ELEAZAR
[Bůh pomohl].
1. Třetí jmenovitě uvedený syn velekněze Árona a jeho manželky Elišeby. Eleazar pocházel z rodiny Leviho syna Kehata. (2Mo 6:16, 18, 20, 23; 4Mo 3:2) V době, kdy Mojžíš slavnostně uvedl do úřadu izraelské kněžstvo, tvořili toto kněžstvo Áron a jeho synové Nadab, Abihu, Eleazar a Itamar. (3Mo 8)
Ve druhém roce po vyjití z Egypta, v době, kdy už byl postaven svatostánek, nacházíme zmínku o tom, že Eleazar byl hlavním náčelníkem Levitů. (4Mo 1:1; 3:32) Tehdy mu muselo být nejméně 30 let; vykonával totiž kněžské povinnosti. (4Mo 4:3)
Eleazar byl jedním z těch Izraelitů, kterým bylo více než 20 let, když vyšli z Egypta, a kteří také vešli do Zaslíbené země. Pocházel z kmene Levi, a proto se na něho nevztahoval Boží rozsudek vynesený nad ostatními dvanácti kmeny, podle něhož nikdo z těch, komu bylo přes 20 let, neměl vejít do Zaslíbené země, kromě Jozua a Kaleba. Mezi 12 zvědy, z nichž 10 přineslo špatné zprávy, nebyl žádný zástupce Levitů, a je zřejmé, že se Levité neúčastnili nevěrného, vzpurného reptání proti Jehovovi. (4Mo 13:4–16; 14:26–30)
Krátce po zasvěcení svatostánku a potom, co Áron a jeho synové byli zasvěceni pro kněžský úřad (3Mo 8), obětovali Nadab a Abihu Jehovovi nedovolený oheň a byli usmrceni ohněm, který vyšel od Jehovy. (3Mo 10:1, 2; 4Mo 3:2–4) Áron a jeho dva věrní synové Eleazar a Itamar konali kněžský úřad dál. Když byly povinnosti související s péčí o svatyni rozděleny, měl Eleazar dozor nad svatostánkem a jeho náčiním, stálou obilnou obětí, olejem a kadidlem. (4Mo 4:16) Na Jehovův příkaz vzal Eleazar měděné nádoby na oheň, jež Korach a ostatní muži, kteří se s ním spojili, předtím používali k obětování kadidla Jehovovi, protože toužili převzít kněžské povinnosti (ačkoli žádný z nich nebyl knězem). Tyto nádoby pak byly zpracovány na tenké kovové plíšky, jimiž byl potažen oltář. (4Mo 16:37–40) Eleazar konal svůj úřad, když byla jako oběť za hřích obětována červená jalovice; popel z této oběti se používal k očišťování od určitých druhů nečistoty. (4Mo 19:2, 3; Heb 9:13)
Když Izraelité vedli válku proti Midianitům, aby je potrestali za záležitost Peoru, byl Eleazar na místě, aby pomáhal při rozdělování kořisti, která byla vzata Midianitům, a aby oznámil Boží ustanovení o ukořistěných věcech. (4Mo 31:6, 21–41)
Pinechas, který byl synem Eleazara a jedné z dcer Putiela a který horlivě zasáhl ve prospěch čistého uctívání v době, kdy Izrael hřešil ve spojitosti s Baalem z Peoru, dostal od Jehovy odměnu v podobě smlouvy pokoje. Dá se říci, že tato smlouva byla připojena ke smlouvě o kněžství, kterou Jehova uzavřel s kmenem Levi. (4Mo 25:1–13; 2Mo 6:25)
Stává se veleknězem. Když ve čtyřicátém roce putování pustinou Áron ve svých 123 letech zemřel, stal se Eleazar, jemuž tehdy bylo asi 70 let, veleknězem. (4Mo 33:37–39) Když tedy Izraelité asi o osm měsíců později vstoupili do Zaslíbené země, byl Eleazar prvním izraelským veleknězem, který tam vykonával svůj úřad. (4Mo 20:25–28; 5Mo 10:6; Joz 4:19) Právě před Eleazara měl být postaven Jozue, když měl být jmenován jako Mojžíšův nástupce. Eleazar měl Jozua dále v tomto pověření podporovat a měl mu sdělovat Jehovova rozhodnutí v důležitých otázkách, které byly posuzovány pomocí Urim a Tummim. (4Mo 27:18–23) Po dobytí Kanaánu Eleazar také spolupracoval s Jozuem při rozdělování Zaslíbené země. (Joz 14:1; 21:1–3)
Hlava důležitého kněžského domu. Písmo přesně neuvádí, kdy Eleazar zemřel, ale zdá se, že zemřel přibližně ve stejné době jako Jozue. Eleazarovým nástupcem se stal jeho syn Pinechas. (Joz 24:29, 30, 33; Sd 20:27, 28) Eleazar se vyznačoval horlivostí pro pravé uctívání Jehovy a se ctí vedl kněžstvo po všechny své dny. Židovská tradice tvrdí, že v době, kdy byl svatostánek v Šilu, existovalo 16 kněžských turnusů, z toho 8 bylo v rodině Eleazara a 8 v rodině jeho bratra Itamara. V Davidově době však bylo v rodině Eleazara více představených než v rodině Itamara. David proto vytvořil 16 kněžských oddílů z domu Eleazara a 8 z domu Itamara, takže později sloužilo v chrámu postupně celkem 24 oddílů. (1Pa 24:1–4)
2. Syn Abinadaba; byl posvěcen, aby střežil posvátnou Truhlu, která byla přinesena do domu jeho otce ve městě Kirjat-jearim, když ji Filištíni vrátili. (1Sa 7:1, 2)
3. Syn Achochiovce Doda; jeden ze tří Davidových silných mužů. Při jednom vojenském tažení s Davidem se u Pas-dammimu Eleazar vyznamenal tím, že se postavil doprostřed pole plného ječmene a bez cizí pomoci srážel Filištíny, „takže Jehova toho dne vykonal velkou záchranu“. (1Pa 11:12–14; 2Sa 23:9, 10)
4. Syn Merariovce Machliho z kmene Levi. Eleazar neměl žádné syny, měl pouze dcery. Proto si je vzali za manželky jejich bratranci, synové Kiše. (1Pa 23:21, 22)
5. Syn jistého Pinechase; je o něm uvedeno, že pomáhal knězi Meremotovi, když čtvrtý den po Ezrově příchodu do Jeruzaléma bylo odvažováno stříbro a zlato a náčiní, které mělo být používáno v chrámu. (Ezr 8:29, 32, 33)
6. Potomek Paroše; patřil k mužům, kteří si kdysi vzali za manželky cizozemky, ale na základě Ezrova vybídnutí je propustili. (Ezr 10:25, 44)
7. Levitský kněz v průvodu, který uspořádal Nehemjáš při zasvěcení obnovené jeruzalémské zdi. (Ne 12:42)
8. Předek Ježíšova adoptivního otce Josefa. (Mt 1:15)