„Buď odvážný a velmi silný“

„Nebudete se jich bát, neboť Jehova, váš Bůh, bojuje za vás.“ — 5. Mojž. 3:22.

1. a) Jaká byla situace mezi Izraelity na konci jejich putování pustinou? b) Jak je tehdy Mojžíš nabádal?

PŘIŠEL čas závažných událostí v dějinách Izraele. Boží svatý národ se nyní musel připravit na vstup do Zaslíbené země. Asi 40 let vedl Mojžíš Izraelity po veliké a bázeň vzbuzující pustině. Ale nyní v kraji u řeky Jordánu, v moabské zemi, oslovil Boží lid naposled. Ve 120 letech se mu „oko nezakalilo a jeho životní síla neuprchla“, ani hlasové schopnosti mu neselhaly. Celý Izrael a Jozue, který měl nastoupit po něm, museli být vzrušeni, když slyšeli, jak Mojžíš důkladně vykládá Jehovův zákon a jak je mocně vybízí k odvaze, až vytáhnou, aby vzali zemi do vlastnictví. — 5. Mojž. 1 :1–5, 19, 21, 29, 30; 3:22; 31:6, 7, 23; 34:7.

2. Jak víme, že zpráva o těchto věcech je dnes pro naše poučení?

² Jsou tyto události před 3 500 lety pouhá historie? Zdaleka ne! Apoštol Pavel nám říká: „Všechno, co bylo napsáno dříve, bylo totiž napsáno pro naše poučení, abychom měli naději prostřednictvím své vytrvalosti a útěchy z Písem.“ (Řím. 15:4) Ta zpráva má moderní obdoby. Může nás dnes posílit k duchovnímu bojování. Slouží také jako „výstraha pro nás, na které přišly konce systémů věcí“, a pomáhá nám vyhnout se satanovým léčkám. –1. Kor. 10:11; 1. Petra 4:7.

JOZUOVA SÍLA — Z JAKÉHO ZDROJE?

3, 4. a) Proč musíme pěstovat nebojácnost? b) Jak to můžeme dělat?

³ Již velmi brzy vejde Boží lid do nového systému věcí. Vzhledem k událostem, jež se rýsují ve světě, je zapotřebí pěstovat nebojácnost. Jak to můžeme dělat? Když se Jozue chystal vstoupit do Zaslíbené země, Bůh ho poučil: „Jen buď odvážný a velmi silný, abys pečlivě jednal podle celého zákona, který ti přikázal můj sluha Mojžíš. Neodchyluj se od něj napravo ani nalevo, abys jednal moudře všude, kam půjdeš. Tato kniha zákona by se neměla vzdálit od tvých úst a budeš v ní číst tlumeným hlasem ve dne i v noci, abys pečlivě jednal podle všeho, co je v ní napsáno, neboť potom se tvá cesta stane úspěšnou a budeš pak jednat moudře.“ — Joz. 1 :7, 8.

⁴ Ano, v tom to je! Denně čti Bibli. Obsahuje Boží zákon pro nás. Rozjímej o ni. Dbej na její připomínky. Nedej se odvrátit k hmotařskému, nemravnému světu, který tě obklopuje. Ať se octneš v jakékoli situaci, jednej moudře. Prakticky uplatňuj přesné poznání a duchovní porozumění, které jsi získal studiem Božího slova. Mluv o něm s druhými. Když to budeš dělat a spoléhat na Jehovu, skutečně můžeš být ‚odvážný a velmi silný a můžeš učinit svou cestu úspěšnou‘. — Srovnej Žalm 1:1–3; 93:5; 119:165–168.

5. a) Jak dnes mohou mladí služebníci podobně jako Jozue získat sílu? b) Jaký znamenitý cíl dnes mohou mít mladí svědkové?

⁵ Jozue byl „Mojžíšův služebník od své mladé mužnosti“. (4. Mojž. 11:28) Toto blízké společenství mu bezpochyby pomohlo získat duchovní sílu. Podobně i dnes mohou mladiství služebníci získat sílu spoluprací s oddanými rodiči, průkopníky, dlouholetými svědky a jinými věrně oddanými Jehovovými služebníky. Kázat dům od domu s takovými horlivými osobami může být radostné a může to pomoci vybudovat v našich mladých zralost a touhu dělat pokroky ve službě. (Sk. 20:20, 21; Iz. 40:28–31) Jaký znamenitější cíl by mohli mít mladí svědkové než službu plným časem ve prospěch Jehovova království? — Žalm 35:18; 145:10–12.

6. Jak nám byl Jozue příkladem ve spojitosti s tažením proti Amalekovi?

⁶ Když Mojžíš poslal Jozua do boje s Amalekity, „Jozue potom udělal, právě jak mu Mojžíš řekl“. Byl poslušný, a proto zvítězil. I my se budeme podílet na Jehovově ospravedlnění, jestliže budeme věnovat bedlivou pozornost bitevním pokynům, jež dostáváme prostřednictvím Boží organizace. Jehova řekl Mojžíšovi, aby učinil pamětní záznam o Božím vítězství nad Amalekem tím, že je zapíše do knihy a přednese je Jozuovi. Jozue bezpochyby dále velebil Jehovovo vítězství a mluvil o něm s druhými. Stejně i dnes můžeme oznamovat mocné skutky svrchovaného Pána Jehovy a můžeme zvěstovat jeho nadcházející „den pomsty“ nad ničemnými. — 2. Mojž. 17:10, 13, 14; Iz. 61:1, 2; Žalm 145:1–4.

7, 8. a) Jakou důvěru projevili Jozue a Kaleb po návratu z Kanaánu? b) Jakou výstrahu a jaké povzbuzení nalézáme ve způsobu, jakým tenkrát Jehova vyřešil věci?

⁷ Když Mojžíš vyslal 12 náčelníků, aby propátrali Zaslíbenou zemi, zahrnul do jejich počtu Jozua. Deset zvědů po návratu projevilo velký strach z kananejských obyvatel země a přemlouvalo lid, aby usiloval o návrat do Egypta. Ale Jozue a Kaleb směle prohlásili: „Jestliže v nás Jehova nalezl potěšení, potom nás do této země jistě uvede a dá nám ji, zemi, kde teče mléko a med. Jen se nebouřete proti Jehovovi; a vy, nebojte se lidu té země, neboť jsou pro nás chlebem. Jejich přístřeší je opustilo, a Jehova je s námi. Nebojte se jich.“ — 4. Mojž. 13:1–14:38.

⁸ Izraelské shromáždění však dál reptalo, takže Jehova zakročil a odsoudil tyto bázlivé Izraelity ke čtyřiceti letům putování pustinou. Kromě Káleba a Jozua všichni jejich válečníci zemřeli, aniž spatřili Zaslíbenou zemi. To je výstraha pro nás! Nikdy nereptejme proti Jehovovu uspořádání. I když narazíme na obtížné svědecké území, buďme odvážní a silní a choďme za lidmi s poselstvím o království, jež zachraňuje život. Nebuďme nikdy jako ti novodobí odpadlíci, kteří raději pomlouvají své bratry a upadají zpátky k cestám světa — protiobrazného Egypta, místo aby veřejně svědčili. 4. Mojž. 14:1–4, 26–30; Luk. 12:45, 46; srovnej Skutky 5:27–29, 41, 42.

JEHOVOVO JMÉNO DO POPŘEDÍ!

9. Jak odpovídal Jozuův život jeho novému jménu?

⁹ Biblický seznam 12 zvědů uvádí Jozua jako Hošeu, což znamená „Záchrana“. Ale vzápětí zpráva říká: „Mojžíš dále nazýval Hošeu, syna Nunova, Jozue [to znamená ‚Jehova je záchrana‘].“ Proč tak Mojžíš zdůraznil Jehovovo jméno? Protože Jozue sloužil v prvé řadě pro ospravedlnění tohoto jména. Jozue se stal živým příkladem poslušnosti příkazu, který Mojžíš později zdůraznil Izraeli: „Budeš milovat Jehovu, svého Boha, celým svým srdcem a celou svou duší a celou svou životní silou.“ Když to činil, měl přednost dokázat, že ‚Jehova je záchrana‘. — 4. Mojž. 13:8, 16; 5. Mojž. 6:4.

10. a) Co pro tebe znamená Jehovovo jméno? b) Jakou sílu můžeme načerpat z Jehovových dalších slov k Jozuovi?

¹⁰ Nestalo se Jehovovo jméno v našich očích také tím nejdrahocennějším, co zasluhuje všechnu chválu? Jeho slavné jméno znamená „Působí, aby se stalo“, a to se vztahuje ke splňování jeho slibů. Jeho sliby ohledně království jsou velmi hřejivé. Měli bychom chtít jako Jozue horlivě velebit Jehovovo jméno a předsevzetí přede všemi, kteří by ještě mohli přijmout naději na jeho čistý a spravedlivý nový systém věcí. V těchto dobách zkoušek můžeme čerpat sílu z dalších Jehovových slov k Jozuovi: „Nepřikázal jsem ti? Buď odvážný a silný. Nebuď otřesen ani se neděs, neboť Jehova, tvůj Bůh, je s tebou, kamkoli půjdeš.“ — Joz. 1:9.a

11. a) Jak byl zdůrazněn význam Ježíšova jména, když vjížděl do Jeruzaléma? b) Jak se díval Ježíš na Jehovovo jméno a co to ukazuje?

¹¹ Řecký ekvivalent jména Jozue neboli Jehošua je Jesus, což také znamená „Jehova je záchrana“. Právě prostřednictvím Ježíše Krista opatřuje Jehova lidstvu záchranu. Když v roce 33 n. l. vjel Ježíš na oslátku do Jeruzaléma, vykřikoval zástup: „Prosíme, zachraň! Požehnaný je ten, který přichází v Jehovově jménu!“ (Mar. 11:9; Zech. 9:9) Jozue byl věrným předobrazem Ježíše, který ‚nám zanechal vzor, abychom věrně následovali jeho šlépěje‘. (1. Petra 2:21) Ve své závěrečné modlitbě se svými učedníky dvakrát zdůraznil Boží jméno. Řekl: „Zjevil jsem tvé jméno lidem, které jsi mi dal ze světa. . . Oznámil jsem jim tvé jméno a oznámím je, aby láska, kterou jsi mne miloval, byla v nich a já ve spojení s nimi.“ (Jan 17:6, 26) Máme velkou výsadu oznamovat to jméno druhým.

12. Jaké mocné skutky dnes očekáváme a proč?

¹² Když čteme biblickou zprávu o Jozuově věrně oddaném vůdcovství, můžeme mít na mysli, že dnes vede Boží lid Větší Jozue, Ježíš Kristus. „Jehovův den“ ospravedlnění je nyní již na dosah. Dychtivě očekáváme, že se splní jeho slib ohledně spravedlivého nového systému, který bude po onom dni následovat. (2. Petra 3:10–13, 17, 18) Těšíme se tedy s důvěrou na další Jehovovy mocné skutky, ještě mocnější než ty, které konal Jozuovým prostřednictvím.

JEHOVŮV ZÁZRAK U JORDÁNU

13. a) Před jakou zdánlivou nemožností stáli Izraelité na východní straně Jordánu? b) Jak byla odměněna poslušnost Izraele?

¹³ Byla doba žní v roce 1473 př. n. l. a řeka Jordán byla rozvodněná. Jak je možné provést touto bouřící bystřinou několik miliónů duší, mladých, starých, mužů, žen a dětí? Přesto Jehova přikázal Jozuovi: „Nyní vstaň, přejdi tento Jordán, ty a všichni tito lidé.“ Lid zase řekl Jozuovi: „Uděláme všechno, co jsi nám přikázal.“ Izrael složil tábor. Kněží se vydali na pochod první a nesli pečlivě přikrytou truhlu smlouvy, jež symbolizovala, že Jehova je u nich přítomen. Jehova pak začal ‚činit v jejich středu podivuhodné věci‘, neboť „v okamžiku, kdy nosiči truhly přišli až k Jordánu a nohy kněží, kteří nesli truhlu, se ponořily na okraji vod. . . tehdy se vody sestupující shora zastavovaly“. (Joz. 1:2, 16; 3:5–16) Opravdu ohromující zázrak!

14. Jaká obdoba existuje dnes a k čemu vedlo vydávání svědectví?

¹⁴ Bouřící Jordán má obdobu v záplavě lidstva, které se dnes řítí ke zkáze v Armageddonu. (Srovnej Izajáše 57:20; Zjevení 17:15.) Dnes, když lidstvo stojí na pokraji tohoto konečného zhroucení, utvrzuje Jehova svůj lid, jehož je nyní přes 3 milióny — počet srovnatelný s počtem Božího lidu, který pochodoval s Jozuem. — Srovnej Habakuka 2:3.

15. a) Co v nové době připomíná odvážný čin tehdejších kněží? b) Jak je v tomto obraze znázorněn „velký zástup“?

¹⁵ Zatímco milióny Izraelitů přecházely říční koryto, „kněží“, kteří nesli truhlu Jehovovy smlouvy, stáli nehnutě v prostředku Jordánu na suché půdě. To znázorňuje, jak Jehova Bůh vstupuje do běhu událostí. (Joz. 3:17) V roce 1919 vkročila malá skupinka pomazaných svědků odvážně do „vod“ lidstva. V roce 1922 směle odpověděli na výzvu „Zvěstujte, zvěstujte, zvěstujte krále a jeho království“, čímž vlastně řekli: „Tady jsem! Pošli mě.“ Jehova je ujišťuje: „Kdybys procházel vodami, chci být s tebou; a řekami, nezaplaví tě.“ V roce 1931 je poctil tím, že jim udělil jméno svědkové Jehovovi. (Iz. 6:8; 43:2, 12) Mezi těmi, kteří překročili Jordán, byli nelevitští Izraelité a potomci neizraelské „ohromné smíšené společnosti“, kteří opustili Egypt s Mojžíšem. Podobně se dnes „velký zástup“ podílí na přechodu do Božího nového systému, zatímco zbývající z duchovní kněžské třídy stojí „stálí, nepohnutelní“, příkladní ve své víře. — 2. Mojž. 12:38; Zjev. 7:9; 1. Kor. 15:58.

UCHOVAT ZÁZRAK V PAMĚTI

16. a) Jak byla zachována památka jordánského zázraku? b) Co to napovídá o dnešních Jehovových mocných skutcích?

¹⁶ Jehova zachoval památku na tento jordánský zázrak tím, že přikázal dvanácti mužům, kteří zastupovali kmeny Izraele, aby vzali z říčního koryta dvanáct kamenů a složili je na západním břehu u Gilgalu. Ty kameny tam budou stát jako trvalý památník Jehovova jména a jeho mocných skutků. Budoucí izraelští synové se dovědí, že tento památník je zde proto, „aby všichni lidé země věděli, že Jehovova ruka je silná; abyste opravdu měli bázeň před Jehovou, svým Bohem“. (Joz. 4:1–7, 20–24) V nové době slouží podivuhodné Jehovovy skutky, jimiž zachoval svůj lid navzdory zlobným útokům politických a náboženských vůdců, jako památné znamení, že Jehova je se svým lidem. Jeho velkolepé novodobé činy na ospravedlnění jeho jména budou v jeho novém systému věcí bezpochyby trvale uchovány v paměti. — Zjev. 12:15, 16; Žalm 135:6, 13.

17. a) Jaký další památník postavil Jozue? b) Jakému podobnému svědectví dnes lidstvo nemohlo uniknout?

¹⁷ Měl vzniknout ještě jeden památník: „Bylo také dvanáct kamenů, které Jozue postavil uprostřed Jordánu na místě, kde stály nohy kněží, kteří nesli truhlu smlouvy, a zůstávají tam do tohoto dne.“ Když kněží vyšli z řeky a Jehova vypustil zadržené vody povodně, ty zavířily kolem dvanácti kamenů svědectví. (Joz. 4:9) Od té doby se příval nemohl vyhnout přítomnosti těchto kamenů. Podobně se dnes lidstvo řítí stále rychleji k „Mrtvému moři“ Armageddonu. Nemůže však uniknout svědectví, jež po celém světě nakupili svědkové Jehovovi, kteří stojí „pevně v jednom duchu“ a  ‚jako jedna duše zápasí bok po boku za víru v dobré poselství‘. (Fil. 1:27, 28) Dostupné zprávy ukazují, že během 67 let do roku 1986 rozšířili svědkové v domovech lidí na celé zemi přes 570 miliónů vázaných knih a více než 6 miliard 400 miliónů výtisků časopisů „Strážná věž“ a „Probuďte se!“ a také získali milióny předplatných na oba časopisy. Vskutku pamětihodné svědectví!

18. a) Jaké vlastnosti projevila dnes kněžská třída? b) Jak je podněcován celý Boží lid?

¹⁸ Můžeme být šťastní, že svědecké dílo pokračovalo až do roku 1986. Konání Boží vůle bylo těžkou prací, jako když každý z těch dvanácti mužů vzal na rameno svůj památný kámen a nesl jej až do Gilgalu. Velkolepý průkopnický duch však sjednocuje Boží novodobý lid a stále jej podněcuje, aby byl „odvážný a velmi silný“. — Žalm 27:14; 31:24; 31:25, „KB“; Sef. 3:9.

19. Jakou důvěru můžeme mít, když si připomeneme další události za Jozuových dnů?

¹⁹ Také jiné události z Jozuových dnů by nás měly povzbudit, abychom stále kráčeli dál s důvěrou, že Jehova vykoná další zázraky ve prospěch svého lidu. Některé připomene náš následující článek.

[Poznámka pod čarou]

Přemýšlíme-li o událostech za Jozuových dnů. . .

◆ proč se na ně musí pohlížet jako na něco víc než na historii?

◆ jak můžeme pěstovat odvahu a duchovní sílu?

◆ jaký znamenitý vzor nám zanechal Jozue?

◆ jakými způsoby předstiňoval Jozue Ježíše?

◆ jaké dnešní události jsou obdobou událostí u Jordánu?