PASTVINY
Zemědělská půda kolem každého ze 48 levitských měst rozptýlených po Izraeli, využívaná zejména k tomu, aby se tam pásla zvířata. Tyto pastviny se nikdy nesměly prodat, i když domy ve městech se prodat mohly a spadaly pod předpisy týkající se Jubilea. (4Mo 35:2–5; 3Mo 25:32–34; Joz 21:41, 42)
Oblast pastvin se měla rozkládat „od městské zdi a ven na tisíc loket [445 m] všude kolem“. Další verš však dodává: „Odměříte vně města na východní straně dva tisíce loket.“ A tak to měli udělat ve všech čtyřech směrech. (4Mo 35:4, 5) Byla předložena řada návrhů, jak se tyto dva údaje dají uvést do souladu. Někteří badatelé poukazovali na to, že řecká Septuaginta již v prvním verši uvádí „dva tisíce“, a ne „tisíc“. Hebrejský text a také latinská Vulgáta a syrská Pešita však uvádějí „tisíc“. Židovští komentátoři předkládají možnost, že prvních tisíc loket půdy (4Mo 35:4) bylo volně přístupných a využívaných na olivové háje a k ustájení zvířat, zatímco druhá míra (4Mo 35:5) se vztahovala na pastviny i pole a vinice, a tak na každé straně bylo celkem 3 000 loket.
Tím se však do textu vkládají myšlenky, které tam nejsou vyjádřeny, a proto se jiný výklad zdá pravděpodobnější. Podle předpokladu některých komentátorů je tedy uvedenými mírami míněno to, že pastvina byla stanovena odměřováním 1 000 loket od každé strany města — od východu, západu, severu a jihu. Pokud jde o 2 000 loket na každé straně, podle jejich názoru výraz „vně města“ znamená, že těchto 2 000 loket nebylo odměřováno směrem ven od městských hradeb, ale že to byly míry každé ze čtyř stran oblasti pastvin odměřené po jejím obvodu. Pokud to tak bylo, pak by se do odměřených 2 000 loket nezapočítával prostor, který zabíralo ‚město uprostřed‘. Jak je vidět na připojeném nákresu, tímto způsobem by se obojí uvedené míry daly uvést do souladu.
Svatyně v Ezekielově vidění chrámu měla mít „na každé straně“ 50 loket „jako pastvinu“. (Ez 45:2) Město „Jehova sám je tam“, které prorok viděl ve vidění, mělo pastviny, které na každé straně měřily 250 loket. (Ez 48:16, 17, 35) V 1. Paralipomenon 5:16 je zmínka o pastvinách v souvislosti se „Šaronem“, o němž se někteří badatelé domnívají, že to bylo území nebo město na V od Jordánu. Hebrejské slovo, které je ve výše uvedených textech přeloženo jako „pastvina“, se objevuje také v Ezekielovi 27:28, kde je použito ve spojitosti s Tyrem; toto město leželo nejprve na pobřeží a potom na ostrově. V tomto textu je přeloženo jako „pobřeží“ (Mo, JB), „venkovská krajina“ (RS), „otevřená krajina“ (NS) a „venkov“ (Le); proroctví snad tedy ukazuje, že lidé na pobřeží blízko Tyru budou naříkat nad jeho porážkou.
V životě mnoha Izraelitů zaujímala stáda bravu důležité místo, a tak Izraelité potřebovali pastviny, kde by se mohly pást ovce a kozy. (2Sa 7:8; 1Pa 4:39–41) Nedostatek pastvy pro stáda přinášel strádání. (1Mo 47:3, 4) Naopak země bohatá na pastvu přispívala k období hojnosti a pokoje. (Iz 30:23; Ža 65:12, 13; 23:2) Opuštěná pastvina tedy měla ukázat, že nastane úplné zpustošení (Iz 27:10), ale pastvinou, která bude znovu využívána, mělo být naznačeno, že bude obnoven pokoj a Boží přízeň. (Iz 65:10; Jer 23:3; 33:12; 50:19; Mi 2:12) Jehova Bůh vede svůj lid a pečuje o něj stejně jako láskyplný pastýř, který vodil ovce na pastviny, kde byly v bezpečí a měly hojnost potravy. (Ža 79:13; 95:7; 100:3; Ez 34:31)
[Nákres na straně 210]
(Úplný, upravený text — viz publikaci)
2 800 loket − 800 loket [šířka města] = 2 000 loket
1 000 Loket
800 loket
MĚSTO
800 loket
1 000 loket