Jak Den smíření probíhal. Áron měl vejít na svaté místo s mladým býkem na oběť za hřích a s beranem na zápalnou oběť. (3Mo 16:3) V Den smíření odložil svůj běžný kněžský oděv, vykoupal se ve vodě a oblékl si svaté lněné roucho. (3Mo 16:4) Velekněz potom metal losy nad dvěma kozly (samčími mláďaty), které získal od shromáždění izraelských synů; kozli byli úplně stejně zdraví a bezvadní. (3Mo 16:5, 7) Velekněz nad nimi metal losy proto, aby určil, který z nich bude obětován Jehovovi jako oběť za hřích a který bude vypuštěn do pustiny, aby jako ‚kozel pro Azazela‘ odnesl jejich hříchy. (3Mo 16:8, 9; srovnej 14:1–7; viz heslo AZAZEL.) Áron potom obětoval mladého býka jako oběť za hřích za sebe a svůj dům, který zahrnoval celý kmen Levi, k němuž jeho dům patřil. (3Mo 16:6, 11) Nato vzal Áron vonné kadidlo a nádobu na oheň plnou ohnivých uhlů z oltáře a vešel za oponu, do Nejsvětější. V této nejvnitřnější místnosti, kde byla umístěna truhla svědectví, spálil kadidlo, a oblak hořícího kadidla se rozestřel nad zlatým víkem Truhly, na němž byli dva zlatí cherubíni. (3Mo 16:12, 13; 2Mo 25:17–22) Po tomto úkonu mohl Áron později bezpečně vstoupit do Nejsvětější znovu.

Áron obětoval býka za kněze a zbývající příslušníky kmene Levi a krev býka stříkl v Nejsvětější. (3Mo 16:11, 14) Podobným způsobem Kristus předložil Bohu hodnotu své lidské krve v nebi, kde mohla být uplatněna ve prospěch těch, kdo spolu s Kristem budou vládnout jako kněží a králové. (Zj 14:1–4; 20:6) Byl obětován také kozel pro Jehovu a jeho krev byla v Nejsvětější stříknuta před Truhlu; z toho měli užitek nekněžské kmeny Izraele. (3Mo 16:15) Podobně má z jediné oběti Ježíše Krista užitek nejen kněžský duchovní Izrael, ale celé lidstvo. Bylo zapotřebí dvou kozlů, protože jeden kozel nemohl být obětován a zároveň použit k tomu, aby vynesl hříchy Izraele. O obou kozlech se mluví jako o jedné oběti za hřích (3Mo 16:5) a až do chvíle, kdy nad nimi byly metány losy, s nimi bylo zacházeno stejně; z toho vyplývá, že společně tvořili jeden symbol. Ježíš Kristus byl nejen obětován, ale také odnáší pryč hříchy těch, za něž zemřel obětní smrtí.