova slova u Matouše 5:28: „Každý, kdo se neustále dívá na nějakou ženu, aby k ní vzplanul vášní, již s ní ve svém srdci zcizoložil.“ Toto varování lze jistě uplatnit i na to, když člověk ulpívá očima na obrazovém materiálu, který je určen k vzrušování a rozněcování nepřípustných vášní a žádostí.

¹⁶ A dále zde Ježíš mluvil o úzkostlivé starosti o jídlo, pití a oblečení. (Mat. 6:25–32) Tyto věci jsou sice nutné, ale nemírná touha mít vždycky to nejnovější, nejcennější, nejvyhledávanější může zotročit naši mysl a naše srdce. (Řím. 16:18; Fil. 3:19) I při rekreaci, pěstování koníčků, při sportech, cvičení a tak dále si musíme udržovat patřičnou rovnováhu a střežit se, abychom nepropadli nápadům a výstřelkům světa. Ve všech těchto oblastech by bylo dobré mít na paměti moudrá slova Přísloví 27:20: „Šeol a místo zničení se nenasytí; nenasytí se ani oči člověka.“ Vskutku je třeba, abychom pěstovali sebeovládání a neohrozili se duchovně tím, že bychom se snažili ukojit přání svých očí.

POŽEHNÁNÍ Z TOHO, KDYŽ SI ZACHOVÁME OKO „PROSTÉ“

17. Jak pomohlo některým lidem, kteří si uchovali „prosté“ oko, aby sledovali zájmy království?

¹⁷ Ti, kteří si zachovají „prosté“ oko a upírají je na sliby Božího království, obdrží od Jehovy mnohá požehnání. Dobře to dokládají zkušenosti lidí z celého světa a z rozličných životních sfér. Uvažuj o těchto příkladech:

„Když jsem sloužila tam, kde je to velmi zapotřebí, v jihoamerické Kolumbii, musela jsem vyjít s příjmem asi 100 dolarů měsíčně. Zahájila jsem průkopnickou službu, ale na začátku měsíce jsem upadla a zlomila si kotník. Náklady na léčení vyčerpaly mé prostředky a do konce měsíce jsem nemohla dostat další peníze. Právě byl čas, kdy se přispívá na sál království, ale jestliže dám příspěvek, nebudu mít příští týden na potraviny. Několik dní jsem uvažovala, až jsem se rozhodla, že nájemné za sál se musí platit, a tak jsem dala peníze do schránky na příspěvky. Druhý den ráno jsem dostala dopis od sestry ze Spojených států, která mě v Kolumbii navštívila. Do dopisu přiložila kolumbijské peníze, které jí po návštěvě zbyly. Bylo to přesně tolik, kolik jsem hodila do schránky.“

Jednoho horkého úterního odpoledne zvali tři kolegové Kiho, který řídí kliniku v korejském Taečunu, aby strávil odpoledne na pláži. Bylo to sice lákavé pomyšlení, ale Ki věděl, že by se v tom případě nevrátil včas na večerní sborové studium knihy. Odmítl tedy pozvání. Zanedlouho přinesli ty tři na kliniku zpět mrtvé! Ihned po odjezdu z kliniky měli tragickou dopravní nehodu. Ki byl nehodou zarmoucen, ale těšilo ho, že jeho život byl ušetřen díky tomu, že se držel léty vypěstovaného dobrého návyku. — Hebr. 10:24, 25.

18. Jak je možné naučit děti, aby si oko uchovaly „prosté“?

¹⁸ I děti je možné naučit, aby upíraly oči na zájmy království. To dokládá následující zkušenost:

„Když jsme od dvou návštěvníků slyšeli, že bratři ve třech sborech na Filipínách museli dát po 1000 dolarech za sbor (což je pro ně značná částka) na novou stavbu vyhořelého sálu království, rozhodli jsme se s manželem přispět. A co naše čtyři děti, od čtyřměsíčního po šestiletého? Manžel každý týden při výplatě kupoval každému dítěti stříbrný dolar. Rozdělil mince tak, aby každé dítě vidělo, kolik má. Zmínili jsme se také o některých věcech, které si toužily za ty peníze koupit. Ale odpovídaly pokaždé stejně: chtějí dát peníze bratrům.“ Se svými 99 dolary poslaly děti také jednoduchý dopis. Bratři na Filipínách byli tou láskou a štědrostí tak pohnuti, že mnozí slzeli, když byl dopis čten.

19. Nač musíme upírat oko, chceme-li si být jisti světlou budoucností?

¹⁹ „Tvé oči, ty by měly hledět přímo vpřed, ano, tvé zářící oči by se měly upřeně dívat přímo před tebe.“ (Přísl. 4:25) Jak moudré je dbát na tuto radu a nenechat své oči bloudit, aby nás snad nesvedly z cesty! „Dávejte tedy přísně pozor, abyste nechodili jako nemoudří, ale jako moudří,“ radil Pavel, „tím, že pro sebe vykupujete příhodný čas, protože dny jsou ničemné.“ Vybízel také: „Dále si všímejte, jaká je Jehovova vůle.“ (Ef. 5:15–17) Když to budeme dělat, můžeme se spolehnout, že se nám podaří uchovat si oko „prosté“, a můžeme se s důvěrou těšit na světlou budoucnost — věčný život v Božím zaslíbeném novém systému věcí. — Srovnej 2. Korinťanům 4:17, 18.

Můžeš vysvětlit

◆ Jak je oko „lampou těla“?

◆ Jak ovlivňuje oko naše jednání, což ukazuje příklad Evy a Ježíše?

◆ Jakými způsoby dnes působí satan na „žádost očí“?

◆ Co musíme dělat, abychom si oko uchovali „prosté“?

◆ Nač bychom měli nyní upírat své oči?

[Obrázek na straně 21]

To, nač zaměříme oči, může posílit žádost srdce