‚Věnujme více než obvyklou pozornost‘

„Je nutné, abychom věcem, které jsme slyšeli, věnovali více než obvyklou pozornost, abychom nikdy nebyli zavlečeni pryč.“ (HEBREJCŮM 2:1)

1. Jak může rozptýlení vést ke katastrofě?

PŘI dopravních nehodách jen v samotných Spojených státech přijde o život přibližně 37 000 lidí ročně. Odborníci říkají, že mnozí z těchto lidí nemuseli přijít o život, kdyby řidiči dávali při jízdě větší pozor. Někteří motoristé se nechají rozptýlit značkami a billboardy nebo tím, že používají mobilní telefon. Někteří řidiči při jízdě také rádi jedí. Za všech těchto situací může rozptýlení vést ke katastrofě.

2, 3. Jakou výzvu Pavel adresoval hebrejským křesťanům a proč byla jeho rada na místě?

² Téměř 2 000 let před tím, než byl vynalezen automobil, apoštol Pavel poukázal na určitý druh rozptýlení, který měl pro některé hebrejské křesťany katastrofální důsledky. Pavel zdůraznil, že vzkříšený Ježíš Kristus dostal postavení, ve kterém byl nadřazen všem andělům. Dostal totiž místo po Boží pravici. Apoštol dále uvedl: „Proto je nutné, abychom věcem, které jsme slyšeli, věnovali více než obvyklou pozornost, abychom nikdy nebyli zavlečeni pryč.“ (Hebrejcům 2:1)

³ Proč měli hebrejští křesťané ‚věnovat více než obvyklou pozornost věcem, které slyšeli‘ o Ježíšovi? Protože od chvíle, kdy Ježíš opustil zemi, uplynulo již téměř 30 let. Za nepřítomnosti svého Mistra se někteří hebrejští křesťané nechali rozptylovat judaismem, svým dřívějším způsobem uctívání, a tak byli zavlékáni pryč od pravé víry.

Měli věnovat větší pozornost

4. Proč byli někteří hebrejští křesťané v pokušení vrátit se k judaismu?

⁴ Proč mohli být někteří křesťané v pokušení vrátit se zpět k judaismu? K tomuto systému uctívání pod Zákonem patřily hmatatelné věci. Lidé mohli vidět kněze a cítit vůni zápalných obětí. Naproti tomu křesťanství bylo v určitých ohledech úplně odlišné. Křesťané měli Velekněze, Ježíše Krista, ale toho už 30 let na zemi nikdo neviděl. (Hebrejcům 4:14) Měli sice chrám, ale jeho svaté místo bylo samotné nebe. (Hebrejcům 9:24) A na rozdíl od tělesné obřízky, která byla vyžadována pod Zákonem, měli křesťané obřízku „srdce duchem“. (Římanům 2:29) Hebrejským křesťanům se tedy mohlo začít zdát, že křesťanství je něco velmi abstraktního.

5. Jak Pavel ukázal, že systém uctívání, který zavedl Ježíš, je nadřazen systému uctívání pod Zákonem?

⁵ Hebrejští křesťané si v souvislosti se systémem uctívání, který zavedl Kristus, měli uvědomit něco velmi důležitého. Tento systém byl založen spíše na víře než na tom, co je vidět, a přece byl nadřazen Zákonu, který byl předán prostřednictvím proroka Mojžíše. „Jestliže ... krev kozlů a býků, a popel z jalovice, jimiž jsou pokropeni ti, kdo byli poskvrněni, posvěcuje do té míry, že je tělo čisté,“ napsal Pavel, „oč více krev Krista, který se prostřednictvím věčného ducha obětoval bez vady Bohu, očistí naše svědomí od mrtvých skutků, abychom prokazovali posvátnou službu živému Bohu?“ (Hebrejcům 9:13, 14) Ano, odpuštění, které je možné získat prostřednictvím víry ve výkupní oběť Ježíše Krista, v mnoha směrech daleko převyšuje odpuštění poskytované na základě obětí předkládaných pod Zákonem. (Hebrejcům 7:26–28)

6, 7. (a) Kvůli které situaci bylo naléhavě nutné, aby hebrejští křesťané ‚věnovali více než obvyklou pozornost věcem, které slyšeli‘? (b) Kolik času ještě Jeruzalému zbývalo, když Pavel psal svůj dopis Hebrejcům? (Viz poznámku pod čarou.)

⁶ Existoval ještě další důvod, proč hebrejští křesťané měli věnovat bedlivou pozornost věcem, které slyšeli o Ježíšovi. Ježíš totiž předpověděl, že bude zničen Jeruzalém. Prohlásil: „Přijdou [na tebe] dny, kdy tvoji nepřátelé kolem tebe vystaví opevnění ze špičatých kůlů a obklíčí tě a ze všech stran tě budou tísnit a mrští o zem tebou a tvými dětmi uprostřed tebe a nenechají v tobě kámen na kameni, protože jsi nerozeznalo čas, kdy jsi bylo zkoumáno.“ (Lukáš 19:43, 44)

⁷ Kdy se to mělo stát? Ježíš neuvedl den ani hodinu. Dal však tento pokyn: „Až uvidíte Jeruzalém obklopený utábořenými vojsky, pak vězte, že se přiblížilo jeho zpustošení. Ať potom ti, kdo jsou v Judeji, začnou prchat k horám, a ti, kdo jsou v jeho středu, ať se vzdálí, a ti, kdo jsou na venkově, ať do něho nevstupují.“ (Lukáš 21:20, 21) Během těch třiceti let od chvíle, kdy Ježíš pronesl tato slova, si někteří křesťané v Jeruzalémě přestali být vědomi naléhavosti doby a nechali se rozptýlit. Byli jako řidič, který nedává pozor na cestu. Pokud by neupravili své smýšlení, čekala by je zcela jistě katastrofa. Ať už si to uvědomovali, nebo ne, zničení Jeruzaléma se již neodvratně blížilo.a Pro duchovně dřímající křesťany v Jeruzalémě mohla být Pavlova výstraha varovným signálem.

I my musíme věnovat „více než obvyklou pozornost“

8. Proč musíme ‚věnovat více než obvyklou pozornost‘ pravdám z Božího slova?

⁸ Stejně jako křesťané v prvním století, i my musíme ‚věnovat více než obvyklou pozornost‘ pravdám z Božího slova. Proč? Protože i dnes se neodvratně blíží zničení, nikoli pouze jednoho národa, ale celého systému věcí. (Zjevení 11:18; 16:14, 16) My samozřejmě nevíme přesně o tom dni ani hodině, kdy Jehova zasáhne. (Matouš 24:36) Jsme však očitými svědky toho, že se splňují biblická proroctví, a je jasně patrné, že žijeme v „posledních dnech“. (2. Timoteovi 3:1–5) Proto bychom se neměli nechat ničím rozptylovat. Musíme věnovat pozornost Božímu slovu a uchovávat si vědomí naléhavosti. Jedině tak se nám ‚podaří uniknout všem těmto věcem, jimž je určeno, aby nastaly‘. (Lukáš 21:36)

9, 10. (a) Jak můžeme dávat najevo, že věnujeme pozornost duchovním věcem? (b) V jakém smyslu je Boží slovo ‚lampou našim nohám‘ a ‚světlem naší vozové cestě‘?

⁹ Jak můžeme v této historicky významné době dávat najevo, že věnujeme „více než obvyklou pozornost“ duchovním věcem? Například tím, že se pravidelně účastníme křesťanských shromáždění a krajských a oblastních sjezdů. Měli bychom také horlivě studovat Bibli, abychom se přibližovali k jejímu Autorovi, Jehovovi. (Jakub 4:8) Jestliže při osobním studiu a na shromážděních přijímáme poznání o Jehovovi, budeme jako žalmista, který Bohu řekl: „Tvé slovo je lampou mé noze a světlem mé vozové cestě.“ (Žalm 119:105)

¹⁰ Bible slouží jako ‚světlo naší vozové cestě‘ tím, že nám říká, jaký má Bůh záměr vzhledem k budoucnosti. Je také ‚lampou našim nohám‘. Jinými slovy, může nám pomoci udělat další krok, když stojíme před náročnými životními problémy. Proto je nesmírně důležité ‚věnovat více než obvyklou pozornost‘, když jsme na shromáždění se spolukřesťany a když si čteme Boží slovo sami. Informace, které přijímáme, nám pomohou moudře a prospěšně se rozhodovat, a tím budeme Jehovovi dělat radost. (Přísloví 27:11; Izajáš 48:17) Jak můžeme rozšířit rozsah své pozornosti při shromáždění a při svém osobním studiu, abychom z Božích duchovních opatření měli co největší užitek?

Co dělat, abychom se na shromáždění lépe soustředili

11. Proč je někdy náročné udržet si na křesťanských shromážděních pozornost?

¹¹ Dávat na křesťanských shromážděních pozor je někdy náročné. Necháme se možná snadno rozptýlit pláčem dítěte nebo nějakým opozdilcem, který hledá místo k sezení. Můžeme být unavení po celodenní práci. Řečník na pódiu možná nemluví příliš poutavě, a než se nadějeme, upadneme do snění — a možná dokonce začneme podřimovat. Na sborových shromážděních se však předkládají velice důležité informace, a proto bychom měli usilovně zlepšovat svou schopnost soustředit se. Ale jak?

12. Co nám pomůže dávat pozor při shromáždění?

¹² Obvykle je snazší dávat při shromáždění pozor, když jsme dobře připravení. Proč bychom si tedy nevyhradili nějaký čas na to, abychom se předem trochu zamysleli nad látkou, která se bude probírat? K tomu, abychom přečetli část přidělených kapitol pro týdenní čtení Bible a rozjímali nad tím, stačí denně jen pár minut. S určitým plánováním můžeme také najít čas pro přípravu na sborové studium knihy a na studium Strážné věže. Ať už je náš studijní plán jakýkoli, jedna věc je jistá: Příprava nám pomůže věnovat pozornost látce, která se probírá na sborových shromážděních.

13. Co nám pomůže, abychom se trvale soustředili na látku probíranou na shromáždění?

¹³ Někteří křesťané zjišťují, že kromě dobré přípravy jim k větší soustředěnosti pomáhá, když si v sále Království sednou dopředu. Dalšími způsoby, jak zabránit tomu, aby se naše myšlenky toulaly, je udržovat zrakový kontakt s řečníkem, vyhledávat si čtené biblické texty a dělat si poznámky. Ovšem žádná metoda k udržení pozornosti není tak důležitá jako připravené srdce. Měli bychom chápat, proč se shromažďujeme. Se spolukřesťany se scházíme hlavně proto, abychom uctívali Jehovu. (Žalm 26:12; Lukáš 2:36, 37) Shromáždění jsou pro nás důležitým zdrojem duchovního sycení. (Matouš 24:45–47) Také při nich máme příležitost vzájemně ‚se podněcovat k lásce a znamenitým skutkům‘. (Hebrejcům 10:24, 25)

14. Podle čeho je třeba posuzovat úspěšnost shromáždění?

¹⁴ Někteří mají sklon posuzovat kvalitu shromáždění podle učitelských schopností těch, kdo se podílejí na programu. Jsou-li řečníci velmi schopní, je možná shromáždění označováno jako dobré. Ale když se zdá, že vyučování není tak kvalitní, mohli bychom mít opačný názor. Je pravda, že ti, kdo se na programu aktivně podílejí, by se měli co nejvíce snažit, aby uplatňovali umění vyučovat, a zejména aby působili na srdce posluchačů. (1. Timoteovi 4:16) Ovšem jako posluchači bychom neměli být přehnaně kritičtí. Učitelské schopnosti řečníků jsou sice důležité, ale není to jediný faktor, který přispívá k úspěšnému shromáždění. Není snad důležitější, zda dobře nasloucháme, než to, jak řečník přednáší svůj proslov? Když navštěvujeme shromáždění a dáváme pozor na to, co se předkládá, uctíváme Boha v souladu s jeho vůlí. A právě tehdy je shromáždění úspěšné. Pokud dychtivě přijímáme poznání o Bohu, budeme mít ze shromáždění užitek, bez ohledu na schopnosti řečníka. (Přísloví 2:1–5) Buďme tedy pevně rozhodnuti, že na našich shromážděních budeme ‚věnovat více než obvyklou pozornost‘.

Jak mít co největší užitek z osobního studia

15. Jak nám studium a rozjímání může přinést užitek?

¹⁵ ‚Věnujeme-li více než obvyklou pozornost‘ při našem osobním studiu a rozjímání, máme z toho velký užitek. Čtení Bible a křesťanských publikací a uvažování o nich je pro nás cennou příležitostí, abychom si pravdy z Božího slova vštěpovali do srdce. Tím bude silně ovlivněno naše smýšlení a jednání. Ano, pak pro nás bude potěšením činit Boží vůli. (Žalm 1:2; 40:8) Proto se musíme naučit dobře se soustředit, a to nám bude při studiu pomáhat. Je tak snadné nechat se rozptýlit. Drobná přerušení, například telefonát nebo nějaký hluk, mohou odvést naši pozornost. Nebo má naše pozornost zpočátku jen krátký rozsah. Možná se posadíme a máme dobrý úmysl duchovně se sytit, ale zanedlouho se naše mysl začne jakoby popásat na jiných pastvinách. Co dělat, abychom při osobním studiu Božího slova „věnovali více než obvyklou pozornost“?

16. (a) Proč je důležité, abychom si naplánovali čas osobního studia? (b) Jak si čas na studium Božího slova plánujete vy?

¹⁶ Je užitečné udělat si plán a vybrat si prostředí, ve kterém se nám bude dobře studovat. Pro mnohé z nás je těžké najít si čas a soukromí. Možná si v každodenním shonu připadáme jako větvička unášená dravým proudem. S tímto proudem však musíme bojovat a musíme v něm hledat ostrůvky klidu. Nemůžeme jen čekat na to, že se nám příležitost ke studiu nabídne sama. Naopak, na studium si musíme udělat čas, a tím dostat situaci pod kontrolu. (Efezanům 5:15, 16) Někteří si vyhradí určitý čas ráno, kdy je možná méně rozptylujících vlivů. Jiní zjišťují, že je pro ně příhodnější večer. Hlavně nesmíme přehlížet skutečnost, že nutně potřebujeme přijímat přesné poznání o Bohu a jeho Synu. (Jan 17:3) Proto si naplánujme čas osobního studia a pak se svého plánu držme.

17. Co je rozjímání a jak nám může přinášet užitek?

¹⁷ Rozjímání, tedy proces uvažování o tom, co jsme se při studiu dozvěděli, má nesmírnou hodnotu. Pomáhá nám přenést Boží myšlenky z tištěných stránek do našeho srdce. Také nám pomáhá zjistit, jak máme biblické pravdy uplatňovat, abychom se stali „činiteli slova, a ne pouze posluchači“. (Jakub 1:22–25) Rozjímání nám navíc pomáhá stále více se přibližovat k Jehovovi. Pomáhá nám totiž přemýšlet o jeho vlastnostech a o tom, jak jsou vyzdviženy v látce, kterou právě studujeme.

18. Co potřebujeme k tomu, aby rozjímání splnilo svůj účel?

¹⁸ Chceme-li mít ze studia a rozjímání co největší užitek, musíme se dobře soustředit. Když se nedáme rozptylovat událostmi každodenního života, podaří se nám při rozjímání získat prostor pro nové informace. K tomu potřebujeme čas a soukromí. Duchovní pokrm a vody pravdy obsažené v Božím slově nás pak skutečně občerství.

19. (a) Co některým lidem pomohlo zvětšovat rozsah jejich pozornosti při osobním studiu? (b) Jaký postoj bychom měli mít ke studiu a jaký užitek nám tato důležitá činnost může přinést?

¹⁹ Co když neudržíme svou pozornost dostatečně dlouho a naše mysl začne po krátké době studia bloumat? Někteří lidé se naučili lépe se soustředit, když začali studovat po kratších úsecích a postupně je prodlužovali. Naším cílem by mělo být studium si vychutnat, a ne ho odbýt. Měli bychom si vypěstovat živý zájem o rozebírané téma. A na základě rozsáhlého materiálu od třídy věrného a rozvážného otroka můžeme provést hlubší výzkum. Nahlížet do ‚hlubokých Božích věcí‘ má velkou hodnotu. (1. Korinťanům 2:10) Tak můžeme prohlubovat poznání o Bohu a rozvíjet svou vnímavost. (Hebrejcům 5:14) Jestliže pilně studujeme Boží slovo, budeme také „dostatečně způsobilí vyučovat jiné“. (2. Timoteovi 2:2)

20. Jak si můžeme rozvíjet a uchovávat důvěrný vztah k Jehovovi Bohu?

²⁰ Účast na křesťanských shromážděních a osobní studium nám velmi pomohou rozvíjet a uchovávat si důvěrný vztah k Jehovovi. To se zjevně dařilo žalmistovi, který Bohu řekl: „Jak já miluji tvůj zákon! Po celý den se jím zabývám.“ (Žalm 119:97) Rozhodně se tedy pravidelně účastněme shromáždění i krajských a oblastních sjezdů. A vykupujme si čas na studium Bible a na rozjímání o ní. Budeme-li takto věnovat „více než obvyklou pozornost“ Božímu slovu, získáme bohatou odměnu.

[Poznámka pod čarou]

Vzpomínáte si?

• Proč se někteří hebrejští křesťané dali odvléci od pravé víry?

• Co můžeme dělat, abychom na křesťanských shromážděních udrželi pozornost?

• Co nám pomůže, abychom měli užitek z osobního studia Bible a z rozjímání?

[Obrázek na straně 11]

Hebrejští křesťané měli být bdělí, protože se blížilo zničení Jeruzaléma

[Obrázek na straně 13]

Rodiče mohou svým dětem pomáhat, aby měly užitek z křesťanských shromáždění