Deset ran. Deseti ranami, kterými postihl Egypťany, Jehova pokořil jejich bohy a vykonal nad nimi rozsudek. (2Mo 12:12; 4Mo 33:4; VYOBRAZENÍ, sv. 2, s. 530) První rána — proměnění Nilu a všech vod Egypta v krev — potupila Hapiho, boha Nilu. Také smrt ryb v Nilu byla pro egyptské náboženství ranou, protože určité druhy ryb byly uctívány, a dokonce mumifikovány. (2Mo 7:19–21) O žábě, která byla považována za symbol plodnosti a egyptské představy o vzkříšení, se mělo za to, že je zasvěcena bohyni žab Heket. Tato bohyně tedy byla ranou v podobě žab zneuctěna. (2Mo 8:5–14) Při třetí ráně si museli kněží provozující magii přiznat prohru, když se prokázalo, že svými tajnými uměními nejsou schopni proměnit prach v komáry. (2Mo 8:16–19) Ani bůh Thoth (Thowt), který je považován za vynálezce magie či tajných umění, však nedokázal kněžím provozujícím magii pomoci, aby třetí ránu napodobili.

Největší ponížení egyptských bohů a bohyň způsobila smrt prvorozených. (2Mo 12:12) Egyptští panovníci označovali za bohy, za syny Raa neboli Amon-Raa, sami sebe. Tvrdilo se totiž, že Ra neboli Amon-Ra měl pohlavní styk s královnou. Syn, který se narodil, byl tudíž považován za ztělesněného boha a byl Raovi čili Amon-Raovi zasvěcen v jeho chrámu. Smrt faraónova prvorozeného syna byla ve skutečnosti smrtí boha. (2Mo 12:29) To samo o sobě bylo tvrdou ranou zasazenou egyptskému náboženství, a v neschopnosti zachránit před smrtí egyptské prvorozené se prokázala naprostá bezmocnost všech božstev. (Viz heslo AMON č. 4.)