JÁMA
Hluboké nebo propadlé místo, buď přírodní, nebo vytvořené uměle. Jámy živice, do nichž spadli králové Sodomy a Gomory, byly patrně přírodní propadlá místa v této oblasti (1Mo 14:10); zatímco jáma, do které Josefa hodili jeho bratři, byla patrně umělá vodní jáma. (1Mo 37:20–29) Dvě základní hebrejská slova pro jámu jsou bór (také znamená „vodní jáma“ nebo „cisterna“) a šaʹchath.
Hebrejské slovo šeʼólʹ je v Kralické bibli jedenkrát přeloženo jako ‚jáma‘. (Ža 86:13) Šeol však ve skutečnosti odpovídá všeobecnému hrobu lidstva, a ne nějakému jednotlivému hrobu. U Joba 17:13–16 použil Job šeol a jámu (heb. šaʹchath) paralelně jako místo tmy a prachu. Podobné to je v Žalmu 30:3, kde se David modlí k Bohu: „Jehovo, vyvedl jsi mou duši ze samotného šeolu; zachoval jsi mě naživu, abych nesestoupil do jámy.“ O šeolu, jámě a pohřebním místě v tomto pořadí se zmiňuje Žalm 88:3–5. (Viz také Joba 33:18–30; Ža 30:3, 9; 49:7–10, 15; 88:6; 143:7; Př 1:12; Iz 14:9–15; 38:17, 18; 51:14; viz hesla HROB; ŠEOL.)
V obrazném smyslu použil slovo „jáma“ také Jonáš, když přirovnával vnitřek ryby k ‚břichu šeolu‘ a rovněž k ‚jámě‘. (Jon 2:2, 6) Vzhledem ke starověkému zvyku, kdy se jako pohřební místa používaly nebo hloubily jámy, bylo takové spojení jámy se smrtí a hrobem poměrně přirozené.
Jámy se zjevně používaly jako past či léčka na nepřítele nebo k chytání zvířat; v obrazném smyslu jsou tak používány pro nebezpečnou situaci nebo intriky, které obklopily Boží služebníky. (Ža 7:15; 40:2; 57:6; Př 26:27; 28:10; Jer 18:20, 22) V některých jámách byla síť, do které se chycená oběť zapletla. (Ža 35:7, 8) Jestliže domácí zvíře spadlo do jámy a zahynulo, měl podle Zákona dát majitel jámy náhradu majiteli zvířete. (2Mo 21:33, 34)
O prostitutce a ‚ústech cizích žen‘ se mluví jako o ‚hluboké jámě‘. Je to proto, že prostitutka často svými přesvědčivými slovy chytá do svých osidel muže, aby s ní měli pohlavní styky. (Př 22:14; 23:27)
Cisterny, které Hebrejci a další Orientálci používali na zásoby vody, byly v podstatě vykopané jámy. Často měly tvar láhve; hrdlo bylo většinou úzké, dlouhé jeden metr, široké jen přibližně 0,3 m a dolní část cisterny se potom rozšiřovala v dutinu cibulovitého tvaru. (Viz heslo CISTERNA.)
Řecké slovo freʹar, „jáma“, jež je ve Zjevení 9:1, 2 součástí výrazu ‚jáma propasti‘ a je totožné se slovem, které použil Jan ve svém evangeliu při popisu ‚studny‘ u Jákobova pramene, kde Ježíš mluvil se Samaritánkou. (Jan 4:11, 12) Základní význam slova freʹar je taková studna nebo jáma, která je vykopaná v zemi; toto slovo však může být použito ve vztahu k jakékoli jámě nebo propasti včetně bezedné propasti, z níž ve Zjevení vycházejí kobylky. (Zj 9:3; viz heslo PROPAST.) Řecké slovo boʹthy·nos, které se překládá jako „jáma“, může také znamenat „příkop“. (Mt 12:11; 15:14, Rbi8, ppč; Lk 6:39) Ve 2. Petra 2:4 mluví Petr o tom, že démonští andělé jsou spoutáni v ‚jámách [řec. sei·roisʹ] hluboké tmy‘. (Viz heslo TARTAROS.)
Viz také heslo LVÍ JÁMA.