PŠTROS
[heb. bath hai·ja·ʽanahʹ; rena·nimʹ (mn. č.)].
Má se za to, že první z těchto dvou hebrejských slov znamená buď „dcera chamtivce“, nebo „dcera neúrodné půdy“, což jsou vyjádření, která by se na pštrosa mohla dobře hodit. Druhé označení, které údajně znamená „pták pronikavého křiku“, se na pštrosa také hodí, protože jeho křik je popisován jako „chraplavý, truchlivý křik, který se podobá řvaní lva“. (The Smithsonian Series, 1944, sv. 9, s. 105; srovnej Mi 1:8.)
Pštros dvouprstý (Struthio camelus) je největší známý dnes žijící pták. Když stojí, má od hlavy k patě někdy i přes 2 m a váží až 140 kg. Má poměrně malou a plochou hlavu, velké oči a asi 1 m dlouhý, ohebný krk; hlavu, krk a také silné nohy má téměř neopeřené. Jeho tělo je však peřím hustě pokryto; dlouhé měkké letky a ocasní pera byly vždy, ve starověku i dnes, velmi ceněny. Peří samce je lesklé a má černou a bílou barvu; naproti tomu samice má peří matné, šedohnědé. Pštros je mezi ptáky jedinečný tím, že má na každé noze pouze dva prsty a na jednom z nich má pařátovité kopyto, které se ve chvíli, kdy je pštros donucen bránit se, stává nebezpečnou zbraní. Díky své výšce a ostrému zraku však tento velký pták obvykle dokáže své nepřátele zahlédnout už zdálky a pak obezřetně uteče.
Pštrosi jsou převážně býložraví, ale živí se také masem. K jejich rozmanité stravě patří například hadi, ještěrky, a dokonce i malí ptáci. Pštros je uveden mezi nečistými ptáky, kteří se pod mojžíšským Zákonem nesměli jíst. (3Mo 11:13, 16; 5Mo 14:12, 15) Ve starověku byl znám jako tzv. velbloudí pták, protože dlouho vydrží bez vody; daří se mu tedy v nehostinných pustinách. V Bibli je společně se šakaly a podobnými tvory používán jako symbol života v poušti (Iz 43:20) a také k popisu naprostého zpustošení, které postihlo Edom a Babylón. (Iz 13:21; 34:13; Jer 50:39) Za ‚bratra šakalů‘ a za ‚druha pštrosích dcer‘ se považoval odmítaný a opovrhovaný Job, když seděl v popelu a truchlivě plakal. (Job 30:29)
Pštros v porovnání s čápem. K pštrosovi později obrátil Jobovu pozornost Jehova, a to, co uvedl, jasně ukazuje některé neobvyklé rysy tohoto ptáka. (Job 39:13–18) Na rozdíl od čápa, který se svými širokými silnými křídly dokáže majestátně létat ve vysokých výškách, pštros nelétá; jeho křídla totiž nejsou uzpůsobena tak, aby unesla jeho váhu, a jeho plochá prsní kost nemá hřeben, na němž jsou u létavého ptactva upevněny létací svaly. Pštrosí pera jsou sice nádherná, ale chybějí jim háčky, díky nimž pera létavých ptáků vytvářejí pevnou plochu, jež klade odpor vzduchu, a tak umožňuje létání. (Job 39:13)
Na rozdíl od čápa, který si staví velká pevná hnízda v korunách stromů (Ža 104:17), na staveních nebo na vysokých skalách, si pštros pouze vyhloubí mělký důlek v zemi a obklopí ho nízkým náspem. Do tohoto důlku samice naklade vejce, která váží kolem 1,5 kg. Vzhledem k tomu, že pštros má často více samic (na rozdíl od čápa, který je znám tím, že je věrný jedné družce), může se stát, že do hnízda nakladou řadu vajec dvě nebo tři samice. Samec vejce zahřívá v noci a samice ve dne, ale je známo, že když přes den pálí slunce, samice hnízdo opouští. V takových chvílích se může stát, že člověk nebo nějaké zvíře vejce odnese, anebo přestože mají velmi tlustou skořápku, je poškodí. (Job 39:14, 15)
„Hrubě zachází se svými syny.“ Proti výroku, že pštrosice „hrubě zachází se svými syny, jako by nebyli její“ (Job 39:16), a proti zmínce o tom, že pštrosi jsou ‚krutí‘, pokud jde o jejich potomky (Ná 4:3), se stavěli někteří znalci, kteří tvrdí, že pštrosí rodiče jsou v péči o své mladé poměrně starostliví. Hebrejský výraz (rena·nimʹ), který je použit u Joba 39:13, se z mluvnického hlediska může sice týkat jak samce, tak i samice, ale někteří lexikografové jsou toho názoru, že se zde vztahuje na samice. Zdá se, že tento názor je správný, protože se v souvislosti s ‚krutostí‘ pštrosa mluví o vejcích, které přirozeně naklade pštrosí slepice. Chápeme-li tedy, že se tato slova týkají samice, pak toto poetické vyjádření o ‚krutosti‘ pštrosa vychází ze skutečnosti, že když se pštrosí mláďata vylíhnou, samec „přebírá všechnu péči o ně, zatímco samice obvykle společně odejdou“. (All the Birds of the Bible, Alice Parmelee, 1959, s. 207) Je také pravdou, že když tito silní ptáci, a to jak samec, tak i samice, vytuší nebezpečí, rychle opouštějí hnízdo a své mladé; a i když snad nějak odvracejí pozornost nepřátel od hnízda, je toto jejich počínání vzhledem k mláďatům, která jsou nechráněna, ‚hrubé‘. Bezbranná a opuštěná kuřata může zachránit pouze ochranné zbarvení, které dostali od Stvořitele; díky tomu se může stát, že je nepřátelské zvíře přehlédne a začne pronásledovat utíkající rodiče. Ve srovnání s jinými ptáky, zejména pak ve srovnání s čápem, jehož láskyplná péče a neustálý zájem o mláďata jsou příslovečné, může být pštros právem označen jako ‚krutý‘.
‚Zapomíná na moudrost.‘ O pštrosovi je řečeno, že ‚zapomíná na moudrost‘ a ‚nemá podíl na porozumění‘. (Job 39:17) Dnešní znalci to potvrzují. Jedno arabské rčení říká: „Hloupější než pštros.“ (Soncino Books of the Bible, A. Cohen, ed., Londýn, 1946, Job, s. 205) Když pštros běží, má sklon dělat velký oblouk, a to jeho pronásledovatelům, pokud je jich hodně, umožňuje obklíčit ho. Pokud ale běží přímo, pak se díky svým silným nohám může ‚smát koni a jeho jezdci‘. (Job 39:18) Za běhu dělá kroky dlouhé až 3,5 m a může dosáhnout rychlosti až 70 km/h. Křídla sice nemá uzpůsobena pro létání, ale při běhu mu pomáhají nadzvedávat jeho těžké tělo.
Pštros má určité charakteristické rysy, jež údajně vyvolávají pochybnosti u vědců, kteří mají sklon řadit pštrosy mezi ‚nižší nebo primitivnější‘ žijící ptáky. Má měchýř, v němž se shromažďuje kyselina močová; tento měchýř je orgán, který je typický pro savce, ale žádná jiná čeleď ptáků ho nemá. Pštros má také řasy, které chrání jeho oči před létajícími zrnky písku. A tak i přesto, že není příliš inteligentní, dělá silný a rychlý pštros svému moudrému Stvořiteli čest.
V Palestině a v Arábii se kdysi hojně vyskytoval pštros arabský (Struthio camelus syriacus), ale dnes je tento poddruh vyhynulý. Od roku 1973 je do Izraele introdukován pštros africký.