Rychlonohý, nelétavý a nádherný pštros dvouprstý

Od našeho dopisovatele v Keni

V ROZLEHLÉ africké savaně, kde se potulují žirafy, zebry, pakoně a gazely, žijí také jedni z nejpozoruhodnějších tvorů, jaké kdy Stvořitel vytvořil. Na lidi, kteří je uvidí, zapůsobí silným dojmem jejich značná velikost a výška, mohutné nohy a překrásné prachové peří. Jsou to největší žijící ptáci, protože vstoje mají až 2,5 metru a váží až 155 kilogramů. Těmto ptákům se ve svahilštině říká mbuni, ale možná je znáte podle běžnějšího jména — pštros dvouprstý.

Podobá se hrdě si vykračujícímu velbloudovi

Před dávnou dobou byl pštros dvouprstý pojmenován struthocamelus, což je kombinace latinského a řeckého slova a poukazuje na zdánlivou podobnost pštrosů s velbloudy. Stejně jako velbloud i pštros snese vysoké teploty, a tak se mu dobře daří v pouštní krajině. Kromě toho jeho velké oči jsou před prachem křovinaté stepi chráněny spoustou dlouhých řas. Má dlouhé, šlachovité nohy s mohutnými, masitými chodidly, a na nich pouze dva prsty. Pozorovatelé, kteří vidí pštrosa, jak si hrdě vykračuje po širých pláních, žasnou nad jeho hbitostí, vytrvalostí a jinými vlastnostmi, jimiž se podobá velbloudovi.

Pštros dvouprstý se pase mezi svými kopytnatými sousedy, a tak se živí skoro vším, co se plazí, leze anebo se hemží. Je všežravý a pojídá nejen hmyz, hady, hlodavce, kořínky a většinu rostlin, ale spolyká také dřevo, skořápky, kamení, větvičky a téměř všechny malé, jasně zbarvené předměty.

Je příliš velký a těžký, a proto nemůže létat. Jeho svalnaté nohy jsou však natolik silné, že díky nim je jedním z nejrychlejších tvorů na zemi. Když běží pouštní krajinou, může dosáhnout rychlosti až 65 kilometrů za hodinu. Pštrosice ‚se směje koni a jeho jezdci‘, píše Bible. (Job 39:18) Přesně podle uvedeného postřehu dokáže tento dvounohý rychlý běžec díky velké rychlosti a vytrvalosti při dlouhodobém běhu snadno předběhnout mnohé z nejrychlejších čtyřnohých dravců.

Zvyklosti při hnízdění

V období páření samec pštrosa dvouprstého předvádí při námluvách složité taneční figury. Pokleká před samičkou, rozprostírá svá velká křídla pokrytá bílými a černými pery a začíná jimi rytmicky mávat. Křídla se pohybují ze strany na stranu jako dva obrovské vějíře. Jeho holý krk a holé nohy se začínají zardívat a dostávají jasně růžovou barvu, která nádherně kontrastuje s uhlově černým peřím na jeho těle. Svým dlouhým krkem pohupuje ze strany na stranu a chodidly udusává půdu.

Toto okázalé předvádění opeřené nádhery má zapůsobit na bezvýrazně zbarvenou samičku. Avšak dost často se stává, že zatímco samec nepřetržitě předvádí svůj obřadný svatební tanec, samička přechází sem a tam a netečně a lhostejně klove do země, i když kolem ní je značný rozruch.

Jakmile je samička zvolena, samec vybírá hnízdiště. Někde ve volném prostoru savany vyhloubí v prachu mělký dolík a k němu přivede několik dalších samiček. Za dva nebo tři týdny je v hnízdě dvacet či více vajec, které tam tyto samičky nakladly.

Po celých šest týdnů, než se z vajec vylíhnou mláďata, bude na hnízdě v noci sedět samec a ve dne jedna samička. V této době jsou vejce ohrožena, protože po nich pátrají hladoví dravci — lvi, hyeny, šakalové, a dokonce egyptští supové, kteří je rozbíjejí tak, že na skořápky házejí kamení.

Z obrovitých vajec jsou obrovská ptáčata

Šedobílá nebo smetanově bílá pštrosí vejce jsou největší vejce na světě a každé z nich může vážit až 1,5 kilogramu. Skořápka je tvrdá a hladká a má lesklý povrch podobný porcelánu. Každé vejce velikostí odpovídá 25 slepičím vejcím a pštrosí vejce jsou ceněna pro svůj výživný obsah a lahodnou chuť. Prázdné skořápky někdy Křováci používají jako nádoby a lijí do nich vodu.

Z velikánských vajec se po určité době vyklubou obrovská ptáčata. Právě vylíhlá ptačí mláďata jsou bezbranná, ale rychle rostou, a jsou to rození běžci. Už za měsíc budou moci na svých statných nohách běhat rychlostí téměř 55 kilometrů za hodinu.

Ptáčatům nadále poskytují ochranu jejich rodiče. Říká se, že v případě nebezpečí pštros schovává hlavu do písku, ale to je smyšlenka. Pštrosi naopak dovedou být v úloze rodičů nelítostně útoční, a když chrání svá mláďata, odhánějí dravce mohutnými kopanci. Ke zmatení dravce používají ještě další obrannou taktiku, když předstírají, že jsou zraněni, a tak odpoutávají pozornost od svých mláďat a upozorňují na sebe. Jestliže se však dravec přiblíží až k nim, rodiče se obvykle otočí, snaží se zachránit si život útěkem a nechají svá mláďata, aby se o sebe postarala sama. Na tyto situace skutečně platí biblický výrok, že pštrosice „opravdu hrubě zachází se svými syny, jako by nebyli její“. (Job 39:16)

Bohaté chocholy

Člověk obdivuje pštrosa již tisíce let. Obrazy vytesané do kamene znázorňují, jak starověcí egyptští králové vyzbrojeni luky a šípy loví pštrosy. V některých civilizacích byl pštros považován za posvátného. Číňané si velmi cenili nádherných symetrických pštrosích vajec a předkládali je panovníkům jako vzácné dary. Bohaté, splývavé chocholy z pštrosích per byly po tisíciletí ozdobou pokrývek hlavy vojenských velitelů, králů a afrických náčelníků.

Ve 14. století si pštrosích per začali velmi cenit milovníci módy v Evropě. Lovit pštrosa oštěpy a šípy však nebylo snadné, protože tento pták má ostrý zrak a okamžitě prchá před nebezpečím. V té době pštrosovi dvouprstému nehrozilo nebezpečí, že bude vyhuben.

Později, v 19. století, přišla pštrosí pera znovu do módy. Tentokrát lovci vyzbrojení moderními zbraněmi pobíjeli pštrosy po milionech. Tohoto obrovského ptáka pravděpodobně zachránilo před zánikem zakládání pštrosích farem. Pštrosi zplození v zajetí nyní zdomácněli a pěstují se kvůli perům používaným k módním účelům a na péřové oprašovače. Z jejich kůže se vyrábějí jemné kožené rukavice a kabelky a jejich maso se podává hostům v některých restauracích.

Vznešený pštros se ještě dnes potuluje po afrických pláních. I když se jeho někdejší výskytiště hodně zmenšilo a v některých územích již vyhynul, přesto nadále žije ve vyprahlém buši odříznutém od světa, kde mu je nejlépe. Tam je ho možné vidět, jak divoce běhá po pláních se svými velkými splývavými chocholy, jak v době námluv předvádí své složité tance nebo jak opatruje své hnízdo naplněné obrovskými vejci. Tento rychlonohý nelétavý pták je další nádherný okřídlený tvor, který těm, kdo ho pozorují, přináší radost a překvapení.

[Obrázek na straně 16]

Samec pštrosa dvouprstého

[Obrázek na straně 16 a 17]

Pštrosi patří k nejrychlejším tvorům na zemi

[Obrázek na straně 16 a 17]

Jejich chodidla mohou být mocnou zbraní

[Obrázek na straně 18]

Samička pštrosa dvouprstého