Važme si daru modlitby

 1. Jak bychom měli vnímat dar modlitby?

TO, ŽE se můžeme modlit ke stvořiteli nebe a země, je obrovská čest. Můžeme Jehovovi vylévat svoje srdce kdykoli a v jakémkoli jazyce a nemusíme si s ním kvůli tomu domlouvat schůzku. I když třeba ležíme v nemocnici nebo jsme ve vězení, máme jistotu, že nás náš milující Otec slyší. Tenhle dar rozhodně nepovažujeme za samozřejmost.

 2. Jak král David ukázal, že si váží daru modlitby?

² Král David si daru modlitby ze srdce vážil. Jehovovi zpíval: „Kéž je má modlitba před tebou připravená jako kadidlo.“ (Žalm 141:1, 2) Kadidlo, které kněží v Davidově době používali k uctívání Jehovy, se připravovalo velmi pečlivě. (2. Mojž. 30:34, 35) S podobnou pečlivostí si chtěl David promýšlet, co svému nebeskému Otci řekne. Stejné přání máme i my. Chceme, aby naše modlitby byly Jehovovi příjemné.

 3. S jakým postojem bychom se měli k Jehovovi modlit a proč?

³ S Jehovou bychom neměli mluvit jako se starým známým. Chceme k němu přistupovat s hlubokou úctou. Vzpomeň si na úžasná vidění, která dostali Izajáš, Ezekiel, Daniel a Jan. Každé je jiné, ale něco mají společného – Jehova je v nich vykreslený jako vznešený král. Izajáš „uviděl Jehovu, jak sedí na vysokém a vznešeném trůnu“. (Iz. 6:1–3) Ezekiel viděl, jak sedí na svém nebeském voze a obklopuje ho „jas podobný duze“. (Ezek. 1:26–28) Daniel viděl „Prastarého na dny“, který měl na sobě bílý oděv a z jeho trůnu šlehaly plameny ohně. (Dan. 7:9, 10) A Jan viděl Jehovu na trůnu, kolem kterého byla smaragdově zelená duha. (Zjev. 4:2–4) Když o Jehovově slávě a majestátu přemýšlíme, připomíná nám to, jaká je to čest, že se k němu můžeme modlit, a jak je důležité, abychom to dělali s úctou. O co bychom se ale měli modlit?

 4. Co se učíme z úvodních slov vzorové modlitby? (Matouš 6:9, 10)

⁴ Přečti Matouše 6:9, 10. V Kázání na hoře Ježíš své následovníky učil, jak se mají modlit, aby se to Bohu líbilo. Začal slovy „modlete se tedy takto“. Hned potom vyjmenoval několik důležitých věcí, které přímo souvisí s Jehovovým záměrem. Máme se modlit o to, aby bylo posvěceno Jehovovo jméno, aby přišlo Království, které zničí všechny Boží nepřátele, a aby se uskutečnilo to, co Jehova pro lidi a pro zemi chystá. Když se o takové věci modlíme, je z toho vidět, že je pro nás Boží vůle důležitá.

 5. Můžeme se modlit i o osobní věci?

⁵ Potom Ježíš ukázal, že se můžeme modlit i o osobní věci. Můžeme Jehovu prosit, aby nám dal jídlo na ten den, odpustil nám hříchy, chránil nás před pokušením a osvobodil nás od toho zlého. (Mat. 6:11–13) Takovými prosbami dáváme najevo, že si uvědomujeme svoji závislost na Jehovovi a že mu chceme dělat radost.

 6. Je správné modlit se i o věci, které nejsou obsažené ve vzorové modlitbě?

⁶ Ježíš od svých následovníků neočekával, že budou vzorovou modlitbu odříkávat slovo od slova. On sám se při jiných příležitostech modlil i o další věci, které mu zrovna ležely na srdci. (Mat. 26:39, 42; Jan 17:1–26) My můžeme dělat to samé. Když například stojíme před nějakým rozhodnutím, můžeme se modlit o moudrost a porozumění. (Žalm 119:33, 34) Když dostaneme náročný úkol, můžeme se modlit, aby nám Jehova dal pochopení a dobrý úsudek. (Přísl. 2:6) Rodiče se můžou modlit za děti, děti za rodiče a my všichni se můžeme a taky máme modlit za lidi, se kterými studujeme Bibli a kterým vydáváme svědectví. Prosby ale nejsou to jediné, co do našich modliteb patří.

 7. Proč bychom měli Jehovu chválit?

⁷ Neměli bychom taky zapomínat Jehovu ve svých modlitbách chválit. Nikdo si to nezaslouží víc než on. Je „dobrý a ochotně [odpouští]“. Taky je „milosrdný a soucitný, trpělivý a plný věrné lásky a pravdy“. (Žalm 86:5, 15) Máme skutečně dobré důvody chválit Jehovu za to, jaký je a co dělá.

 8. Za co například můžeme Jehovovi děkovat? (Žalm 104:12–15, 24)

⁸ Jehovu chceme nejen chválit, ale taky mu děkovat za ty úžasné věci, které od něj máme – třeba za nádherně barevné květiny, za nekonečnou rozmanitost chutí a za příjemné chvíle strávené s přáteli. Tohle všechno a ještě mnohem víc nám dává proto, abychom měli ze života radost. (Přečti Žalm 104:12–15, 24.) Jehovovi ze srdce děkujeme taky za tu spoustu duchovního pokrmu, kterou od něj dostáváme, a za nádhernou naději do budoucnosti.

 9. Co můžeš udělat pro to, abys nezapomínal Jehovovi děkovat? (1. Tesaloničanům 5:17, 18)

⁹ Možná se i tobě stává, že Jehovovi zapomeneš poděkovat za to, co pro tebe udělal. Co s tím? Můžeš si sepsat, o co konkrétně jsi ho prosil, a potom se k tomu průběžně vracet a všímat si, jak Jehova tvoje prosby vyslyšel. Pak se k němu pomodli a za jeho pomoc mu poděkuj. (Přečti 1. Tesaloničanům 5:17, 18.) Když někdo upřímně poděkuje nám, cítíme, že si toho váží, a potěší nás to. Podobně i Jehovovi udělá radost, když mu nezapomeneme poděkovat za to, že vyslyšel naši modlitbu. (Kol. 3:15) Za co dalšího bychom Jehovovi měli děkovat?

10. Proč bychom podle 1. Petra 2:21 měli Jehovovi děkovat za to, že poslal na zem Ježíše?

¹⁰ Přečti 1. Petra 2:21. Měli bychom Jehovovi děkovat za to, že poslal na zem svého milovaného Syna, aby nás vyučoval. Když čteme o tom, jak Ježíš žil, hodně se toho dozvídáme o Jehovovi a o tom, jak mu dělat radost. A díky víře v Kristovu oběť můžeme mít s Jehovou blízký, pokojný vztah. (Řím. 5:1)

11. Proč se modlíme v Ježíšově jménu?

¹¹ Jehovovi děkujeme i za to, že se k němu můžeme prostřednictvím jeho Syna modlit. Právě skrze něj Jehova naše prosby vyslýchá. Ježíš řekl: „O cokoli poprosíte v mém jménu, udělám to, aby byl Otec oslaven prostřednictvím Syna.“ (Jan 14:13, 14) Když se tedy modlíme v Ježíšově jménu, Jehova našim modlitbám naslouchá a odpovídá na ně.

12. Z jakého dalšího důvodu jsme Jehovovi vděční za jeho Syna?

¹² Na základě Ježíšovy výkupní oběti nám Jehova odpouští hříchy. Bible Ježíše popisuje jako „velekněze, který se posadil po pravici trůnu Majestátu v nebesích“ a jako „pomocníka“, kterého „máme u Otce“. (Hebr. 8:1; 1. Jana 2:1) Jsme moc vděční, že nám Jehova dal tak soucitného velekněze, který chápe naše slabosti a který za nás „naléhavě … prosí“. (Řím. 8:34; Hebr. 4:15) Jsme nedokonalí, takže kdyby nebylo jeho oběti, nemohli bychom se k Jehovovi modlit. Nikdy nebudeme schopní Jehovovi dostatečně poděkovat za ten vzácný dar, který nám dal – za jeho milovaného Syna!

13. Jak Ježíš večer před svou smrtí ukázal, že svoje učedníky miluje?

¹³ Večer před svou smrtí se Ježíš dlouze modlil za své učedníky a prosil Otce, aby „na ně dával pozor kvůli tomu zlému“. (Jan 17:15) Je z toho vidět, jak moc je miloval. I když věděl, že brzo bude sám hrozně trpět, myslel na svoje apoštoly.

14. Jak můžeme ukázat, že máme rádi svoje bratry a sestry?

¹⁴ Tak jako Ježíš se ani my nezaměřujeme jenom na svoje vlastní potřeby. Často se modlíme taky za bratry a sestry. Posloucháme tím Ježíšův příkaz, abychom jeden druhého milovali, a zároveň tím ukazujeme Jehovovi, jak moc máme svoje spoluvěřící rádi. (Jan 13:34) Modlit se za bratry a sestry není ztráta času. Boží Slovo říká, že „úpěnlivá prosba bezúhonného člověka má velkou sílu“. (Jak. 5:16)

15. Proč naši spoluvěřící potřebují, abychom se za ně modlili?

¹⁵ Naši bratři a sestry prožívají spoustu těžkostí, jako jsou nemoci, přírodní katastrofy, války nebo pronásledování. Proto potřebují, abychom se za ně modlili. Můžeme se modlit i za obětavé spoluvěřící, kteří jim pomáhají. Znáš osobně někoho, kdo nějakou náročnou situaci prožívá? Pokud ano, můžeš se za něho modlit jmenovitě. Když Jehovu prosíme, aby našim bratrům a sestrám pomáhal vytrvat, ukazujeme tím, že je máme opravdu rádi.

16. Proč bychom se měli modlit za bratry, kteří nás vedou?

¹⁶ Naše modlitby pomáhají i bratrům, kteří nás vedou, a oni jsou za ně moc vděční. Cítil to tak i apoštol Pavel. Napsal: „Modlete se i za mě, aby mi byla dána správná slova, když promluvím, a já mohl odvážně oznamovat posvátné tajemství dobré zprávy.“ (Ef. 6:19) I my můžeme prosit Jehovu, aby podporoval obětavé bratry, kteří nás vedou. Dáváme jim tak najevo svoji lásku.

17., 18. Na co bychom měli pamatovat, když se modlíme veřejně, a kdy taková situace může nastat?

¹⁷ Občas nás někdo poprosí, abychom se pomodlili veřejně. Například sestra může poprosit o modlitbu jinou sestru, kterou pozvala na studium. Pokud ta sestra zájemkyni moc nezná, možná se bude chtít pomodlit až na závěr. Po studiu totiž dokáže modlitbu líp přizpůsobit tomu, co zájemkyně potřebuje.

¹⁸ A co bratři? Když dostanou za úkol, aby se pomodlili na schůzce před službou nebo na shromáždění, měli by pamatovat na to, k čemu tahle setkání slouží. Modlitba není určená k tomu, aby bratry a sestry za něco kárali nebo jim něco oznamovali. Na většině shromáždění je pro píseň a modlitbu vyhrazeno dohromady pět minut. Bratr, který se modlí, by proto neměl říkat „mnoho slov“, a to hlavně na začátku shromáždění. (Mat. 6:7)

19. Co nám pomůže, abychom byli připravení na Jehovův den soudu?

¹⁹ Čím blíž je Jehovův den soudu, tím je důležitější, abychom se modlili. Ježíš řekl: „Buďte tedy bdělí a stále úpěnlivě proste, aby se vám podařilo uniknout všem těmto věcem, které musí nastat.“ (Luk. 21:36) Když se nepřestaneme modlit, pomůže nám to zůstat duchovně bdělí, takže nás Boží den soudu nezaskočí.

20. Kdy budou naše modlitby pro Jehovu jako příjemná vůně kadidla?

²⁰ O čem jsme v tomhle článku mluvili? Daru modlitby si ze srdce vážíme. Měli bychom se modlit hlavně o věci, které přímo souvisí s Jehovovým záměrem. Taky mu chceme děkovat za jeho Syna a za jeho království. Můžeme se modlit i za bratry a sestry a za to, co v hmotném a duchovním ohledu sami potřebujeme. Když si dobře promyslíme, co Jehovovi chceme říct, ukážeme tím, že si úžasného daru modlitby vážíme. Naše slova pak budou pro Jehovu jako příjemná vůně kadidla a bude z nich mít radost. (Přísl. 15:8)