Vrcholné myšlenky Bible — 1. až 41. žalm

Žalmista zpívá k Jehovově chvále

„Chvály.“ To je význam hebrejského názvu knihy Žalmů a je velice vhodný. Celá kniha je vlastně jedno dlouhé volání ke chvále Jehovy Boha. Žalmy vypočítávají Jehovovy vlastnosti a mocné skutky. Obsahují proroctví a sdělují nám pocity inspirovaných pisatelů, když snášeli pronásledování, zradu, sklíčenost, a dokonce špatné svědomí. Mnozí křesťané, kteří podstupují podobné zkoušky, čerpají sílu ze slov Žalmů.

Kniha Žalmů je rozdělena do pěti úseků. Pohovoříme zde o prvním z těchto úseků, o 1. až 41. žalmu.

Podřizovat se Jehovovým předsevzetím

Prosím čti 1. až 14. žalm. Tato skupina žalmů předkládá některé z hlavních námětů knihy Žalmů: důležitost Zákona, proroctví o příchodu mesiášského království a modlitby o pomoc za krutých tlaků. Kromě toho se dozvídáme, že navzdory dočasné převaze zlého se spravedlivému dostane požehnání.

◆ 2:1 — Proč si národy stále „mručely něco prázdného“?

Národy si stále „mručely“ (nebo „uvažovaly“) o věčném trvání své vlastní autority, místo aby přijaly Jehovova Pomazaného. Tato slova se uplatnila v 1. století n. l., kdy římští a židovští představitelé spolupracovali na zabití Jehovova pomazaného Krále Ježíše Krista. (Sk. 4:26–28) K hlavnímu splnění však došlo od roku 1914, kdy národy zavrhly Božího dosazeného Krále a usilovaly o podporu vlastní svrchovanosti.

◆ 2:12 — Proč je přikázáno „Líbejte syna“?

V biblických dobách byl polibek výrazem přátelství a považovali ho za projev pohostinnosti při vítání hostů v domě. V tomto verši přikazuje Jehova národům, aby líbali neboli vítali jeho Syna jako jeho pomazaného Krále. — Žalm 2:2, 6–8.

◆ 9:12 (9:13, „KB“) — Proč Jehova ‚vyhledává krveprolití‘?

Jehova jako soudce při soudu vyhledává ty, kteří mají vinu krve, protože prolévají krev nevinných lidí. (1. Mojž. 9:5, 6; Luk. 11:49, 50) Také trestá vinu. Jeho tresty však nejsou náhodné. Žalmista David nás ujišťuje: „Určitě nezapomene na křik ztrápených.“ — Srovnej 2. Petra 2:9.

◆ 11:3 — Co to jsou stržené „základy“?

Základy jsou právo, zákon a řád, tedy základy, na nichž spočívá společnost. Co by měl dělat bohabojný člověk, když se poruší společenský řád a není možné uplatnit právo? Důvěřovat v Jehovu. On sedí na nebeském trůnu, vidí všechno, co se děje, a neselže.

K našemu poučení: Žalm 4:5 (4:6, „KB“) vyzývá bohabojné lidi, aby ‚obětovali oběti spravedlnosti‘. V Davidových dnech museli Izraelité přinášet oběti na Jehovův oltář. Museli však také mít správné pohnutky a projevovat pravé pokání. (Iz. 1:11–17) Také křesťané musejí mít správné pohnutky a musí žít podle Jehovových vysokých měřítek, když přinášejí své duchovní oběti. — Žid. 13:4, 5, 15, 16; 1. Petra 2:1, 5.

Neporovnatelný Bůh

Čti 15. až 24. žalm. Tato skupina žalmů obsahuje řadu výrazů k chvále Jehovy. On je ochránce svého lidu (18.), stvořitel a zákonodárce (19.), zachránce (20.), ochránce vyvoleného Krále (21.), velký Pastýř (23.) a slavný Král (24.).

◆ 16:10 — Kdo je míněn tím „věrně oddaným“?

Někteří učenci uplatňují tento verš všeobecně na věrné a podporují tento názor citací z některých hebrejských rukopisů, kde je slovo „věrně oddaný“ v množném čísle. Když je však tento verš použit v Křesťanských řeckých písmech, je tam toto slovo v jednotném čísle a označuje pouze jediného „věrně oddaného“. Kdo to je? V prvním případě pravděpodobně sám David. Petr i Pavel však tento verš prorocky uplatňují na Ježíše. — Sk. 2:25–32; 13:35–37.

◆ 21:3 (21:4, „KB“) — Co byla „koruna z přečištěného zlata“?

Snad to byla doslovná koruna, jako ta, která byla sejmuta s modly Malkama. (Srovnej 2. Samuelovu 12:29, 30.) Nebo je koruna prostě jen obrazný symbol, že Davidovo vítězství přidalo další ozdobu jeho slavnému kralování. Prorocky však tento žalm poukazuje na to, jak Jehova dal Ježíšovi vladařskou korunu v roce 1914. „Koruna z přečištěného zlata“ tedy poukazuje na to, že Ježíšova vláda je naprosto nejvyšší.

◆ 22:1 (22:2, „KB“) — Opustil Bůh Davida?

Ne, i když se to tak jevilo, když byl David pod silným tlakem svých nepřátel. Davidova lidská reakce na jeho strašné tísně však nezrcadlí nedostatek víry, protože se dále s důvěrou modlil o osvobození. (Verše 16–19; 17–20, „KB“) Je zajímavé, že Ježíš citoval z tohoto žalmu před svou smrtí na mučednickém kůlu. Když se Ježíš ptal „proč?“, vyjádřil tak nezměrný tlak, který byl na něj vyvíjen, zatímco prohlašoval, že je nevinen vzhledem k falešným obviněním, jež vedla k jeho popravě.

K našemu poučení: Apoštol Pavel citoval Žalm 22:22 (22:23, „KB“) a uplatnil jej na způsob, jímž se Ježíš ujímal vedení v oznamování Jehovova jména mezi svými bratry. (Žid. 2:11, 12) Žalm 22:27 (22:28, „KB“) poukazuje na dobu, kdy se „všechny rodiny národů“ připojí k Jehovovu lidu, aby chválily Jehovu. Ohromný mezinárodní zástup dnes uctívá Boha spolu s Ježíšovými bratry. (Zjevení 7:9) Měli bychom zůstávat blízko tomuto božsky organizovanému uspořádání.

Jehovova velká moc

Čti 25. až 34. žalm. Ve 25. a 26. žalmu prohlašuje David, že touží chodit ve své ryzosti. Pak následuje vyjádření odvážné důvěry v Jehovu a ve 33. žalmu velkolepý popis Jehovovy moci.

◆ 28:8 — Kdo je Jehovův „pomazaný“?

V tomto verši je „pomazaným“ Jehovův vyvolený lid, jak to vidíme ze souběžné sloky, ze „Jehova je silou svému lidu“. Tato slova mají podobný prorocký význam jako slova z Habakuka 3:13. Poukazují na to, že Jehova zachrání svůj pomazaný ostatek v armageddonské bitvě.

◆ 29:5, 6 — Jak láme cedry Jehovův hlas?

V tomto žalmu je Jehovova moc názorně vylíčena připodobněním jeho hlasu k bouři. Bouře se pohybuje z Libanonu na severu k pouštním oblastem na jihu a jak jde, vzbuzuje bázeň. (Verš 9b) Bouřlivé větry lomcují libanonskými cedry a „nutí je poskakovat jako nějaké tele“ a jejich blesky sráží některé stromy, ‚lámou je‘. Podobné bouřlivé větry působí, ‚že se pustina svíjí‘ (verš 8), a bičují pouštní písky tak, že se zdá, jako by se svíjely v křeči.

◆ 33:6 — Co je ‚duch Jehovových úst‘?

Zde uvedený duch neboli dech je Jehovův duch neboli činná síla. Tak jako naše slova a dech nám vycházejí z úst společně, tak je Jehovovo slovo nebo příkaz spojeno s jeho dechem neboli duchem. Bůh používal svého svatého ducha, když tvořil Slunce, Měsíc a hvězdy, tedy celou obraznou armádu hmotných nebes. — Srovnej 1. Mojžíšovu 1:1, 2.

K našemu poučení: V Žalmu 26:5 řekl David, že nenáviděl sbor zločinců. Dnešní Jehovovi svědkové se podobně vyhýbají společenství se zločinci. (1. Kor. 15:33) Tak jako David projevil velký zájem o Boží dům, i praví křesťané velmi rádi pěstují společenství s druhými v Jehovově organizaci. — Žalm 26:6–8; 122:1.

„Buď požehnaný Jehova“

Čti 35. až 41. žalm. V této skupině je vynikající 36. žalm, který označuje Jehovu jako zdroj života, a 37. žalm, který nás ujišťuje, že ti, kteří se nechávají poučovat, dostanou konečnou odměnu. Zvláště pozoruhodný je také 40. žalm, jenž obsahuje prorocké vyjádření o Ježíši Kristu.

◆ 35:19 — Proč by měli Davidovi nepřátelé ‚mrkat okem‘?

Hebrejský text je doslovně nazývá „moji nepřátelé [ve] falši“. Jejich nenávist totiž pramenila z nečistých pohnutek. David neučinil nic, aby si zasloužil jejich nepřátelství, a modlil se, aby neměli příležitost radovat se nad ním a jásat. (Verš 19a) Pak žádal, aby jeho zlovolní nepřátelé neměli důvod ‚mrkat okem‘, protože takové doslovné mrkání by dokazovalo jejich zlomyslné uspokojení, že jejich zlé úklady měly úspěch. (Přísl. 10:10; 16:29, 30) Ježíš citoval tento verš a uplatnil jej na ty, kteří ho nenáviděli. — Jan 15:24, 25.

◆ 36:3 (36:4, „KB“) — Měli tito zlí někdy pochopení?

Z toho vyplývá, že takový člověk změnil své jednání a že již není takový, jakým se stavěl. Možná kdysi dával najevo moudrost a činil dobré věci. Opustil to však a stal se odpadlíkem. Jeden z těch, kteří opustili cestu moudrosti, byl král Saul, jenž projevoval Davidovi nenávist. (1. Samuelova, 18. kapitola) Někteří učenci se dokonce domnívají, že David měl při této zmínce ve 36. žalmu na mysli Saula.

◆ 40:6 (40:7, „KB“) — Jaký je význam slov „mé uši jsi otevřel“?

To mohlo znamenat, že Davidovy uši byly naladěny na Boží směrnice, nebo dokonce, že mu Jehova vytvořil takové uši, jimiž David mohl slyšet Boží příkazy. Je zajímavé, že „Septuaginta“ překládá tato slova: „Připravil jsi mi tělo.“ Ať pochází tento překlad z jakéhokoli zdroje, má tutéž základní myšlenku jako hebrejský text. To znamená, že zdůrazňuje potřebu poslušnosti. (Srovnej 1. Samuelovu 15:22; Ozeáše 6:6) Pavel uplatnil tyto verše na Ježíše Krista. (Žid. 10:5–10) Pavel použil překlad „Septuaginta“, a proto je nyní slovní spojení „připravil jsi mi tělo“ součástí „celého Písma“, které je „inspirováno Bohem“. — 2. Tim. 3:16.

K našemu poučení: 37. žalm obsahuje mnoho poučení pro nás, kteří nyní žijeme uprostřed zlé generace. I když se zločincům daří dobře, neměli bychom jim to závidět ani se snažit napodobovat je. Spíše bychom měli ‚mlčet před Jehovou‘, nestěžovat si a raději tiše důvěřovat, že ve svůj čas bude jednat v náš prospěch. — Žalm 37:5, 7.

Ano, Žalmy nám nabízejí mnoho podnětných a osvěžujících slov. Těchto prvních 41 žalmů nám znovu ukázalo, že nás Jehova neopustí.