JORDÁN
Hlavní řeka Zaslíbené země, která tvoří přirozenou hranici mezi převážnou částí vých. a záp. Palestiny. (Joz 22:25) Ve starověku měl Jordán svůj počátek v ústí pánve Chula. Je to bažinatá oblast s jezerem, které je nyní vyschlé. Pro oblast sev. od pánve Chula jsou typické četné vodní toky a ty tvoří vodní zdroje Jordánu. Tři hlavní říčky tvořící Jordán jsou od V na Z Nahr Banijas (Nachal Hermon), Nahr el-Leddan (Nachal Dan) a Nahr Hasbani (Nachal Senir). Hlavními přítoky Jordánu od V jsou Jarmuk a Jabbok. Jordán je dnes značně bahnitou řekou.
Když se Jordán vynoří z pánve Chula, teče poměrně pokojně asi 3 km, potom ale teče prudce čedičovou roklinou ke Galilejskému moři. Od již. konce Galilejského moře se Jordán klikatí asi 320 km až k Mrtvému moři, i když tato vzdálenost je vzdušnou čarou pouze asi 105 km. (VYOBRAZENÍ, sv. 1, s. 334)
Na vzdálenosti asi 16 km mezi pánví Chula a Galilejským mořem klesá Jordán asi o 270 m. Z Galilejského moře do Mrtvého moře Jordán vytváří 27 příkrých vodopádů a klesá o dalších 180 m.
Pod Galilejským mořem protéká Jordán údolím, které je asi 6 až 13 km široké. U Jericha má však toto údolí šířku asi 22 km. Na dolní terase tohoto údolí (Zor), která je asi 0,5 až 3 km široká, se Jordán točí a kroutí hustým porostem trní a bodláčí, popínavých rostlin a keřů, oleandrů, tamaryšků, vrb a topolů. Ve starověku „z pyšných houštin podél Jordánu“ řvali lvi. (Jer 49:19; 50:44; Ze 11:3) Stále se zde vyskytují vlci a šakali. Léto je v této džungli mimořádně horké a vlhké a teplota je zde běžně nad 38 °C. A na jaře, když na hoře Hermon taje sníh, Jordán Zor zaplaví.
Horní terasa údolí (Ghor) leží dobrých 46 m nad jordánskou džunglí a je od ní oddělena holými, erodovanými a našedlými kopci ze slínu. Ten úsek Ghoru, který se rozkládá asi 40 km na J od Galilejského moře, tvoří obdělávaná zem a pastviny. Kromě tohoto úseku je většina Ghoru neobdělaná. V Abrahamově a Lotově době před zničením Sodomy a Gomory byla zvláště v blízkosti Mrtvého moře úrodná zjevně mnohem větší část tohoto území. (1Mo 13:10, 11)
Jordán má mělké vody, četné rychle tekoucí části a víry, a proto není splavný. Existuje údajně nejméně 60 míst, kde je možné přebrodit řeku, když není rozvodněná. Ve starověku bylo z vojenského hlediska výhodné mít pod kontrolou brody, protože představovaly hlavní způsob, jak překročit Jordán. (Sd 3:28; 12:5, 6)
Pod Galilejským mořem Jordán obvykle dosahuje v průměru 1 až 3 m hloubky a je přibližně 27 až 30 m široký. Na jaře se však Jordán vylévá z břehů a je potom mnohem širší a hlubší. (Joz 3:15) V době povodně bylo nebezpečné, aby izraelský národ mužů, žen a dětí překračoval Jordán, zvláště pak v blízkosti Jericha. Proud je zde tak prudký, že i v nedávné době strhl lidi, kteří se tam koupali. Kdysi však Jehova Jordán zázračně zastavil a tak Izraelitům umožnil, aby přešli po suché zemi. (Joz 3:14–17) O staletí později došlo k podobnému zázraku — jednou když byl Elijáš ve společnosti Eliši, a jednou, když byl Eliša sám. (2Kr 2:7, 8, 13, 14)
O Jordánu se také mluví v souvislosti se zázračným uzdravením Naamana, který pokládal damašské řeky za lepší než všechny vody Izraele. Jeho sloužící mu však pomohli dívat se na věci ze správného hlediska a Naaman se potom poslušně sedmkrát vykoupal v Jordánu. Když to udělal po sedmé, byl z malomocenství zcela uzdraven. (2Kr 5:10–14)
V prvním století n. l. ponořil Jan Křtitel do vod Jordánu mnoho kajícných Židů. Měl také výsadu pokřtít zde Ježíše, dokonalého Božího Syna. (Mt 3:1, 5, 6, 13–17; viz heslo JORDÁNSKÁ OBLAST.)