Uctívat Jehovu přispívá ke štěstí

1., 2. V jakém případě bude naše uctívání pro Jehovu přijatelné?

CO SI PŘEDSTAVÍŠ, když se řekne „uctívat Boha“? Představíš si pokorného bratra, který klečí u svojí postele a ze srdce se modlí k Jehovovi? Nebo rodinu, která je zabraná do společného studia Bible?

² Jak ten bratr, tak ta rodina uctívají Jehovu. A pokud to dělají s láskou, úctou a tak, jak si on přeje, bude to pro něj přijatelné. Jehovu milujeme. Víme, že si zaslouží, abychom ho uctívali, a chceme to dělat tím nejlepším způsobem.

 3. O čem budeme mluvit v tomhle článku?

³ V tomhle článku si ukážeme, jaké uctívání Jehova přijímal ve starověku, a rozebereme si osm způsobů, jak ho můžeme uctívat dnes. Taky se zamyslíme, jak se v tom můžeme zlepšit a proč můžeme být šťastní, když Jehovu uctíváme správným způsobem.

 4. Jak dávali Jehovovi najevo úctu a lásku jeho služebníci v předkřesťanských dobách?

⁴ V předkřesťanských dobách Jehovu uctívali například Ábel, Noe, Abraham a Job. Jak mu dávali najevo svoji úctu a lásku? Tím, že ho poslouchali, věřili v něj a přinášeli mu oběti. Bible neuvádí, jak přesně měli Jehovu uctívat, ale víme, že to brali vážně a on jejich uctívání přijímal. Později dal Abrahamovým potomkům Mojžíšův zákon. Ten obsahoval konkrétní pokyny, jak mají Jehovu uctívat, aby se mu to líbilo.

 5. Co se změnilo po Ježíšově smrti a vzkříšení?

⁵ Po Ježíšově smrti a vzkříšení už Jehova od svých služebníků nevyžadoval, aby poslouchali Mojžíšův zákon. (Řím. 10:4) Pro křesťany začal platit „Kristův zákon“. (Gal. 6:2) Nebylo potřeba, aby se ho učili nazpaměť nebo se řídili nějakým dlouhým seznamem příkazů a zákazů. Poslouchali ho tak, že napodobovali Ježíše a žili podle toho, co učil. I křesťané v dnešní době se ze všech sil snaží napodobovat Krista. Dělají tak radost Jehovovi a je samotné to občerstvuje. (Mat. 11:29)

 6. Co můžeme udělat pro to, aby nám tenhle článek pomohl?

⁶ Až teď budeme přemýšlet o jednotlivých způsobech, jak uctíváme Jehovu, pokaždé se sám sebe zeptej: Jaký pokrok jsem v tom udělal? A jak bych se ještě mohl zlepšit? Se svým pokrokem určitě můžeš být spokojený. Pokud ale zjistíš, že se v nějakém ohledu můžeš zlepšit, pros Jehovu, aby ti s tím pomohl.

 7. Jak na Jehovu působí naše modlitby?

⁷ Jehovu uctíváme, když se k němu modlíme. Bible přirovnává naše modlitby ke kadidlu, které se předkládalo ve svatostánku a později v chrámu. (Žalm 141:2) Jehovovi byla vůně kadidla velmi příjemná. Podobně mu dělají radost naše upřímné modlitby, i když v nich používáme obyčejná slova. (5. Mojž. 33:10; Přísl. 15:8) Líbí se mu, když mu vyjadřujeme svoji lásku a vděčnost, a chce, abychom s ním mluvili o tom, z čeho máme obavy, co si přejeme a v co doufáme. Až se budeš příště modlit, mohl by sis dopředu promyslet, co svému nebeskému Otci řekneš? Když to uděláš, bude tvoje modlitba jako pečlivě připravené kadidlo.

 8. Při jakých příležitostech můžeme chválit Boha?

⁸ Jehovu uctíváme, když ho chválíme. (Žalm 34:1) Děláme to tak, že s druhými mluvíme o jeho úžasných vlastnostech a o tom, co dělá. A k tomu nás podněcuje vděčnost. Když si uděláme čas, abychom přemýšleli o tom, jak se o nás Jehova stará, budeme mít vždycky spoustu důvodů ho chválit. Skvělou příležitost k tomu, abychom předkládali „Bohu oběť chvály, tedy ovoce svých rtů“, máme ve službě. (Hebr. 13:15) A stejně jako bychom si měli promyslet, co Jehovovi říkáme v modlitbě, uděláme dobře, když si dopředu promyslíme, co budeme říkat lidem, se kterými se ve službě setkáme. Chceme, aby naše oběť chvály byla co nejlepší, a proto když s druhými mluvíme o pravdě, dáváme do toho srdce.

 9. Co nám to podobně jako starověkým Izraelitům přináší, když se účastníme shromáždění? Co dávají tobě osobně?

⁹ Jehovu uctíváme, když jsme na shromáždění. Starověcí Izraelité dostali pokyn: „Třikrát v roce by se měli všichni tvoji muži objevit před Jehovou, svým Bohem, na místě, které vybere.“ (5. Mojž. 16:16) To od nich vyžadovalo víru, protože v tu dobu nemohli hlídat svoje domy a pole. Jehova jim ale slíbil: „V době, kdy půjdeš třikrát v roce před Jehovu, svého Boha, nikdo po tvé zemi nezatouží.“ (2. Mojž. 34:24) Co jim to přineslo, když Jehovu poslechli a těch svátků se účastnili? Ještě líp pochopili Boží zákon, připomněli si, jak se o ně Jehova stará, a strávili příjemné chvíle se spoluvěřícími. (5. Mojž. 16:15) Něco podobného platí i o nás. Účastnit se shromáždění možná vyžaduje určité oběti, ale stojí to za to. A představ si, jakou má Jehova radost, když slyší naše stručné, dobře připravené komentáře.

10. Proč je zpěv důležitou součástí našeho uctívání Jehovy?

¹⁰ Jehovu uctíváme svým zpěvem. (Žalm 28:7) Izraelité považovali zpěv za důležitou součást svého uctívání Jehovy. Král David pověřil 288 Levitů, aby sloužili jako zpěváci v chrámu. (1. Par. 25:1, 6–8) I my můžeme Jehovu chválit svým zpěvem. Ukazujeme mu tak, že ho máme rádi. Nezáleží přitom, jak dobře umíme zpívat. Je to podobné jako s mluvením. I když v tom, co říkáme, „všichni ... často chybujeme“, neznamená to, že budeme ve službě a ve sboru pořád mlčet. (Jak. 3:2) Stejně tak by to, že nemáme dokonalý hlas, nemělo znamenat, že Jehovu nebudeme chválit svým zpěvem.

11. Proč bychom si jako rodina měli dělat čas na to, abychom studovali Bibli? (Žalm 48:13)

¹¹ Jehovu uctíváme, když studujeme Bibli a učíme o něm své děti. O sabatu měli Izraelité příležitost se místo svých každodenních činností zaměřit na svůj vztah s Jehovou. (2. Mojž. 31:16, 17) Rodiče, kteří Jehovu poslouchali, o něm učili svoje děti. Mluvili s nimi o tom, jaký je a jak se o ně stará. I my bychom si měli dělat čas na čtení a studium Božího Slova. Jehovu tak uctíváme a zároveň se k němu přibližujeme. (Žalm 73:28) A když si Bibli studujeme jako rodina, můžeme i svým dětem pomoct, aby si k našemu milujícímu Otci vytvořily blízký, osobní vztah. (Přečti Žalm 48:13.)

12. Jak Jehova vnímal práci na svatostánku a co se z toho učíme?

¹² Jehovu uctíváme, když stavíme a udržujeme sály Království. Bible říká, že výroba svatostánku a jeho zařízení byla „svatou prací“. (2. Mojž. 36:1, 4) Stejně se dnes Jehova dívá na výstavbu sálů Království a dalších našich budov. Někteří křesťané věnují téhle důležité práci spoustu času. Vážíme si toho, co dělají? Tihle pracovití bratři a sestry samozřejmě nezapomínají ani na kazatelskou službu. Někteří chtějí být dokonce průkopníci. Pokud splňují požadavky, starší jejich přihlášky rádi schválí. Dají tak najevo, že stavební činnost Boží organizace podporují. A i když možná nejsme zkušení stavebníci, všichni se můžeme zapojit do údržby a úklidu našich sálů.

13. Jaký bychom měli mít postoj k finančním darům na podporu Boží organizace?

¹³ Jehovu uctíváme svými finančními dary. Žádný Izraelita „se neměl objevit před Jehovou s prázdnýma rukama“. (5. Mojž. 16:16) Všichni mu měli přinést dar podle toho, co si mohli dovolit. Dávali tím najevo, že jsou Jehovovi vděční za to všechno, co pro ně dělá. Jak můžeme svoji lásku a vděčnost dát Jehovovi najevo my? Například tak, že podle svých možností finančně podporujeme svůj sbor a celosvětovou činnost Boží organizace. Apoštol Pavel k tomu napsal: „Pokud je … člověk ochotný, jeho dávání je zvlášť přijatelné podle toho, co má, ne podle toho, co nemá.“ (2. Kor. 8:4, 12) I když toho možná nemůžeme dát moc, pro Jehovu naše dary hodně znamenají. (Mar. 12:42–44; 2. Kor. 9:7)

14. Jak podle Přísloví 19:17 Jehova vnímá to, když pomáháme bratrům a sestrám?

¹⁴ Jehovu uctíváme, když pomáháme svým spolukřesťanům. Izraelitům slíbil, že když budou štědří k chudým, odmění je. (5. Mojž. 15:7, 10) Vždycky když pomůžeme nějakému bratrovi nebo sestře, kteří to potřebují, Jehova to vnímá tak, jako bychom to udělali pro něj. (Přečti Přísloví 19:17.) Například když Filipané poslali Pavlovi do vězení dar, on ho označil za „přijatelnou oběť, ze které má Bůh radost“. (Filip. 4:18) Zkus se rozhlédnout po svém sboru a zamyslet se: Je tu někdo, komu bych mohl pomoct? Když svůj čas, energii, schopnosti i hmotné prostředky využíváme ve prospěch druhých, Jehovu to těší. Považuje to za součást našeho uctívání. (Jak. 1:27)

15. Proč pro nás uctívání Jehovy není zátěž, i když vyžaduje čas a úsilí?

¹⁵ Uctívat Jehovu vyžaduje čas a úsilí. Ale není to pro nás zátěž. (1. Jana 5:3) Proč ne? Protože ho máme rádi. Je to podobné, jako když syn kreslí tatínkovi obrázek. Možná mu to zabere několik hodin. Toho času ale vůbec nelituje, protože má tatínka rád a chce ho potěšit. I my Jehovu milujeme, a tak ho uctíváme rádi a nelitujeme času ani energie, které nás to stojí.

16. Jak se podle Hebrejcům 6:10 Jehova dívá na to, co pro něj děláme?

¹⁶ Milující rodiče nečekají od všech svých dětí to samé. Chápou totiž, že každé dítě je jiné. Stejně tak náš nebeský Otec chápe, že každý z nás má jiné okolnosti. Možná toho zvládneš víc než tvoji přátelé. Nebo toho naopak nemůžeš dělat tolik co ostatní, třeba kvůli svému věku, zdraví nebo rodinným závazkům. Netrap se tím. (Gal. 6:4) Jehova nikdy nezapomene na to, co pro něj děláš. Když mu ze správných pohnutek dáváš to nejlepší, má z toho radost. (Přečti Hebrejcům 6:10.) Vidí i to, co bys pro něj rád udělal, kdyby to bylo v tvých silách. Chce, abys byl spokojený s tím, co mu podle svých možností dáváš.

17. a) Co můžeme dělat, když nám některá z duchovních činností přijde náročná? b) Která činnost z rámečku „Dělej to, co přispívá ke štěstí“ přináší radost tobě osobně?

¹⁷ Co když nám některá z činností, které souvisí s uctíváním Jehovy, přijde náročná? Může to být třeba osobní studium nebo kazatelská služba. Pravděpodobně zjistíš, že čím víc se tomu budeš věnovat, tím víc tě to bude bavit a tím to pro tebe bude přínosnější. Dá se to přirovnat ke cvičení nebo ke hře na hudební nástroj. Když se k tomu dostaneme jenom občas, asi se moc nezlepšíme. Ale co když se tomu budeme věnovat denně? Možná ze začátku vydržíme jenom pár minut a pak budeme postupně přidávat. Když uvidíme, jak se v tom zlepšujeme, budeme se na každé další cvičení těšit a o to víc nás bude bavit. Mohl bys něco podobného vyzkoušet i v duchovních věcech?

18. Co je tou nejdůležitější věcí, jakou můžeme v životě dělat, a co nám to přináší?

¹⁸ Ze srdce uctívat Jehovu je to nejdůležitější, co můžeme v životě dělat – vlastně tím naplňujeme smysl své existence. Díky tomu jsme už teď šťastní a máme naději, že budeme moct Jehovu uctívat věčně. (Přísl. 10:22) I když zažíváme problémy, máme vnitřní klid, protože víme, že Jehova stojí při nás. (Iz. 41:9, 10) Náš milující Otec si zaslouží „slávu, čest a moc“. (Zjev. 4:11) Když ho uctíváme, máme spoustu důvodů k radosti.