„Ať se vaše srdce neznepokojuje“

„Ať se vaše srdce neznepokojuje. Projevujte víru v Boha, projevujte víru také ve mne.“ — JAN 14:1.

1. Proč byla Ježíšova slova u Jana 14:1 velmi aktuální?

BYL 14. nisan roku 33 n. l. Po západu slunce se sešla malá skupina mužů v jedné horní místnosti v Jeruzalémě. Jejich vůdce jim dával radu a povzbuzení na rozloučenou. Mimo jiné řekl: „Ať se vaše srdce neznepokojuje.“ (Jan 14:1) Jeho slova byla velmi časová, protože měly brzy nastat zdrcující události. Té noci byl zatčen, vyslýchán a odsouzen k popravě.

2. Proč byl ten den tak významný a co pomohlo učedníkům?

² Máme dobrý důvod, proč považovat tento den za nejvýznamnější v dějinách. Ovlivnil totiž celou budoucnost lidstva. Obětní smrtí vůdce, Ježíše, se splnilo mnoho starověkých proroctví a byl tak položen základ pro věčný život těch, kteří v něj uvěří. (Iz. 53:5–7; Jan 3:16) Apoštolové však byli dramatickými událostmi té noci omráčeni a zmateni, takže se nějaký čas báli. Petr se dokonce Ježíše zřekl. (Mat. 26:69–75) Jakmile však věrní apoštolové dostali zaslíbeného pomocníka, svatého ducha, vzmužili se a přestali se bát. (Jan 14:16, 17) Když se tedy Petr a Jan setkali s prudkým odporem a byli uvězněni, prosili Boha o pomoc, aby mohli mluvit jeho slovo „se vší smělostí“. Jejich modlitba byla vyslyšena. — Sk. 4:1–3, 29–31.

3. Proč se dnes tolik lidí tak znepokojuje?

³ Dnes žijeme ve světě, který je značně znepokojen. Konec tohoto starého systému věcí se kvapně blíží. (2. Tim. 3:1–5) Vážný rozklad rodinného života a morálních měřítek, alarmující výskyt neobvyklých nemocí, politická nestabilita, nezaměstnanost, nedostatek potravin, terorismus a hrozba jaderné války — to vše osobně působí na milióny lidí nebo je to hluboce rozrušuje. Srdce mnohých lidí se znepokojuje mučivým strachem z budoucnosti. Podle Ježíšovy předpovědi panuje ‚úzkost národů. . . zatímco lidé. . . omdlévají strachem a očekáváním věcí, jež přijdou na obydlenou zem‘. — Luk. 21:25, 26.

4. Co může vést k tomu, že křesťané pociťují napětí?

⁴ I na křesťany mohou citelně zapůsobit takové skličující okolnosti. Mohou být navíc ještě vystaveni tlaku následkem náboženských předsudků nebo odporu ze strany příbuzných, sousedů, spolupracovníků, spolužáků a státních úřadů. (Mat. 24:9) Jak tedy můžeme zůstat v těchto těžkých dobách klidní a beze strachu? Jak si můžeme zachovat pokojnou mysl, když se situace ještě zhorší? Jak můžeme do budoucnosti hledět s důvěrou? Co nám pomůže překonávat hlubokou úzkost, která začíná převládat všude? Pozorně tedy prozkoumejme Ježíšovu radu zapsanou u Jana 14:1.

JAK MŮŽEME PŘEKONAT ÚZKOST?

5. Jaké povzbuzující podněty nám poskytuje Písmo?

⁵ Ježíš v lásce povzbudil své apoštoly, aby ‚se jejich srdce neznepokojovalo‘, a pak jim řekl: „Projevujte víru v Boha, projevujte víru také ve mne.“ (Jan 14:1) Inspirované Písmo nám poskytuje mnoho podobných povzbuzení: „Uvrhni své břemeno na Jehovu, a on sám tě podpoří.“ „Uval svou cestu na Jehovu a spolehni se na něho, a on sám bude jednat.“ (Žalm 55:22; 55:23, „KB“; 37:5) Pavel dal Filipanům tuto velmi důležitou radu: „O nic se úzkostlivě nestarejte, ale ať jsou ve všem vaše prosebné žádosti známy Bohu modlitbou a úpěnlivou prosbou s díkůvzdáním; a Boží pokoj, který převyšuje všechno myšlení, bude střežit vaše srdce a vaše myšlenkové síly.“ — Fil. 4:6, 7.

6, 7. a) Co patří ke způsobům, jimiž lze zmenšit napětí? b) Jak můžeme pěstovat úzký vztah k Jehovovi?

⁶ Úzkostlivá starost nebo znepokojení v souvislosti s nějakými problémy nebo těžkou odpovědností může někdy zapůsobit na naše zdraví i na naše duševní rozpoložení. Jeden odborný lékař o tom píše v knize „Nepodléhej panice“ (angl.): „Jestliže si mohou lidé pohovořit o svých problémech s někým, koho si váží. .. často se velice sníží úroveň stresu.“ Jestliže to platí pro rozhovor s jiným člověkem, oč více nám pomůže rozmluva s Bohem. Ke komu bychom měli mít větší úctu než k Jehovovi?

⁷ Proto je dnes pro křesťany tak životně důležitý blízký osobní vztah k Jehovovi. Zralí Boží služebníci o tom dobře vědí, a proto dávají pozor, aby se vyhýbali společnosti světských lidí a zábavám, které by mohly oslabit tento vztah. (1. Kor. 15:33) Také si uvědomují, jak je důležité obracet se k Jehovovi v modlitbě, nejen jednou nebo dvakrát denně, ale často. Zejména mladí nebo noví křesťané musí pěstovat tento blízký vztah k Jehovovi pravidelným studiem a uvažováním o jeho Slovu a křesťanským společenstvím a službou. Jsme nabádáni: „Přibližte se k Bohu a on se přiblíží k vám.“ — Jak. 4:8.

RADA, KTEROU DAL JEŽÍŠ

8, 9. Kterou užitečnou radu ohledně hospodářských problémů můžeme uplatňovat?

⁸ V mnoha zemích je vážnou příčinou starostí nezaměstnanost a hospodářská krize. Ježíš dal v tomto směru velice pozitivní radu: „Přestaňte být úzkostliví o své duše, pokud jde o to, co budete jíst a co budete pít, nebo o své tělo, pokud jde o to, co si budete oblékat. Což neznamená duše víc než pokrm a tělo víc než oděv?“ (Mat. 6:25) Ano, duše a tělo, to znamená celá osoba, je mnohem důležitější než pokrm a oděv. Boží služebníci si mohou být jisti, že Bůh jim pomůže získat základní potřeby. Ježíš dal příklad: „Bedlivě pozorujte ptáky na nebi, neboť ti nesejí semeno ani nesklízejí ani neshromažďují do sýpek, a přece je váš nebeský Otec živí. Což nemáte větší cenu než oni?“ (Mat. 6:26) Je nemyslitelné, že by se Bůh staral o opeřence, ale zanedbával své lidské služebníky, kteří pro něj mají velkou cenu a za které položil Ježíš svůj život.

⁹ Ježíš pak podpořil tuto myšlenku tím, že poukázal na polní lilie, které se nelopotí ani nepředou, a přece „ani Šalomoun v celé své slávě nebyl oděn jako jedna z nich“. Vláda krále Šalomouna byla proslulá svou nádherou. Ježíš pak položil utěšující otázku: „Nebude [Bůh] tím spíše oblékat vás?“ — Mat. 6:28–32; Pís. 3:9, 10.

10. a) Komu jsou určena Ježíšova utěšující slova? b) Jakou radu dal ohledně budoucnosti?

¹⁰ Ježíš však dále ukázal, že se to vztahuje pouze na ty, kteří ‚hledají nejprve království a jeho spravedlnost‘. Po celém světě si takoví praví křesťané uvědomují, co je ve skutečnosti Boží království, a kladou je na první místo ve svém životě. Jim platí Ježíšovo napomenutí: „Nikdy tedy nebuďte úzkostliví o příští den, neboť příští den bude mít své vlastní starosti. Každý den má dost své vlastní špatnosti.“ (Mat. 6:33, 34) Jinými slovy, zabývej se každým problémem, až vznikne, a nedělej si nepřiměřené starosti o budoucnost.

11, 12. Jak někteří křesťané poznali, že Jehova vyslyšel jejich modlitby a pomohl jim?

¹¹ Většina lidí však má sklon dělat si starosti o budoucnost, zejména tehdy, když vznikají těžkosti. Křesťané se však mohou a mají obracet ve víře k Jehovovi. Povšimni si, co se stalo Eleanor. Její manžel byl vážně nemocný a celý rok nemohl pracovat. Měla dvě malé děti a otce v pokročilém věku, o něž musela pečovat, takže navíc nemohla přijmout práci na plný pracovní úvazek. Prosili Jehovu o pomoc. Krátce nato našli jednou ráno pod dveřmi obálku. Byl v ní velký obnos peněz — dost na to, aby s tím vystačili, dokud nebude manžel opět schopen pracovat. Byla hluboce vděčná za tuto pomoc, která přišla právě včas. Nemáme biblický důvod, abychom očekávali, že se něco takového stane každému křesťanovi, který je v nouzi, ale můžeme si být jisti, že Jehova vyslyší naše volání a že je schopen nám pomáhat různými způsoby.

¹² Jedna křesťanská vdova v jižní Africe musela hledat práci, aby se mohla starat o dvě malé děti. Velmi však toužila pracovat pouze půl dne, aby ještě mohla mít čas na děti. Našla práci, ale musela se jí zříci, když její nadřízený trval na tom, že potřebuje sekretářku na plný úvazek. Opět byla tato sestra bez práce a úpěnlivě se modlila k Jehovovi o pomoc. Za tři týdny přišel její bývalý nadřízený a požádal ji, aby se vrátila a pracovala pouze půl dne. Byla opravdu šťastná. Cítila, že Jehova vyslyšel její modlitby.

ÚPĚNLIVĚ PROS JEHOVU

13. a) Co je míněno výrazem „úpěnlivá prosba“? b) Jaké máme biblické příklady úpěnlivých proseb?

¹³ Povšimni si, že když dal Pavel radu: „O nic se úzkostlivě nestarejte“, dodává: „ale ať jsou ve všem vaše prosebné žádosti známy Bohu modlitbou a úpěnlivou prosbou spolu s díkůvzdáním.“ (Fil. 4:6) Proč se zde zmiňuje o „úpěnlivé prosbě“? Tato slova znamenají „naléhavá snažná prosba“ nebo ‚úpěnlivá modlitba‘. Znamená to velice vážně a úpěnlivě Boha prosit, například v období velké tísně nebo ve velkém nebezpečí. Když byl Pavel ve vězení, prosil spolukřesťany, aby za něj úpěnlivě prosili, aby mohl nebojácně kázat „dobré poselství. . . jako vyslanec v okovech“. (Ef. 6:18–20) Římský důstojník Kornélius také „neustále úpěnlivě prosil Boha“. Musel být opravdu vzrušen, když mu anděl řekl: „Tvé modlitby a dary milosrdenství vystoupily jako upomínka před Boha.“ A měl tu přednost, že patřil k prvním pohanům, kteří byli pomazáni svatým duchem. — Sk. 10:1–4, 24, 44–48.

14. Jak můžeme vědět, zda stačí úpěnlivě prosit Jehovu pouze jednou?

¹⁴ Stojí za povšimnutí, že taková úpěnlivá modlitba k Jehovovi není obvykle pronesena jen jednou. Ježíš učil ve svém slavném Kázání na hoře: „Neustále proste a bude vám dáno; neustále hledejte a naleznete; neustále klepejte a bude vám otevřeno.“ (Mat. 7:7) Mnohé překlady Bible zde říkají: „Proste. . . hledejte. . . tlucte.“ Ale původní řecký text obsahuje myšlenku neustálého jednání.a

15. a) Proč byl Nehemjáš zasmušilý, když předkládal víno králi Artaxerxovi? b) Jak Nehemjáš učinil víc, než že pronesl krátkou modlitbu?

¹⁵ Když Nehemjáš sloužil perskému králi Artaxerxovi jako číšník, zeptal se ho král, proč je tak zasmušilý. Nehemjáš řekl, že je to proto, že slyšel, v jak zpustošeném stavu je Jeruzalém. Král se pak zeptal: „Čeho se to snažíš dosáhnout?“ Nehemjáš okamžitě prosil Jehovu o pomoc, bezpochyby krátce a neslyšně. Pak požádal o povolení, aby se směl vrátit do Jeruzaléma a znovu vystavět své milované město, z něhož pocházel. Jeho žádosti bylo vyhověno. (Neh. 2:1–6) Ale před tímto rozhodujícím rozhovorem se Nehemjáš po celé dny úpěnlivě modlil k Jehovovi a snažně ho prosil o pomoc. (Neh. 1:4–11) Chápeš, jaké z toho můžeš mít poučení?

JEHOVA VYSLÝCHÁ MODLITBY

16. a) Jaké zvláštní přednosti se těšil Abraham? b) Jaké máme účinné pomůcky, jež mohou sloužit při vyslyšení našich modliteb?

¹⁶ Abraham měl několik příležitostí mluvit s Jehovou prostřednictvím andělů. (1. Mojž. 22:11–18; 18:1–33) To se sice dnes neděje, ale máme dobrodiní v podobě účinných pomůcek, které Abraham neměl. Jednou z nich je úplná Bible — nevyčerpatelný zdroj vedení a útěchy. (Žalm 119:105; Řím. 15:4) Velmi často nám může Bible poskytnout potřebné vedení nebo povzbuzení, přičemž nám Jehova pomáhá vzpomenout si na biblické texty, které potřebujeme. Často nám může dát odpověď konkordance nebo některá z mnoha biblických publikací, které Jehova opatřil prostřednictvím své organizace. Podrobný a praktický rejstřík k těmto publikacím je další neocenitelnou pomůckou k nalezení potřebných informací.

17. Jakými jinými způsoby může Jehova vyslýchat naše modlitby a jak mohou pomáhat laskaví, soucitní křesťané?

¹⁷ Jestliže nás znepokojuje nějaký problém nebo se cítíme smutní či sklíčení, mohou být naše modlitby vyslyšeny i jinými způsoby. „Lék“, který potřebujeme, může být obsažen v některém biblickém proslovu na shromáždění nebo při sjezdu svědků Jehovových. Jindy můžeme získat to, co potřebujeme, z rozhovorů s jiným křesťanem. Často mohou poskytnout povzbuzení nebo radu starší sboru. A často se cítíme daleko lépe, jestliže otevřeme srdce některému zralému, laskavému a soucitnému křesťanovi, který je dobrým posluchačem. To se stane zejména tehdy. pomůže-li nám tento přítel uvažovat o biblických myšlenkách. Taková rozmluva může sejmout z naší mysli a z našeho srdce těžké břemeno. — Přísl. 12:25; 1. Tes. 5:14.

18. Která zvláštní činnost může pomoci křesťanům překonat období špatné nálady a jak to pomáhalo jedné mladé průkopnici?

¹⁸ Různé druhy depresivní nálady jsou v dnešních „kritických časech, s nimiž je těžké se vyrovnat,“ zcela běžné. (2. Tim. 3:1) Lidé z různých důvodů propadají sklíčenosti a skleslosti. To se může stát i křesťanům, a může to být nanejvýš nepříjemné. Mnozí však zjistili, že jim kázání dobrého poselství pomohlo vymanit se z přechodného záchvatu deprese.b Vyzkoušel jsi to? Když pociťuješ sklíčenost, pokus se účastnit se některého odvětví služby království. Když budeš mluvit s druhými o Božím království, často ti to pomůže změnit své vlastní myšlenkové rozpoložení z negativního v pozitivní. Budeš-li mluvit o Jehovovi a užívat jeho Slova, může ti to poskytnout radost — ovoce jeho ducha — a může to způsobit, že se budeš cítit lépe. (Gal. 5:22) Jedna mladá průkopnice také poznala, že když má stále mnoho práce v díle království, uvědomuje si, že „[její] problémy jsou ve srovnání s problémy jiných lidí velice malé a přechodné“.

19. Jak překonal jeden nemocný křesťan negativní způsob myšlení?

¹⁹ Někdy může vést k depresivní náladě špatné tělesné zdraví, snad i ve spojení se starostmi a problémy. Člověk se pak v noci probouzí a pociťuje znepokojení, jak se to stávalo jednomu křesťanovi středního věku, který byl dosti nemocný. Poznal však, že mu opravdu pomáhala vroucí modlitba. Kdykoli se probudil s pocitem sklíčenosti, tiše se modlil k Jehovovi. To mu pomohlo, takže se cítil lépe. Také zjistil, jak uklidňující je opakovat zpaměti utěšující biblické texty, například Žalm 23. S pomocí Jehovova ducha, který působil jako reakce na modlitbu nebo prostřednictvím Božího slova, byla vždy depresivní nálada nahrazena radostnějším rozpoložením. Později mohl tento muž přemýšlet o svých problémech vyrovnaně a v klidu, aby zjistil, jak je může řešit, nebo se cítil posílen, aby je mohl snášet.

20. Proč se někdy může zdát, že musíme na vyslyšení modlitby čekat?

²⁰ Z tohoto příkladu poznáváme, jak může být modlitba vyslyšena. Někdy se však zdá, že řešení nepřichází hned. Proč? Snad musíme čekat na Boží určený čas. Zdá se, že v některých případech Bůh připouští, aby ti, kteří se k němu obracejí s prosbami, měli příležitost projevit, jak vážně se modlí, jak hluboké je jejich přání nebo zda je jejich oddanost skutečně pravá. To prožil jeden ze žalmistů. — Žalm 88:13, 14; 88:14, 15, „KB“; srovnej 2. Korinťanům 12:7–10.

21. Proč je dnes velkou předností být jedním ze svědků Jehovových a jak můžeme projevit svou vděčnost?

²¹ Mluvit s všemohoucím Bohem v modlitbě je v každém případě zážitek, který posiluje víru a může nás pozvednout z beznaděje a naplnit důvěrou. Je opravdu potěšující, když víme, že nás slyší a že naše modlitby vyslýchá. Pavel napsal sboru ve Filipech, že máme předkládat své modlitby a úpěnlivé prosby „s díkůvzdáním“. (Fil. 4:6) Ano, měli bychom denně otvírat srdce Jehovovi s vděčností a ‚ve spojitosti se vším vzdávat díky‘. (1. Tes. 5:18) To přispěje k vytvoření pevného, vřelého pouta a získáme pokoj. Příští článek nám ukáže, jak je to pro Jehovovy služebníky důležité v dnešní neklidné, nebezpečné době.

[Poznámky pod čarou]

Jak bys odpověděl?

◆ Co může vést k tomu, že jsou křesťané někdy zneklidněni?

◆ Co nám může pomoci překonat úzkostlivou starost?

◆ Proč si mohou křesťané být jisti, že jim Bůh pomůže uspokojit jejich základní potřeby?

◆ Co znamená „úpěnlivá prosba“ a jak ukazují příklady z minulosti, jak Jehova vyslýchá takové modlitby?

◆ Jakými odlišnými způsoby může Jehova vyslýchat naše modlitby?