„Nezatvrzujte své srdce“

13. Jakou výstrahu dal Pavel a jak použil 95. žalm?

¹³ Pavel popsal výsadní postavení hebrejských křesťanů, a potom jim dal tuto výstrahu: „Jak říká svatý duch: ‚Jestliže dnes budete naslouchat jeho vlastnímu hlasu, nezatvrzujte své srdce jako tehdy, když byl způsoben rozhořčený hněv, jako v den, kdy byla učiněna zkouška v pustině.‘ “ (Hebrejcům 3:7, 8) Pavel citoval z 95. žalmu, a proto mohl říci, že ‚svatý duch říká‘.b (Žalm 95:7, 8; 2. Mojžíšova 17:1–7) Písmo je inspirováno Bohem prostřednictvím Božího svatého ducha. (2. Timoteovi 3:16)

14. Jak Izraelité reagovali na to, co pro ně Jehova udělal, a proč?

¹⁴ Když byli Izraelité osvobozeni z otroctví v Egyptě, byla jim prokázána velká čest tím, že vstoupili do smluvního vztahu s Jehovou. (2. Mojžíšova 19:4, 5; 24:7, 8) Avšak místo toho, aby projevovali vděčnost za to, co pro ně Jehova udělal, brzy jednali vzpurně. (4. Mojžíšova 13:25–14:10) Jak se to mohlo stát? Pavel uvedl tento důvod: zatvrdili své srdce. Ale jak to, že se citlivé srdce, vnímavé k Božímu slovu, zatvrdí? A co musíme dělat, abychom to nepřipustili?

15. (a) Jak bylo slyšet ‚Boží vlastní hlas‘ v minulosti a jak je ho slyšet v současné době? (b) Jaké otázky v souvislosti s ‚Božím hlasem‘ si potřebujeme položit?

¹⁵ Pavel uvedl svou výstrahu podmínkovou větou: „Jestliže . . . budete naslouchat jeho vlastnímu hlasu.“ Bůh ke svým ctitelům mluvil prostřednictvím Mojžíše a jiných proroků. Později k nim mluvil prostřednictvím svého Syna, Ježíše Krista. (Hebrejcům 1:1, 2) Dnes máme k dispozici celé Boží inspirované slovo, Svatou Bibli. Máme také ‚věrného a rozvážného otroka‘, kterého Ježíš ustanovil proto, aby poskytoval duchovní „pokrm v pravý čas“. (Matouš 24:45–47) Bůh tedy stále mluví. Ale nasloucháme mu? Jak například reagujeme na rady, jež se vztahují k oblečení a celkovému vzhledu nebo k zábavě a hudbě? ‚Nasloucháme‘ neboli věnujeme pozornost tomu, co slyšíme, a uposlechneme? Pokud máme ve zvyku vymlouvat se nebo proti těmto radám protestovat, vystavujeme se zákeřnému nebezpečí, že se naše srdce zatvrdí.

16. Jakým způsobem se například může zatvrdit naše srdce?

¹⁶ Naše srdce se také může zatvrdit, nechceme-li dělat to, co můžeme nebo co bychom měli dělat. (Jakub 4:17) Izraelité navzdory všemu, co pro ně Jehova dělal, neprojevovali víru, bouřili se proti Mojžíšovi, rozhodli se uvěřit špatné zprávě o Kanaánu a odmítli vstoupit do Zaslíbené země. (4. Mojžíšova 14:1–4) Proto Jehova nařídil, že budou 40 let žít v pustině — tak dlouho, dokud nevymřou nevěrní příslušníci té generace. Bůh byl jimi znechucen a řekl: „ ‚Stále ve svém srdci bloudí, a sami nepoznali mé cesty.‘ Proto jsem přísahal ve svém hněvu: ‚Jistě nevstoupí do mého odpočinku.‘ “ (Hebrejcům 3:9–11) Vidíme v tom poučení i pro sebe?

19. K jakým vážným následkům by mohlo vést to, kdybychom nenaslouchali radám? Znázorni to.

¹⁹ Z toho tedy vyplývá poučení, že pokud si zvykneme ‚nenaslouchat jeho vlastnímu hlasu‘ a přehlížet rady, které nám Jehova dává prostřednictvím svého Slova a třídy věrného otroka, nepotrvá to dlouho a naše srdce ztvrdne, zatvrdí se. Například je možné, že se dva lidé, kteří spolu ještě nejsou v manželství, dostanou do poněkud příliš důvěrné situace. Co kdyby tomu, jak jednali, prostě nevěnovali pozornost? Uchránili by se tak před tím, aby se situace neopakovala, nebo by pro ně bylo tím snazší udělat to znovu? Podobné je to, když třída otroka předkládá radu, že je nutné, abychom si pečlivě vybírali hudbu, zábavu a podobně. Přijímáme tuto radu vděčně, a uděláme, je-li to nutné, odpovídající změny? Pavel nás vybízel, abychom ‚neopouštěli své shromažďování‘. (Hebrejcům 10:24, 25) Někteří lidé možná navzdory této radě berou křesťanská shromáždění na lehkou váhu. Možná mají pocit, že je zcela bezvýznamné, jestliže některá shromáždění vynechávají nebo určitá shromáždění úplně zanedbávají.