Tito tři Noemovi synové jsou sice vždy uváděni v pořadí „Sem, Cham a Jafet“, přesto však není jisté, zda se skutečně v tomto pořadí narodili. To, že Sem je uváděn jako první, ještě s jistotou nedokazuje, že to byl Noemův prvorozený syn, protože Semův prvorozený syn (Arpakšad) je v rodopisných záznamech jmenován na třetím místě. (1Mo 10:22; 1Pa 1:17) Původní hebrejský text 1. Mojžíšovy 10:21 je možné překládat více než jedním způsobem, a proto se některé překlady zmiňují o Semovi jako o „bratrovi nejstaršího [„staršího“, He] Jafeta“, zatímco jiné se o něm vyjadřují jako o ‚starším bratru [bratrovi] Jafetovu‘. (ČB-Hč, EP, Pent) Podobně se liší i starověké překlady — podle Septuaginty, Symmachova překladu a Targumu Onkelos byl Jafet starší, zatímco v samaritánském Pentateuchu, v latinské Vulgátě a v syrských překladech je Sem uváděn jako Jafetův starší bratr. Významné důkazy v ostatních částech biblické zprávy však ukazují, že Sem byl pravděpodobně Noemův druhý syn, mladší než Jafet.

Po narození Arpakšada se Semovi narodili ještě další synové (a také dcery), k nimž patřil Elam, Aššur, Lud a Aram. (1Mo 10:22; 11:11) V paralelní zprávě v 1. Paralipomenon 1:17 jsou po Aramovi uvedeni ještě „Uc a Chul a Geter a Maš“, což však podle 1. Mojžíšovy 10:23 byli synové Arama. Z biblických a jiných historických dokladů tedy vyplývá, že Sem byl předek semitských národů: Elamitů, Asyřanů, dávných Chaldejců, Hebrejců, Aramejců (neboli Syřanů), různých arabských kmenů a snad také Lýdů z Malé Asie. To by znamenalo, že Semovi potomci převážně obývali jz. cíp asijského kontinentu, že se rozšířili po většině území Úrodného půlměsíce a že obsadili značnou část Arabského poloostrova. (Viz jednotlivá hesla podle jmen Semových synů.)