Dnes jsou chudí lidé na světě většinou obětí okolností, které nemohou ovlivnit — snad nedostatečného vzdělání, hospodářského úpadku v místě, kde žijí, nebo politických nepokojů. Mnozí těžce pracují od časného rána dlouho do noci a žijí s bídou z ruky do úst. Může se proto zdát lákavé, a dokonce nutné získat finanční prostředky nepoctivými způsoby, pokud se k tomu naskytne příležitost. Někteří lidé by si dokonce mohli myslet, že Bible příležitostný poklesek omlouvá. Vždyť opravdu říká: „Lidé neopovrhují zlodějem jen proto, jestliže krade, aby naplnil svou duši, když je hladový.“ A jeden moudrý muž se modlil: „Abych nezchudl a skutečně nekradl.“ — Přísloví 6:30; 30:8, 9.

Co však znamenala modlitba toho moudrého muže? Prosil, aby neupadl do bídy a „skutečně nekradl a nenapadl jméno svého Boha“. (Přísloví 30:9) Ano, nepoctivost člověka, který tvrdí, že slouží Jehovovi, může uvést potupu na Boží jméno a na sbor Božího lidu. Apoštol Pavel napsal: „Ty, který kážeš: ‚Nekraď ‘, kradeš?“ Kdyby nějací lidé, kteří se hlásí ke křesťanství, skutečně kradli, mohlo by se ‚Boží jméno [stát předmětem] rouhání mezi národy‘. — Římanům 2:21, 24.