JOEL
[Jehova je Bůh].
1. Potomek Isachara a hlava rodiny v tomto kmenu. (1Pa 7:1–4)
2. Potomek Leviho syna Kehata; ‚syn Azarjáše‘ a předek Joela č. 5. (1Pa 6:36–38)
3. Rubenovec, jehož potomek Beerah byl odveden do vyhnanství asyrským králem Tilgat-pilneserem (Tiglat-pileserem III.). (1Pa 5:3–10)
4. Představený Gadovců žijících v Bašanu. (1Pa 5:11, 12)
5. Prvorozený syn proroka Samuela; potomek Joela č. 2 a otec levitského zpěváka Hemana. (1Pa 6:28, 33, 36; 15:17) Samuel ustanovil Joela a jeho mladšího bratra Abijáše za soudce, ale jejich nepoctivost v úřadě byla pro Izraelity záminkou k tomu, aby požadovali lidského krále. (1Sa 8:1–5)
Masoretský text (a některé jiné překlady) v 1. Paralipomenon 6:28 uvádí jako Samuelova prvorozeného syna „Vašni“. Badatelé se však většinou shodují na tom, že v původním hebrejském textu bylo jméno „Joel“; toto znění se zachovalo i v syrské Pešitě a v de Lagardově vydání řecké Septuaginty. (Srovnej 1Sa 8:2.) Podobnost mezi jménem „Joel“ a koncovkou předchozího slova v textu („Samuel“) možná způsobila, že z nepozornosti některý písař jméno „Joel“ úplně vynechal. Z náznaků vyplývá, že si potom spletl hebrejské slovo wehaš·še·niʹ (což znamená „a druhý [syn]“) s vlastním jménem „Vašni“ a před jméno Abijáš vložil hlásku waw (a).
6. Jeden z Davidových silných mužů; Natanův bratr. (1Pa 11:26, 38)
7. Levita z otcovského domu Geršonovce Ladana; syn Jechiela (Jechieliho). (1Pa 23:7, 8) Velitel Joel a 130 jeho bratrů se posvětili a pomáhali nést truhlu smlouvy do Jeruzaléma. (1Pa 15:4, 7, 11–14) Joel a jeho bratr Zetam byli později pověřeni dohledem nad poklady svatyně. (1Pa 26:21, 22)
8. V době Davidovy vlády kníže té části kmene Manasse, která byla na Z od Jordánu; syn Pedajášův. (1Pa 27:20–22)
9. Jehovův prorok a pisatel biblické knihy, která nese jeho jméno. Byl synem Petuela. (Joe 1:1; viz heslo JOEL [KNIHA].)
10. Levita z rodiny Kehatovců; syn Azarjášův. V prvním roce vlády krále Ezekjáše, když kněží odstraňovali z chrámu nečisté předměty, Joel je pomáhal vynášet do říčního údolí Kidron ke zničení. (2Pa 29:1, 3, 12, 15, 16)
11. Jeden z několika náčelníků mezi rodinami Simeonovců; náčelníci za dnů Ezekjáše násilím zabrali půdu jistým Chamitům a Meunim, aby rozšířili své pastviny. (1Pa 4:24, 35, 38–41)
12. Jeden z Nebových synů, kteří za Ezrových dnů propustili své cizozemské manželky i syny. (Ezr 10:43, 44)
13. Dozorce nad Benjamínovci, kteří bydleli v Jeruzalémě v době, kdy byl Nehemjáš místodržitelem; syn Zikriho. (Ne 11:4, 7–9)