DŮM LIBANONSKÉHO LESA

Součást komplexu vládních budov, které potom, co dokončil stavbu chrámu v Jeruzalémě, postavil král Šalomoun v průběhu svého třináctiletého stavebního programu (1027–1014 př. n. l.). Tato budova byla patrně používána k uskladňování a vystavování cenných zbraní a náčiní. Ležela již. od chrámu a svůj název dostala buď od toho, že byla postavena z libanonských cedrů, nebo od toho, že mnoho mohutných cedrových sloupů připomínalo některý z libanonských lesů.

Dům libanonského lesa byl 100 loket (44 m) dlouhý, 50 loket (22 m) široký a 30 loket (13 m) vysoký. Jeho zdi byly patrně kamenné. (1Kr 7:9) Cedrové trámy, jejichž konce byly zapuštěny do zdiva, byly navíc podepřeny čtyřmi řadami sloupů („čtyři“ uvádí hebrejský text; „tři“ uvádí řecká Septuaginta). Nad sloupy byly zřejmě místnosti obložené cedrovým dřevem. Podle některých navrhovaných rekonstrukcí tohoto domu by nad sloupy měly být tři řady místností a ty by měly směřovat do nezastřešeného dvora uprostřed budovy. O těchto místnostech se v Bibli píše, že měly „osvětlovací otvor proti osvětlovacímu otvoru ve třech vrstvách“. To patrně znamenalo, že tyto místnosti měly otvory či velká okna, které vedly do dvora a které ležely přímo proti oknům místností na protější straně dvora. Nebo to možná znamenalo, že každá místnost měla okno, které směřovalo do dvora, a okno, které směřovalo ven. Vstupy (pravděpodobně dveřní otvory vedoucí do místností a snad i mezi místnostmi) „byly čtverhranné s rámem“. Neměly tedy tvar oblouku ani nebyly klenuté. Okna měla podobný tvar. (1Kr 7:2–5)

Jak už bylo uvedeno, vzniká však určitý problém v souvislosti s počtem řad sloupů. V hebrejském textu se nejprve mluví o čtyřech řadách a později o 45 sloupech. Potom se tam píše: „Bylo jich patnáct na jednu řadu.“ (1Kr 7:2, 3) Někteří znalci si myslí, že se tento text vztahuje na místnosti, které byly ve třech řadách nad sebou (15 místností na jednu řadu), a že je možné, že sloupů rozmístěných do čtyř řad tam bylo více. Jiní se přiklánějí k tomu, co uvádí Septuaginta, podle níž šlo o „tři“ řady sloupů. Znění tohoto textu je v řadě překladů pozměněno tak, že se počet „čtyřicet pět“ nevztahuje na svislé sloupy, ale na trámy. (Viz JB-č, AT, AS, NAB.)

Když Šalomoun dokončil stavbu domu, umístil do něho 200 velkých štítů ze slitiny zlata; každý z nich byl potažen 600 šekely zlata (v hodnotě asi 77 000 dolarů); umístil tam také 300 malých štítů ze slitiny zlata; každý z nich byl potažen třemi minami zlata (v hodnotě asi 19 300 dolarů). Hodnota zlata na velkých a malých štítech by tedy byla přes 21 milionů dolarů. Kromě toho se v tomto domě používalo neuvedené množství zlatých nádob. (1Kr 10:16, 17, 21; 2Pa 9:15, 16, 20) Zlaté štíty odnesl za vlády Šalomounova syna Rechoboama egyptský král Šišak. Rechoboam je nahradil štíty z mědi a svěřil je pod dohled velitelů běžců, stráží vchodu do králova domu. (1Kr 14:25–28; 2Pa 12:9–11)

U Izajáše 22:8 je Dům libanonského lesa označen také jako ‚zbrojnice domu lesa‘.