Otázky čtenářů
Co ve starověkém Izraeli znamenalo zázračné světlo, kterému se říkalo Šekina a které bylo v Nejsvětější jak ve svatostánku, tak i v chrámu?
Jehova, láskyplný Otec a Ochránce svého lidu, dával v Izraeli svou přítomnost výrazně najevo. Takovým projevem byl mimo jiné zářivý oblak, který byl úzce spjat s jeho místem uctívání.
Toto pozoruhodné světlo znázorňovalo Jehovovu neviditelnou přítomnost. Bylo v Nejsvětější, a to jak ve svatostánku, tak později v chrámu, který postavil Šalomoun. Zázračné světlo nebylo znamením toho, že by Jehova byl na těchto místech přítomen fyzicky. Bůh nemůže být uzavřen v nějaké lidmi vytvořené budově. (2. Paralipomenon 6:18; Skutky 17:24) Tato nadpřirozená záře v Boží svatyni mohla být pro velekněze — a jeho prostřednictvím i pro všechny Izraelity — ujištěním o Jehovově přítomnosti, a tedy ujištěním, že jsou pod jeho ochranou a je postaráno o jejich potřeby.
V pobiblické aramejštině bylo toto světlo nazýváno Šekina (šekhi·nahʹ), což znamená „to, co přebývá“ nebo „přebývání“. V Bibli se tento výraz nevyskytuje, ale je obsažen v targumech, jak jsou také známy aramejské překlady Hebrejských písem.
Když Jehova dával pokyny ke stavbě svatostánku, řekl Mojžíšovi: „Víko umístíš shora na Truhlu a do Truhly umístíš svědectví, které ti dám. A sám se ti tam budu představovat a budu s tebou mluvit z místa nad víkem, z místa mezi dvěma cherubíny, kteří jsou na truhle.“ (2. Mojžíšova 25:21, 22) Truhla, o níž se zde mluví, byla zlatem potažená truhlice, která byla v Nejsvětější. Na víku Truhly byli dva zlatí cherubíni.
Odkud Jehova mluvíval? Odpověď najdeme v jeho slovech, jež řekl Mojžíšovi: „Nad víkem [se] budu objevovat v oblaku.“ (3. Mojžíšova 16:2) Tento oblak se vznášel nad posvátnou Truhlou mezi dvěma zlatými cherubíny. Bible neříká, jak byl tento oblak vysoký ani do jaké výšky nad cherubíny sahal.
Tento svítící oblak osvětloval Nejsvětější. V tomto oddělení byl vlastně jediným zdrojem osvětlení. Z tohoto osvětlení měl užitek velekněz, když v Den smíření vstupoval do této nejvnitřnější místnosti. Stál tam v přítomnosti Jehovy.
Má toto zázračné světlo nějaký význam pro křesťany? Apoštol Jan spatřil ve vidění město, v němž ‚nebude existovat noc‘. Tímto městem je Nový Jeruzalém skládající se z pomazaných křesťanů, kteří byli vzkříšeni, aby panovali s Ježíšem. Zdrojem světla pro toto symbolické město není slunce ani měsíc. Tuto organizaci přímo osvěcuje sláva Jehovy Boha, podobně jako oblak Šekina osvěcoval Nejsvětější. Také Beránek, Ježíš Kristus, je „lampou“ tohoto města. A toto „město“ vysílá své duchovní světlo a přízeň na vykoupené lidi ze všech národů, aby měli vedení. (Zjevení 21:22–25)
Jehova poskytuje svým ctitelům hojnost požehnání, a tito lidé proto mohou mít jistotu, že Jehova je jejich ochraňujícím Pastýřem a láskyplným Otcem.