⁸ Jestliže s Adamem živili v nedokonalém Kainovi takové myšlenky, rozhodně mu tím nepomáhali potlačovat sklon k pýše. Po čase se Evě narodil druhý syn, ale tentokrát už nic oslavného neřekla. Pojmenovali ho Abel, což možná znamená „výpar“ nebo „marnost“. (1. Mojž. 4:2) Naznačuje výběr jména, že v Abela vkládali menší naděje? To si můžeme jen domýšlet.

10., 11. (a) Čemu se věnovali Kain a Abel? (b) Jakou vlastnost si Abel vypěstoval?

¹⁰ Adam své chlapce pravděpodobně vedl k tomu, aby se o sebe a své blízké dokázali postarat. Kain se začal věnovat zemědělství a z Abela se stal pastevec.

¹³ Určitě si udělal čas i na to, aby přemýšlel o duchovních věcech. Představ si Abela při práci. Se svým stádem se musel hodně nachodit. Když se pro své mírumilovné ovečky snažil najít nejšťavnatější pastviny a nejlepší místa k napojení a odpočinku, vodil je přes kopce a údolí a brodil se s nimi přes řeky. Ze všech zvířat, která Jehova udělal, vypadaly ovce nejzranitelněji. Jako kdyby byly stvořeny tak, že potřebují, aby je člověk vedl a chránil. Uvědomoval si snad Abel, že i on potřebuje vedení, ochranu a péči někoho daleko moudřejšího a mocnějšího, než je on? Mnoho takových myšlenek bezpochyby vyjadřoval v modlitbách a díky tomu mohla jeho víra dál růst.