GILGAL
[valící; odvalující].
1. Město „na východním pomezí Jericha“. (Joz 4:19) Blízko „lomů“ u Gilgalu měl patrně své sídlo moabský král Eglon, který utlačoval Izrael v době Ehuda. (Sd 3:12–26)
V minulosti se většina geografů domnívala, že Gilgal je možno ztotožnit s místem jménem Chirbet en-Nitle. Ale zejména od roku 1931 je navrhován Chirbet El Mafdžir. Leží 2 km na SV od starověkého Jericha (Tell es-Sultanu; Tel Jericha) a přesněji odpovídá starobylým literárním odkazům (například odkazům Josephovým a Eusebiovým), jež se zmiňují o tom, jak daleko je z Jericha do Gilgalu. Archeologické výzkumy v místě Chirbet en-Nitle také neposkytly žádné doklady o tom, že by zde v době před naším letopočtem bylo nějaké osídlení. Naproti tomu při povrchovém výzkumu v okolí Chirbet El Mafdžiru byly nalezeny úlomky keramiky, z níž lze usuzovat, že zde bylo jakési osídlení již staletí před naším letopočtem. Toto místo sice neleží přímo na V od starověkého Jericha, ale biblické označení ‚východní pomezí Jericha‘ může zahrnovat i SV.
Gilgal byl prvním místem, kde se Izrael utábořil potom, co v měsíci abibu (nisanu) roku 1473 př. n. l. přešel Jordán. Na památku toho, že Jehova vysušil vody Jordánu, aby Izraelité mohli přejít, zde Jozue umístil 12 kamenů, které byly vzaty zprostřed řečiště. (Joz 4:8, 19–24) Všichni Izraelité mužského rodu, kteří se narodili v pustině, byli v Gilgalu obřezáni a Jehova potom řekl, že „od [nich] odvalil egyptskou pohanu“. Na památku této události pak bylo toto místo pojmenováno „Gilgal“, což znamená „valící; odvalující“. (Joz 5:8, 9) Z pahorkatiny, která je na Z, později sestoupili do údolí Jordánu přestrojení Gibeoňané, přišli k Jozuovi do Gilgalu a uzavřeli s Izraelem smlouvu. (Joz 9:3–15) Když později na Gibeoňany zaútočilo pět spojených amorejských králů, Jozuovo vojsko pochodovalo celou noc z Gilgalu k městu Gibeon, a těchto pět králů bylo poraženo. (Joz 10:1–15) Rozdělování země Kanaán bylo zahájeno z Gilgalu (Joz 14:6–17:18) a dokončeno ze Šila. (Joz 18:1–21:42)
Zpráva uvádí, že Jehovův anděl šel „z Gilgalu do Bokimu“. (Sd 2:1) Zde je možná odkaz na to, že krátce potom, co Izrael přešel Jordán, objevil se u Gilgalu anděl (Joz 5:10–14), a mohlo by se z toho vyvozovat, že se týž anděl objevil u Bokimu.
Není jisté, zda do Samuelovy každoroční okružní cesty patřil Gilgal v blízkosti Jordánu, nebo dále uvedený Gilgal č. 2. (1Sa 7:15, 16) Samuel tam obětoval zápalné oběti potom, co pomazal Saula (1Sa 10:1, 8) a společně s lidem tam obnovil Saulovo kralování. (1Sa 11:14, 15)
Zatímco se filištínská vojska shromažďovala v pahorkatině kolem Mikmaše, byl král Saul dole v údolí Jordánu, v Gilgalu. Saul se obával, že se na něho nepřítel přiřítí, a proto opovážlivě obětoval zápalnou oběť. (1Sa 13:4–15) Právě v Gilgalu také bylo Saulovi řečeno, že ho Jehova jakožto krále zavrhuje, protože Saul neuposlechl Jehovův příkaz, že má všechny Amalekity a jejich brav a dobytek zasvětit zničení. (1Sa 15:12–28)
Po Absalomově nezdařené vzpouře přišli muži z Judy do Gilgalu, aby Davida doprovodili přes Jordán. (2Sa 19:15, 40)
Prostřednictvím proroka Micheáše Jehova připomněl svému lidu, jaká požehnání mu dal. „Od Šittimu až po Gilgal“ zmařil snahy Moabců, kteří chtěli Izraelity zkazit, převedl Izrael přes Jordán a odvalil egyptskou pohanu. Izrael však tyto „Jehovovy spravedlivé činy“ nerozpoznal. (Mi 6:5; 4Mo 25:1)
Je možné, že Gilgal je znám také jako Gelilot. (Viz heslo GELILOT.)
Poexilní Bet-gilgal je pravděpodobně totožný s Gilgalem ležícím blízko Jericha nebo s Gilgalem č. 2. (Ne 12:28, 29)
2. Gilgal, o němž se mluví ve spojitosti s Elijášem a Elišou, patrně není totožný s Gilgalem č. 1, ačkoli někteří znalci tento názor nesdílejí. Než byl Elijáš vzat ve větrné bouři vzhůru k nebesům, sešel společně s Elišou z Gilgalu do Betelu a pak do Jericha. (2Kr 2:1–5) Z této trasy lze vyvozovat, že šlo o nějaké místo blízko Betelu. Také z toho, že „sešli“, vyplývá, že tento Gilgal byl v hornatém kraji. Gilgal v údolí Jordánu by tomuto popisu neodpovídal. Tento Gilgal je tedy obvykle ztotožňován s místem jménem Džil Džilija, což je velká vesnice ležící na pahorku asi 11 km na S od Betelu. Tam později Eliša způsobil, že se jedovatý pokrm stal poživatelným. (2Kr 4:38–41) O tomto Gilgalu, nebo snad ještě o jiném stejnojmenném místě, je v 5. Mojžíšově 11:29, 30 řečeno, že před ním leží hora Gerizim a hora Ebal.
Je zřejmé, že v pozdějších dobách se toto město (nebo snad č. 1) stalo střediskem falešného uctívání. (Oz 4:15; 9:15; 12:11) Jehova předvídal, že severní království čeká vyhnanství, a proto prostřednictvím proroka Amose s opovržením řekl nenapravitelným Izraelitům, aby ‚se často dopouštěli přestupku‘ v Gilgalu, a také předpověděl, že obyvatelé Gilgalu půjdou do vyhnanství. (Am 4:4; 5:5)
3. Místo na Z od Jordánu; je o něm zmínka v seznamu míst, která Izraelité dobyli pod vedením Jozua. (Joz 12:7, 8, 23) Někteří znalci se domnívají, že snad tento text obsahuje chybu vzniklou při opisování, a proto zde, například v Jeruzalémské bibli, podle řecké Septuaginty uvádějí „v Galileji“.