ŠEKEL

Základní hebrejská váhová (1Sa 17:5, 7; Ez 4:10; Am 8:5) a peněžní jednotka. Podle průměrné hmotnosti asi 45 závaží, na nichž je napsáno, že váží šekel, mohl šekel odpovídat 11,4 g. Jeden šekel se rovnal dvaceti gera (4Mo 3:47; 18:16) a existují doklady o tom, že 50 šekelů se rovnalo jedné mině. (Viz heslo MINA.) Podle novodobých měřítek by šekel stříbra měl cenu 2,20 dolaru a šekel zlata 128,45 dolaru.

Slovo šekel se často užívá ve spojení se stříbrem či zlatem. (1Pa 21:25; Ne 5:15) Než se začaly užívat mince, sloužily jako oběživo kousky stříbra (méně často zlata) a jejich hmotnost se při transakci kontrolovala. (1Mo 23:15, 16; Joz 7:21) Položky související se svatostánkem byly často uváděny v šekelech: „Podle šekelu svatého místa.“ (2Mo 30:13; 3Mo 5:15; 27:2–7, 25) Možná tím bylo zdůrazněno, že hmotnost by měla být přesná nebo snad že by měla odpovídat standardnímu závaží, které bylo uloženo ve svatostánku.

Obecně se usuzuje, že „kousky stříbra“, o nichž se často mluví v Hebrejských písmech, byly šekely stříbra, standardní peněžní jednotka. (Sd 16:5; 1Kr 10:29; Oz 3:2) To potvrzuje Septuaginta (v níž řecké slovo pro „kousky stříbra“ v 1. Mojžíšově 20:16 je stejné jako řecké slovo pro „šekely“ v 1. Mojžíšově 23:15, 16) a také targumy. Podle Jeremjáše 32:9 zaplatil tento prorok za jisté pole „sedm šekelů a deset kousků stříbra“. Možná jde jen o právnickou formulaci, kterou se myslí 17 stříbrných šekelů (EP, KB, ČB-Hč, He), nebo to možná znamenalo sedm zlatých šekelů a deset stříbrných.

Druhá Samuelova 14:26 snad ukazuje, že existoval také „královský“ šekel rozdílný od obvyklého šekelu, nebo jde o poukaz na standardní závaží uložené v královském paláci.