JINOVATKA

Stříbrně bílý nános ledových jehliček, který vzniká přímým srážením vodní páry při teplotách pod bodem mrazu. Ledové krystalky jsou dlouhé a mají tvar jehly; jsou obvykle kolmé k předmětu, na němž se objeví, a nejvíc jich je na hranách předmětu. Atmosférická vodní pára zmrzne, aniž projde tekutým stavem; sráží se — obvykle v noci — na stromech, rostlinách a dalších předmětech. Často se objevuje na oknech.

Jehova s Jobem mluvil o ‚nebeské jinovatce‘ nepochybně proto, že vzniká srážením atmosférické vodní páry. (Job 38:29) Žalmista o Jehovovi říká: „Jinovatku rozptyluje právě jako popel.“ (Ža 147:16) Jehova vydává jinovatku tak snadno, jako člověk rozhazuje rukou popel. Jinovatka vytváří povlak neboli pokrývá stromy, trávu a domy tak, jako by Jehovova neviditelná ruka na ně nasypala popel.

Manna, kterou Jehova poskytoval Izraelitům během jejich čtyřicetiletého putování v pustině, je popisována ve 2. Mojžíšově 16:14 takto: „Vrstva rosy [se] vypařila a hle, na povrchu pustiny bylo cosi jemného vločkovitého, jemného jako jinovatka na zemi.“