NEVĚSTKA
Prostitutka. Termín je většinou uplatněn na ženu, která má sexuální styky mimo manželství, zvláště pak, má-li ve zvyku dělat to za nějakou formu platu. Řecký termín porʹne (nevěstka; smilnice; prostitutka) pochází z kořene, který znamená „prodávat“. (Zj 17:1, Rbi8, ppč) Hebrejský termín zó·nahʹ (nevěstka; prostitutka) pochází z kořenného slovesa za·nahʹ, což znamená „jednat jako nevěstka; mít nemravný styk; dopustit se prostituce; smilnit“. (Viz heslo PROSTITUTKA.)
Bůh prostituci od začátku odsoudil. V Edenu sám Bůh stanovil dokonalé měřítko pro manželství, a to při uzavření manželství Adama a Evy, když prohlásil: „Proto muž opustí svého otce a svou matku a přidrží se své manželky a stanou se jedním tělem.“ (1Mo 2:24) Přestože Bůh odsoudil prostituci, povolil konkubinát a polygamii — dokonce i mezi svými služebníky —, a to až do ustanoveného času, kdy Ježíš Kristus znovu zavedl dokonalé měřítko pro manželství. Ježíš citoval slova svého Otce, která jsou zapsaná v 1. Mojžíšově 2:24, a apoštol Pavel poukázal na to, že toto měřítko je pro členy křesťanského sboru závazné. Ukázal, že křesťan, jenž toto měřítko porušuje, se připojuje k nevěstce a je s ní „jedno tělo“. (Mt 19:4–9; 1Ko 6:16)
To, jak se v rané době dívali na prostituci Boží služebníci, je znázorněno na příkladu Judy, Abrahamova pravnuka. Když bydlel jako cizí usedlík v Kanaánu, kde byla prostituce tolerována, měl Juda poměr s vdovou po svém synu Erovi, která se jmenovala Tamar a která se přestrojila za nevěstku. Tamar po tomto styku otěhotněla a Judovi bylo oznámeno: „Tvá snacha Tamar jednala jako nevěstka, a je ze své prostituce také těhotná.“ Juda potom nařídil, aby byla upálena (tzn. nejdříve zabita a potom upálena jako opovrženíhodná), protože měla být dána za manželku Judovu synu Šelovi. Potom, co vyšlo všechno najevo, se Juda za svůj skutek s domnělou nevěstkou neospravedlňoval, ale o Tamar řekl: „Je spravedlivější než já, protože jsem ji nedal svému synu Šelovi.“ Omluvil Tamar za to, že tak jednala, protože to udělala, aby měla potomstvo z Judy, když jí Juda nedal svému synu Šelovi, aby s ní mohlo být uzavřeno švagrovské manželství. (1Mo 38:6–26)
Prostituce byla odsouzena Božím Zákonem pro Izrael, ačkoli nevěstky v zemi byly. (Př 7) Zákon přísně zakazoval, aby jakákoli izraelská dívka provozovala prostituci. (3Mo 19:29; 21:9) Izraelská dívka, která se dopustila smilstva a později se vdala a falešně prohlásila, že je panna, měla být ukamenována. (5Mo 22:20, 21) Peníze, které byly získány jako plat nevěstky, byly něčím odporným a jako příspěvek do Jehovovy svatyně byly nepřijatelné. To bylo v protikladu k pohanským praktikám — tam byly chrámové prostitutky často zdrojem příjmů. (5Mo 23:18)
Raab, nevěstka z pohanského města Jericho, prokázala, že má vzhledem k Jehovovi ryzí srdce, a svým jednáním pomohla izraelským zvědům, které vyslal Jozue. Pro její víru a skutky, jež byly v souladu s vírou, byl její život ušetřen. Později s ní uzavřel řádný sňatek Salmon z kmene Juda a tak se Raab stala jedním z předků Ježíše Krista. (Joz kap. 2; 6:22–25; Mt 1:1, 5; Jk 2:25)
Když byl Ježíš Kristus na zemi, ostře odsoudil nevěřící přední kněží a starší vlivné muže a prohlásil, že výběrčí daní a nevěstky je předcházejí do Božího Království. (Mt 21:23, 31, 32) Tito opovrhovaní lidé byli upřímní a přijímali odpuštění skrze víru v Krista. Museli se však nejprve očistit od své prostituce, protože ti, kdo se dále dopouštějí takového nemravného jednání, nezdědí Království. (Ga 5:19–21; Ef 5:5)
Obrazné použití. Termín „nevěstka“ se také používá obrazně — na osobu nebo na organizaci či na národ, které prohlašují, že Jehovu uctívají, ale ve skutečnosti mají náklonnost k jiným bohům a uctívají je. V tomto smyslu se „nevěstkou“ stal Jeruzalém. Ano, tato nevěstka došla tak daleko, že jednala způsobem, který pro nevěstky nebyl normální, totiž místo toho, aby peníze přijímala, platila pohanským národům, aby se s ní dopouštěly smilstva. (Ez 16:33, 34; viz Ez 23, kde jsou Samaří [představující Izrael] a Jeruzalém [Juda] přirovnány k prostitutkám.)
Kniha Zjevení symbolicky vykresluje nevěstku, která jede na šarlatově zbarveném zvířeti a má na čele napsáno jméno „Velký Babylón, matka nevěstek a ohavností země“. S ní „smilnili králové země“. (Zj 17:1–5; viz hesla SMILSTVO; VELKÝ BABYLÓN.)