Jehovovi se v odpouštění nikdo nevyrovná

 4. Proč si můžeme být jistí, že Jehova odpouští ochotně?

⁴ Boží Slovo jasně ukazuje, že Jehova odpouští ochotně. Když se zjevil Mojžíšovi na hoře Sinaj, prostřednictvím anděla mu řekl: „Jehova, Jehova, Bůh milosrdný a soucitný, trpělivý a plný věrné lásky a pravdy, projevuje věrnou lásku tisícům, promíjí provinění, přestupek a hřích.“ (2. Mojž. 34:6, 7) Jehova je laskavý a milosrdný Bůh, který vždycky ochotně odpustí těm, kdo svých hříchů litují. (Neh. 9:17; Žalm 86:15)

 5. K čemu podle Žalmu 103:13, 14 Jehovu vede to, že nás tak dobře zná?

⁵ Jehova nás vytvořil, takže o nás ví úplně všechno. Dokážeš si to představit? Každého člověka na zemi zná do nejmenších detailů. (Žalm 139:15–17) To znamená, že ví o všech nedostatcích, které jsme zdědili po svých rodičích. Dokonce ví o všem, co jsme zažili a co mělo vliv na to, jací jsme. K čemu Jehovu vede to, že nás tak dobře zná? K tomu, aby s námi jednal milosrdně. (Žalm 78:39; přečti Žalm 103:13, 14)

 6. Jak Jehova dokázal, že lidem touží odpouštět?

⁶ Jehova touží lidem odpouštět. A taky nám to dokázal. Chápe, že kvůli tomu, co udělal první člověk Adam, jsme se všichni dostali do zajetí hříchu a smrti. (Řím. 5:12) Je to zajetí, ze kterého bychom sebe ani druhé nikdy nedokázali vysvobodit. (Žalm 49:7–9) Náš milující Bůh se o to ale soucitně postaral. Co udělal? Jak to říká Jan 3:16, poslal svého jediného Syna, aby za nás zemřel. (Mat. 20:28; Řím. 5:19) Ježíš vzal náš trest smrti na sebe, aby osvobodil všechny, kdo v něj věří. (Hebr. 2:9) Když Jehova viděl, jak jeho milovaný Syn umírá trýznivou a potupnou smrtí, muselo ho to hrozně bolet. Dovolil by něco takového, kdyby nám nechtěl odpustit?

 7. Například komu Jehova ochotně odpustil?

⁷ Bible je plná příkladů lidí, kterým Jehova ochotně odpustil. (Ef. 4:32) Kdo tě napadne jako první? Možná se ti vybaví král Manasse. Byl to zkažený člověk a dělal spoustu věcí, které jsou Jehovovi odporné. Uctíval falešné bohy a sváděl k tomu i druhé. Těmto bohům dokonce obětoval své děti. Zašel až tak daleko, že vytesal modlu a dal ji do Jehovova svatého chrámu. V Bibli se o něm píše: „Ve velké míře dělal to, co je špatné v Jehovových očích, a tím ho provokoval.“ (2. Par. 33:2–7) Když toho ale upřímně litoval, Bůh mu velkoryse odpustil. Dokonce ho dosadil zpátky na trůn. (2. Par. 33:12, 13) Nebo si možná vzpomeneš na krále Davida, který se taky dopustil vážných hříchů, včetně cizoložství a vraždy. Když ale upřímně činil pokání a svoje provinění přiznal, Jehova odpustil i jemu. (2. Sam. 12:9, 10, 13, 14) Je z toho vidět, že odpouští opravdu ochotně. Teď si řekneme, v čem je to, jak Jehova odpouští, jedinečné.