KINNERET

1. Opevněné město na území kmene Naftali. (Joz 19:32, 35) V současné době je ztotožňováno s místem Chirbet el-ʽOreime (Tel Kinnerot), které leží na pahorku více než 3 km na JZ od Kafarnaum, odkud je vidět sz. část Galilejského moře. Jméno Kinneret se objevuje na stěnách chrámu v Karnaku u egyptských Théb v seznamu kananejských měst, která dobyl Thutmóse III. (jeho panování historikové zařazují do 16. století př. n. l.).

2. Oblast či území Izraele, které napadl syrský král Ben-hadad I. na popud judského krále Asy (asi 962 př. n. l.). (1Kr 15:20; srovnej 2Pa 16:4.) Obvykle se předpokládá, že výraz „celý Kinneret“ se vztahuje na úrodnou pláň Genezaret.

3. Někdejší jméno Galilejského moře. (4Mo 34:11) Někteří badatelé toto jméno uvádějí do spojitosti s hebrejským slovem pro harfu (kin·nórʹ) a předpokládají, že se vztahuje na toto jezero proto, že má tvar harfy. V době, kdy byl na zemi Ježíš, byla používána jména Galilejské moře, Tiberiadské moře i Genezaret, což je pravděpodobně řecká forma hebrejského jména. (Lk 5:1; Jan 6:1)

Jezero tvořilo nejen část hranic Zaslíbené země (4Mo 34:11), ale také záp. hranici království amorejského krále Oga a po dobytí Izraelity patřilo k záp. hranici kmene Gad. (5Mo 3:16, 17; Joz 13:24–27) Zmínka o „pouštních pláních [heb. ʽara·vahʹ] jižně od Kinneretu“ (Joz 11:2) se nepochybně vztahuje na část údolí Jordánu na J od Galilejského moře, známou jako Ghor. (Viz heslo GALILEJSKÉ MOŘE.)