„Mám naději v Boha, . . . že bude vzkříšení“

1.–3. a) Co patří k našim základním naukám? b) Proč je vzkříšení tak důležité? (Viz úvodní obrázek.)

KDYBY se tě někdo zeptal, co patří k základním naukám tvojí víry, co bys odpověděl? Určitě bys řekl, že Jehova je stvořitelem všeho a dárcem života. Nejspíš by ses také zmínil o tom, že věříš v Ježíše Krista, který za nás dal svůj život jako výkupné. A asi bys rád poukázal na naději, že Boží služebníci budou žít navždy v pozemském ráji. Ale řekl bys i to, že věříš ve vzkříšení?

² Doufáme sice, že přežijeme velké soužení a budeme žít věčně na zemi, ale i tak považujeme vzkříšení za jednu z našich základních nauk. A máme pro to pádné důvody. Apoštol Pavel ukázal, proč je vzkříšení tak důležité pro naši víru, když řekl: „Není-li skutečně vzkříšení mrtvých, ani Kristus nebyl vzbuzen.“ Kdyby Kristus nebyl vzkříšen, nevládnul by teď jako král a učení o jeho království by nemělo smysl. (Přečti 1. Korinťanům 15:12–19.) My ale víme, že Ježíš byl vzkříšen. Jsme o tom přesvědčeni a tím se lišíme od židovských saduceů, kteří tvrdili, že mrtví nemůžou být vzbuzeni. I když se nám někteří lidé vysmívají, naše víra v to, že Bůh může mrtvé vzkřísit, zůstává silná. (Mar. 12:18; Sk. 4:2, 3; 17:32; 23:6–8)

³ Když Pavel zmínil „prvotní nauku o Kristu“, zahrnul do ní „učení o . . . vzkříšení mrtvých“. (Hebr. 6:1, 2) Zdůraznil, že ve vzkříšení sám věří. (Sk. 24:10, 15, 24, 25) Nicméně skutečnost, že vzkříšení patří k prvotní nauce neboli k „základním věcem Božích posvátných prohlášení“, neznamená, že tato nauka je primitivní. (Hebr. 5:12) Proč ne?

 4. Které otázky ohledně vzkříšení můžou někoho napadnout?

⁴ Když lidé začnou studovat Bibli, většinou si přečtou zprávy o vzkříšení, ke kterým došlo v minulosti, třeba příběh o Lazarovi. Také se dozvědí, že Abraham, Job a Daniel si byli jistí tím, že v budoucnosti mrtví ožijí. Jak bys ale odpověděl na otázku, proč věříš tomu, že sliby o vzkříšení jsou platné dokonce staletí potom, co byly dány? A mluví vlastně Bible o tom, kdy ke vzkříšení dojde? Odpovědi na tyto otázky posílí naši víru.

 5. Nad kterými otázkami se nejdřív zamyslíme?

⁵ Možná není tak těžké si představit, že ožije někdo, kdo právě zemřel. (Jan 11:11; Sk. 20:9, 10) Můžeme ale věřit tomu, že někdo bude vzkříšen po letech, nebo dokonce po stovkách let? Můžeme věřit slibu o vzkříšení, i když byl dán před dlouhou dobou? Dá se mu důvěřovat, ať už je někdo po smrti krátce, nebo zemřel kdysi dávno? K jednomu vzkříšení, které bylo slíbeno stovky let dopředu, skutečně došlo a ty tomu věříš. Koho se týká? A jak souvisí s tím, že věříš ve vzkříšení v budoucnosti?

 6. Jak se slova 118. žalmu splnila na Ježíšovi?

⁶ Podívejme se teď na jedno vzkříšení, které bylo předpovězeno mnoho let dopředu. Ve 118. žalmu, který zřejmě složil David, jsou tato slova: „Jehovo, zachraň přece, prosím! . . . Požehnaný buď Ten, kdo přichází v Jehovově jménu.“ Asi si vzpomínáš, že toto proroctví o Mesiášovi lidé citovali, když Ježíš 9. nisanu, několik dní před svou smrtí, přijel do Jeruzaléma. (Žalm 118:25, 26; Mat. 21:7–9) Jak ale víme, že se ve 118. žalmu píše o nějakém vzkříšení v daleké budoucnosti? Všimni si, co dalšího se v něm říká: „Kámen, který stavitelé zavrhli, se stal vrcholem rohu.“ (Žalm 118:22)

 7. Do jaké míry Židé zavrhli Mesiáše?

⁷ „Stavitelé“ byli židovští vůdci, kteří zavrhli Mesiáše. Udělali mnohem víc, než že jenom Ježíše ignorovali nebo ho nepřijali jako Krista. Mnozí Židé ho zavrhli do té míry, že se dožadovali toho, aby byl zabit. (Luk. 23:18–23) I oni byli zodpovědní za jeho smrt.

 8. Jak se Ježíš mohl stát „vrcholem rohu“?

⁸ Pokud byl Ježíš zavržen a zabit, jak se mohl stát „vrcholem rohu“ neboli „nejvyšším úhelným kamenem“a? Jedině tak, že byl vzkříšen. Ježíš to vysvětlil, když vyprávěl příběh o majiteli vinice, který ke svým dělníkům vyslal posly. Dělníci s nimi jednali hrubě. Nakonec k nim majitel poslal svého vlastního syna a doufal, že jemu budou naslouchat. Ale oni ho zabili. Podobně Izraelité jednali hrubě s proroky, které k nim Jehova posílal. Nakonec k nim poslal svého vlastního Syna. Lidé ho ale zabili. Potom co Ježíš vyprávěl tento příběh, citoval proroctví ze Žalmu 118:22. (Luk. 20:9–17) Toto proroctví citoval také apoštol Petr, když mluvil k židovským vládcům, starším mužům a znalcům Zákona, kteří se shromáždili v Jeruzalémě. Mluvil o Ježíši Kristu Nazaretském a řekl, že oni ho „přibili na kůl“, ale Bůh ho „vzbudil z mrtvých“. Potom prohlásil: „To je ‚kámen, s kterým jste vy, stavitelé, zacházeli jako s bezvýznamným, jenž se stal vrcholem rohu‘.“ (Sk. 3:15; 4:5–11; 1. Petra 2:5–7)

 9. Co úžasného bylo předpovězeno v Žalmu 118:22?

⁹ V Žalmu 118:22 se tedy píše o proroctví, k jehož splnění mělo dojít o stovky let později a které se týkalo jednoho konkrétního vzkříšení. Mesiáš měl být zavržen a zabit, ale měl ožít a stát se „nejvyšším úhelným kamenem“. Jakmile byl vzkříšen, stal se tím jediným, jehož prostřednictvím „máme být zachráněni“. (Sk. 4:12; Ef. 1:20)

10. a) Co bylo předpovězeno v Žalmu 16:10? b) Na základě čeho víme, že Žalm 16:10 se nesplnil na Davidovi?

¹⁰ Uvažujme teď ještě o jiném verši, který poukazuje na vzkříšení. Splnil se víc než tisíc let potom, co byl zapsán. Tato skutečnost by měla posílit naši důvěru v to, že ke vzkříšení může dojít i dlouho poté, co bylo předpovězeno nebo slíbeno. V 16. žalmu, který se připisuje Davidovi, čteme: „Neponecháš . . . mou duši v šeolu. Nedovolíš, aby tvůj věrně oddaný viděl jámu.“ (Žalm 16:10) David neřekl, že on nikdy nezemře, že nikdy nebude v obrazném hrobě lidstva. Boží Slovo jasně uvádí, že David zestárl, „ulehl se svými praotci a byl pohřben v Městě Davidově“. (1. Král. 2:1, 10) O kom tedy Žalm 16:10 mluví?

11. Kdy Petr vysvětlil Žalm 16:10?

¹¹ O významu tohoto verše nemusíme být na pochybách. Víc než tisíc let potom, co byl tento žalm napsán, a týdny potom, co Ježíš zemřel a vstal z mrtvých, mluvil Petr o Žalmu 16:10 k tisícům židů a proselytů. (Přečti Skutky 2:29–32.) Připomněl jim, že David skutečně zemřel a byl pohřben. Petrovi posluchači to věděli. A biblická zpráva neříká, že by někdo namítal něco proti Petrovu prohlášení, že David „viděl dopředu a mluvil o Kristově vzkříšení“.

12. Jak se splnil Žalm 16:10 a o čem nás to ujišťuje?

¹² Petr tuto myšlenku podpořil tím, že citoval Davidova slova, která čteme v Žalmu 110:1. (Přečti Skutky 2:33–36.) Díky své argumentaci založené na Písmu přesvědčil početný dav o tom, že Ježíš je „Pánem i Kristem“. Lidé si uvědomili, že Žalm 16:10 se splnil, když byl Ježíš vzkříšen z mrtvých. Stejný argument později použil i apoštol Pavel, když mluvil k Židům v pisidské Antiochii. Zapůsobilo to na ně tak silně, že chtěli slyšet víc. (Přečti Skutky 13:32–37, 42.) Skutečnost, že se tato biblická proroctví o vzkříšení Krista splnila, i když k tomu zázraku došlo až po stovkách let, by měla zapůsobit i na nás.

13. Které otázky můžou někoho napadnout?

¹³ Je povzbuzující vědět, že ke vzkříšení může dojít i mnoho staletí potom, co bylo slíbeno. Někoho ale možná napadne: Znamená to, že na své blízké možná budu muset čekat dlouho? Kdy nastane vzkříšení, na které se těším? Ježíš apoštolům řekl, že některé věci nevědí a nemůžou vědět. Jsou určité podrobnosti „o časech nebo obdobích, která Otec vložil do své vlastní pravomoci“. (Sk. 1:6, 7; Jan 16:12) To ale neznamená, že o časovém hledisku vzkříšení nevíme vůbec nic.

14. V čem se Ježíšovo vzkříšení lišilo od těch, ke kterým došlo předtím?

¹⁴ Abychom časové hledisko vzkříšení správně pochopili, pomůže nám, když si připomeneme, jaká vzkříšení Bible předpověděla. Tím nejdůležitějším je samozřejmě vzkříšení Ježíše. Kdyby k němu nedošlo, nikdo z nás by neměl naději, že své blízké, kteří zemřeli, ještě někdy uvidí. Lidé vzkříšení před Ježíšem, například ti, které vzkřísil Elijáš nebo Eliša, nežili věčně. Znovu zemřeli. Naproti tomu Ježíš byl „vzbuzen z mrtvých [a] již neumírá; smrt již nad ním není pánem“. V nebi bude žít „po celou věčnost“. (Řím. 6:9; Zjev. 1:5, 18; Kol. 1:18; 1. Petra 3:18)

15. Proč je důležité, že Ježíš je „první ovoce“?

¹⁵ Ježíšovo vzkříšení bylo první svého druhu a bezpochyby bylo nejdůležitější. (Sk. 26:23) Ježíš ale není jediný, komu bylo slíbeno, že bude vzkříšen do nebe. Ujistil o tom své věrné apoštoly. Řekl jim, že s ním v nebi budou vládnout. (Luk. 22:28–30) Aby mohli tuto odměnu získat, museli nejprve zemřít. Potom mohli být stejně jako Kristus vzkříšeni s duchovním tělem. Pavel napsal, že Kristus „byl vzbuzen z mrtvých, první ovoce z těch, kdo usnuli ve smrti“. Dál naznačil, že do nebe budou vzkříšeni i další, když řekl: „Každý ve svém vlastním pořadí: Kristus, první ovoce, potom ti, kdo patří Kristu, během jeho přítomnosti.“ (1. Kor. 15:20, 23)

16. Jakou informaci máme o časovém hledisku vzkříšení do nebe?

¹⁶ Pavlova slova nám poskytují obecnou informaci o časovém hledisku vzkříšení do nebe. Má k němu dojít během Kristovy přítomnosti. Svědkové Jehovovi na základě studia Bible už před mnoha lety došli k závěru, že Kristova slíbená přítomnost začala roku 1914, a věří, že konec tohoto zlého světa je za dveřmi.

17., 18. Co se stane s pomazanými, kteří budou naživu během velkého soužení?

¹⁷ Ohledně vzkříšení do nebe Bible uvádí určité podrobnosti. Říká: „Nechceme, abyste byli v nevědomosti ohledně těch, kdo usínají ve smrti . . . Vždyť máme-li víru, že Ježíš zemřel a opět vstal, tak také Bůh přivede ty, kdo usnuli ve smrti . . . My žijící, kteří přežijeme do Pánovy přítomnosti, nijak nepředejdeme ty, kdo usnuli ve smrti, protože sám Pán sestoupí z nebe s přikazujícím zvoláním . . . a ti, kdo jsou mrtví ve spojení s Kristem, vstanou nejprve. Potom my žijící, kteří přežijeme, budeme spolu s nimi uchváceni v oblacích, abychom se setkali s Pánem ve vzduchu; a tak budeme vždy s Pánem.“ (1. Tes. 4:13–17)

¹⁸ Ke vzkříšení do nebe začalo docházet krátce po začátku Kristovy přítomnosti. Pomazaní, kteří budou naživu během velkého soužení, budou „uchváceni v oblacích“. (Mat. 24:31) Co to znamená? Ti, kdo budou „uchváceni“, neusnou ve smrti, tedy nebudou mrtví dlouho. Jakmile zemřou, budou „přeměněni ve chvíli, v okamžiku, během poslední trubky“. (1. Kor. 15:51, 52)

19. Co je „lepší vzkříšení“?

¹⁹ Většina věrných křesťanů dnes nepatří k pomazaným, nebudou tedy kralovat s Kristem v nebi. Očekávají konec tohoto zlého světa, ke kterému má dojít během „Jehovova dne“. Nikdo nemůže vědět, kdy se to přesně stane, ale doklady naznačují, že to bude brzy. (1. Tes. 5:1–3) Potom nastane jiný druh vzkříšení – vzkříšení k životu v pozemském ráji. Vzkříšení lidé budou mít vyhlídku na to, že se stanou dokonalými a nikdy už nebudou muset zemřít. Bible o tom mluví jako o „lepším vzkříšení“, lepším ve srovnání s tím, ke kterému docházelo v minulosti, kdy „ženy přijímaly vzkříšením své mrtvé“, ale ti později zase zemřeli. (Hebr. 11:35)

20. Proč můžeme věřit, že vzkříšení na zemi bude probíhat organizovaně?

²⁰ O vzkříšení do nebe Bible říká, že ti, kdo ho zažijí, budou vzkříšeni „každý ve svém vlastním pořadí“. (1. Kor. 15:23) Můžeme se tedy domnívat, že vzkříšení na zemi bude také probíhat organizovaně. To ale vyvolává otázky: Budou ti, kdo zemřeli nedávno, vzkříšeni krátce potom, co začne Kristova tisíciletá vláda, a budou je vítat jejich blízcí, kteří je znali? Budou věrní muži ze starověku, kteří měli vůdčí schopnosti, vzkříšeni dřív, aby pomáhali s vedením Božího lidu v novém světě? A co lidé, kteří Jehovovi nikdy nesloužili? Kdy a kde budou vzkříšeni? Otázek se zdá být bezpočet. Ale upřímně, opravdu se nad těmito otázkami potřebujeme zamýšlet teď? Není lepší zkrátka počkat a pak to uvidět? Určitě bude úžasné na vlastní oči sledovat, jak tyto věci Jehova vyřeší.

21. V co doufáš?

²¹ Do té doby bychom měli posilovat svou víru v Jehovu, který nás prostřednictvím Ježíše ujistil, že ti, kdo jsou v Boží paměti, budou opět žít. (Jan 5:28, 29; 11:23) Dalším dokladem toho, že Jehova vzkřísí mrtvé, jsou Ježíšova slova o Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi. Řekl, že ti všichni jsou v Jehovových očích živí. (Luk. 20:37, 38) Máme tedy spoustu pádných důvodů říct to, co apoštol Pavel: „Mám naději v Boha, . . . že bude vzkříšení.“ (Sk. 24:15)