Sporná otázka se týká i vás

MÁTE přítele nebo někoho z rodiny, kdo je vám zvlášť blízký? Co kdybyste byli obviněni, že vás k tomuto vztahu vedou pouze sobecké pohnutky? Určitě by vás to zranilo, nebo dokonce pobouřilo. A přesně z toho obvinil Satan Ďábel každého, kdo má blízký vztah k Jehovovi.

Přemýšlejte o tom, co se stalo prvnímu lidskému páru, Adamovi a Evě. Satanovi se podařilo přimět je k tomu, aby porušili Boží zákon a připojili se k němu ve vzpouře proti Bohu. Znamenala tato událost, že lidé přestanou Jehovu poslouchat, když to pro ně nebude výhodné? (1. Mojžíšova 3:1–6) Asi 2 500 let po Adamově vzpouře se situace opakovala znovu. Tentokrát Satan nadnesl tuto otázku v souvislosti s mužem, který se jmenoval Job. Obvinění, které Ďábel vznesl, jasně odhalilo, o co ve sporné otázce jde. Proto nyní důkladně prozkoumejme příslušnou biblickou zprávu.

„Nepřipravím se o svou ryzost“

O Jobovi bylo řečeno, že je to „muž bezúhonný a přímý, který se bojí Boha a odvrací se od špatného“. Satan ale Jobovo přímé jednání pošpinil. Zeptal se Jehovy: „Bojí se Job Boha nadarmo?“ Ďábel potom Jehovu i Joba osočil, když vznesl obvinění, že Bůh si věrnost tohoto muže kupuje tím, že ho chrání a žehná mu. Satan Jehovu vyzývavě vybídl: „Napřáhni, prosím, pro změnu ruku a dotkni se všeho, co má, a viz, zdali tě neprokleje přímo do obličeje.“ (Job 1:8–11)

Jako odpověď na tato obvinění Jehova Satanovi dovolil, aby Joba podrobil zkoušce. Ďábel chtěl tohoto věrného muže odvrátit od služby Bohu, a proto na něj sesílal jednu pohromu za druhou. Jobova stáda dobytka byla buď ukradena nebo zničena, jeho sloužící byli zabiti a všechny jeho děti zahynuly. (Job 1:12–19) Dosáhl Satan svého cíle? V žádném případě! Ačkoli Job nevěděl, že za tím vším stojí Ďábel, prohlásil: „Jehova dal a Jehova vzal. Ať je Jehovovo jméno nadále požehnáno.“ (Job 1:21)

Satan potom předstoupil před Jehovu, a ten mu řekl: „[Job] se pevně drží své ryzosti, ačkoli mě proti němu podněcuješ, abych ho polykal bez příčiny.“ (Job 2:1–3) Klíčovou roli v tomto sporu hrálo to, zda Job zachová ryzost. Tato vlastnost znamená, že člověk je nekompromisní ve věrné oddanosti Bohu a lpí na spravedlnosti. Job z této zkoušky ryzosti jednoznačně vyšel jako vítěz. Ďábel se však nevzdal.

Následně pronesl výrok týkající se celého lidstva. Ďábel Jehovovi řekl: „Kůži za kůži, a všechno, co člověk má, dá ve prospěch své duše. Napřáhni, prosím, pro změnu svou ruku a dotkni se až jeho kosti a jeho těla a viz, zdali tě neprokleje přímo do obličeje.“ (Job 2:4, 5) Satan zde nepoukázal jmenovitě na Joba, ale použil všeobecné označení „člověk“, a tím zpochybnil ryzost každého člověka bez výjimky. V podstatě tvrdil: ‚Pro záchranu svého života udělá člověk všechno. Když dostanu příležitost, odvrátím od Boha kohokoli.‘ Vznikla tedy otázka, zda se najde někdo, kdo bude Bohu věrný vždy a za všech okolností.

Jehova pak Ďáblovi dovolil, aby Joba postihl vážnou nemocí. Jobovo utrpení bylo tak velké, že se modlil, aby mohl zemřít. (Job 2:7; 14:13) Přesto všechno Job prohlásil: „Dokud nevydechnu naposled, nepřipravím se o svou ryzost!“ (Job 27:5) Job tato slova řekl proto, že Boha miloval, a jeho lásku nemohlo nic zlomit. Tím prokázal, že se svého ryzího postoje drží za všech okolností. „Pokud jde o Jehovu,“ říká Bible, „ten potom požehnal Jobovu konci více než jeho počátku.“ (Job 42:10–17) Našli se i jiní lidé, kteří jednali stejně jako Job? Co ukázal čas?

Odpověď na Satanovu výzvu

V 11. kapitole biblické knihy Hebrejcům apoštol Pavel uvedl jmenovitě celou řadu věrných mužů a žen, kteří žili v předkřesťanské době. Patřili k nim například Noe, Abraham, Sára a Mojžíš. Na závěr Pavel prohlásil: „Nevystačí [mi] čas, jestliže budu dále vyprávět o [těch ostatních].“ (Hebrejcům 11:32) Božích věrných služebníků bylo tolik, že o nich Pavel mluvil jako o ‚velkém oblaku svědků‘ a přirovnal je tak k obrovskému množství mraků pokrývajících oblohu. (Hebrejcům 12:1) Ano, po celá staletí zde byli lidé, kteří se na základě své svobodné vůle rozhodli, že Jehovovi Bohu budou věrně oddáni, a bylo jich nesčetně mnoho. (Jozue 24:15)

Na Satanovo tvrzení, že lidi dokáže odvrátit od Jehovy, poskytl přesvědčivou odpověď Boží vlastní Syn, Ježíš Kristus. Jeho ryzí postoj vůči Bohu nezlomila ani nesnesitelná bolest, kterou zažíval při smrti na mučednickém kůlu. Předtím než vydechl naposled, zvolal: „Otče, do tvých rukou svěřuji svého ducha.“ (Lukáš 23:46)

Časem se jasně ukázalo, že Ďábel není schopen odvrátit od pravého Boha každého člověka. Těch, kteří až do dnešní doby poznali Jehovu a zamilovali si ho „celým svým srdcem a celou svou duší a celou svou myslí“, je nespočetné množství. (Matouš 22:37) Tím, že zůstali Jehovovi neochvějně věrní, dokázali, že ve sporné otázce ryzosti lidí Satan neměl pravdu. Ryzím postojem vůči Bohu to můžete dát jasně najevo i vy.

Co musíte dělat?

Bůh si přeje, aby „lidé všeho druhu byli zachráněni a přišli k přesnému poznání pravdy“. (1. Timoteovi 2:4) Jak to můžete udělat? Vyhraďte si čas na studium Bible a přijímejte tak ‚poznání o jediném pravém Bohu, a o tom, kterého vyslal, Ježíši Kristu‘. (Jan 17:3)

Ryzost lidí Satan napadl tím, že zpochybnil jejich pohnutky ke službě Bohu. Pokud má biblické poznání ovlivnit vaše pohnutky, musí se vám dostat do srdce. A k tomu nestačí jen získávat informace. O tom, co se dozvídáte, si zvykněte rozjímat. (Žalm 143:5) Při čtení Bible a biblických publikací si udělejte čas na přemýšlení o takových otázkách jako například: ‚Co se z toho dozvídám o Jehovovi? Jaké Boží vlastnosti jsou zde patrné? V čem se musím naučit jednat stejně? Co Bůh schvaluje a co se mu nelíbí? Jak to, co čtu, ovlivňuje můj názor na Boha?‘ Přemýšlení o takových otázkách prohloubí vaši lásku a vděčnost ke Stvořiteli.

Ryzost vůči Jehovovi Bohu se ale netýká jen náboženských nauk. (1. Královská 9:4) Ryzí člověk musí být mravně bezúhonný ve všech oblastech života. To ho však nijak neomezuje. Jehova je ‚šťastný Bůh‘ a chce, aby se lidé ze života radovali. (1. Timoteovi 1:11) Uvažujte nyní o jednání, kterému je třeba se vyhýbat, chcete-li být mravně čistí. Díky tomu totiž budete v životě šťastnější a získáte Boží schválení.

Vyvarujte se nemravného jednání

Ve svém Slově, v Bibli, Jehova stanovil měřítka pro manželství. Píše se tam: „Muž opustí svého otce a svou matku a přidrží se své manželky a stanou se jedním tělem.“ (1. Mojžíšova 2:21–24) Vzhledem k tomu, že se manžel a manželka stanou „jedním tělem“, projevují úctu k manželství jakožto Božímu uspořádání tím, že sexuální důvěrnosti omezí jen na svého manželského partnera. Apoštol Pavel napsal: „Manželství ať je pro všechny počestné a manželské lože ať je neposkvrněné, neboť Bůh bude soudit smilníky a cizoložníky.“ (Hebrejcům 13:4) Výraz „manželské lože“ je označením pro pohlavní styk mezi mužem a ženou, kteří spolu uzavřeli zákonné manželství. Pokud má kdokoli z nich sexuální vztah s někým jiným, dopouští se tím cizoložství, což může vést k nepříznivému rozsudku od Boha. (Malachiáš 3:5)

A co předmanželský sex? I toto jednání je v rozporu s Jehovovými morálními měřítky. „To, co Bůh chce, je . . ., abyste se zdržovali smilstva,“ říká Bible. (1. Tesaloničanům 4:3) Mezi hříchy proti Bohu patří také homosexualita, krvesmilstvo a sodomie. (3. Mojžíšova 18:6, 23; Římanům 1:26, 27) Ten, kdo se chce líbit Bohu a žít šťastně, se musí nemravného jednání vyvarovat.

Co když svobodný člověk jedná tak, že v sobě rozněcuje sexuální touhy? Také to se Jehovovi nelíbí. (Galaťanům 5:19) Nemravnými věcmi bychom se neměli zabývat ani v mysli. Ježíš řekl: „Každý, kdo se stále dívá na nějakou ženu tak, že k ní má vášeň, již s ní ve svém srdci zcizoložil.“ (Matouš 5:28) Tato slova se týkají jak sledování pornografie, ať už v časopisech, filmech nebo na internetu, tak i čtení příběhů se sexuálním námětem nebo poslouchání písní s nemravným obsahem. Pokud se těmto věcem vyhýbáte, děláte radost Bohu a příznivě to ovlivňuje váš život.

A co flirtování? Definice říká, že to je „přelétavý milostný zájem či sexuálně vyzývavé“ chování. Pokud se ženatý muž nebo vdaná žena chová takovým způsobem k někomu jinému než ke svému manželskému partnerovi, přestupuje Boží zásady a dává najevo pohrdání Jehovou. (Efezanům 5:28–33) Ani svobodný člověk by neměl projevovat o někoho milostný zájem jen tak pro pobavení. Co když to ten druhý vezme vážně? Uvědomte si, že to může způsobit velkou citovou bolest. Závažný je také fakt, že flirtování může vést k cizoložství nebo smilstvu. Když ale s člověkem opačného pohlaví jednáte čestně, zvyšuje to vaši sebeúctu. (1. Timoteovi 5:1, 2)

Dělejte Bohu radost i v dalších oblastech života

V mnoha zemích jsou snadno dostupné alkoholické nápoje. Je na pití alkoholu něco špatného? Umírněné pití vína, piva nebo jiných alkoholických nápojů Bible nezakazuje. (Žalm 104:15; 1. Timoteovi 5:23) Bůh však odsuzuje opilství a holdování alkoholu. (1. Korinťanům 5:11–13) Určitě byste nechtěli, aby vám nadměrné pití zničilo zdraví a rodinný život. (Přísloví 23:20, 21, 29–35)

Jehova je ‚Bůh pravdy‘. (Žalm 31:5) „Je nemožné, aby Bůh lhal,“ uvádí Bible. (Hebrejcům 6:18) Pokud tedy chcete získat Boží schválení, nesmíte lhát. (Přísloví 6:16–19; Kolosanům 3:9, 10) Bible křesťany vybízí: „Mluvte každý z vás pravdu se svým bližním.“ (Efezanům 4:25)

Problémem může být také hazardní hraní. Dnes je sice velmi populární, ale v podstatě jde o projev chamtivosti, protože tímto způsobem se lidé obohacují na úkor druhých. Ti, kdo jsou „lační nečestného zisku“, nemají Jehovovo schválení. (1. Timoteovi 3:8) Pokud se tedy Bohu chcete líbit, nebudete se věnovat žádné formě hazardního hraní, to znamená ani loterii, bingu a sázení na dostizích. Navíc také zjistíte, že vám zbývá více peněz na zabezpečení rodiny.

Jinou formou chamtivosti je krádež, což znamená, že si člověk přivlastní něco, co mu nepatří. V Bibli je napsáno: „Nebudeš krást.“ (2. Mojžíšova 20:15) Špatné je i to, když si někdo vědomě koupí kradenou věc nebo si něco vezme bez svolení majitele. „Zloděj ať již nekrade,“ říká Bible, „ale spíše ať koná tvrdou práci a svýma rukama koná dobré dílo, aby měl co rozdávat někomu, kdo je v nouzi.“ (Efezanům 4:28) Ti, kdo mají rádi Jehovu, také neokrádají o čas svého zaměstnavatele, ale jsou čestní a pracovití. ‚Přejí si chovat se ve všem poctivě.‘ (Hebrejcům 13:18) A čisté svědomí určitě přispívá k tomu, že člověk pociťuje vnitřní klid.

Co si Bůh myslí o někom, kdo má násilnickou povahu? V Bibli nacházíme varování: „Nedruž se s nikým, kdo je hněvivý; a nebudeš vcházet s mužem, který mívá záchvaty vzteku.“ (Přísloví 22:24) Neovládaný hněv může často přerůst v násilné jednání. (1. Mojžíšova 4:5–8) A co Bible říká o pomstě? „Nikomu neodplácejte zlé zlým. Opatřujte znamenité věci před zraky všech lidí. Je-li to možné, pokud to závisí na vás, buďte pokojní vůči všem lidem. Sami se nemstěte, milovaní, ale dejte místo zlobě; neboť je napsáno: ‚Pomsta je má; já oplatím, říká Jehova.‘“ (Římanům 12:17–19) Pokud se touto radou budete řídit, váš život bude pokojnější, a tím i šťastnější.

Můžete to dokázat

Můžete si ryzí postoj vůči Bohu udržet i tehdy, když se ocitnete pod tlakem jednat jinak? Ano, můžete. Nezapomeňte, že Jehova si přeje, abyste dokázali, že ve sporné otázce Satan neměl pravdu. Boží slovo totiž říká: „Buď moudrý, můj synu, a rozradostni mé srdce, abych mohl dát odpověď tomu, který mě popichuje.“ (Přísloví 27:11)

Co vám pomůže dělat to, co je v Jehovových očích správné? Můžete se k Bohu modlit o sílu. (Filipanům 4:6, 7, 13) Rozhodně se také dál snažte získávat poznání z Božího slova, Bible. Budete-li s vděčností rozjímat o tom, co se dozvídáte, prohloubí se vaše láska k Bohu a vzroste vaše touha líbit se mu. „Láska k Bohu . . . znamená, že zachováváme jeho přikázání; jeho přikázání však nejsou břemenem,“ píše se v 1. Jana 5:3. Svědkové Jehovovi ve vašem okolí vám při poznávání Bible rádi pomohou. Můžete se na ně obrátit v místě vašeho bydliště nebo napsat vydavatelům tohoto časopisu.

[Obrázek na straně 4]

Job zůstal věrný i přes různé zkoušky

[Obrázek na straně 7]

Budete-li dál získávat poznání z Božího slova, posílí se vaše rozhodnutí dělat to, co je správné