Otázky čtenářů
Měl pisatel Přísloví 30:19 skutečně na mysli, že je to „příliš podivuhodné“, když muž vychytrale svede dívku?
Je to možný význam Přísloví 30:19, což je nesporně těžko pochopitelný verš.
Při hledání smyslu tohoto verše bychom neměli přehlížet kontext. Přímo před touto pasáží vyjmenoval inspirovaný pisatel čtyři věci, které jsou v jistém smyslu nenasytné. (Přísloví 30:15, 16) Potom uvedl tento přehled: „Jsou tři věci, jež se pro mne prokázaly jako příliš podivuhodné, a čtyři, jež jsem nepoznal: Cesta orla v nebesích, cesta hada na skále, cesta lodi v srdci moře a cesta zdatného muže s dívkou.“ — Přísloví 30:18, 19.
Co mohlo být na těchto čtyřech věcech „podivuhodné“?
Snad v domnění, že slovo „podivuhodný“ musí naznačovat něco pozitivního nebo dobrého, vysvětlují někteří učenci, že v každé z těchto čtyř věcí se jeví moudrost Božího stvoření: člověk žasne nad tím, jak může velký pták létat, jak se beznohý had dokáže plazit po skále, jak se může těžká loď udržet na vodě v rozbouřeném moři a jak se zdatný mládenec může beznadějně zamilovat do něžné dívky, oženit se s ní a potom s ní zplodit podivuhodné dítě. Jeden profesor nalezl v těchto čtyřech věcech ještě další podobnost — cesta každé z nich je vždy nová; cesta orla, hada a lodě, u nichž neexistuje nějaká stezka, a novost rozvíjející se lásky nějaké dvojice.
Tyto čtyři věci však nemusejí být „podivuhodné“ v dobrém slova smyslu, jako by to, co mají společné, bylo něco pozitivního. Přísloví 6:16–19 vypočítává „věci, které Jehova skutečně nenávidí“. A jak již bylo poznamenáno, přímo před verši, jež zkoumáme, uvádí Přísloví 30:15, 16 věci (šeol, bezdětné lůno, vyprahlou zemi a běsnící oheň), které nikdy neříkají „Dost!“ Zcela určitě nejsou podivuhodně dobré.
Hebrejské slovo, jež je v Přísloví 30:18 přeloženo jako „podivuhodné“, znamená „oddělit, odlišit; učinit významným, neobyčejným, podivuhodným“. Nějaká věc může být význačná, neobyčejná nebo podivuhodná, a přitom nemusí být dobrá. Daniel 8:23, 24 předpověděl nelítostného krále, který způsobí zkázu „podivuhodným způsobem“ a „zničí siláky“, včetně svatých. — Srovnej 5. Mojžíšovu 17:8; 28:59; Zecharjáše 8:6.
Verš, který následuje za Příslovím 30:18, 19, nám může naznačit, co konkrétně považoval pisatel za obtížné k pochopení. Dvacátý verš se zmiňuje o cizoložné ženě, která se „najedla. . ., otřela si ústa a řekla: ‚Nedopustila jsem se ničeho nesprávného‘ “. Možná, že zhřešila potajmu a lstivě, protože však nezanechala žádné stopy svého hříšného jednání, mohla se prohlašovat za nevinnou.
Existuje zde určitá podobnost s předcházejícím výčtem. Orel plachtí oblohou, had se plazí po skále, loď se probíjí vlnami — žádný z nich nezanechává stopu a bylo by obtížné vysledovat cestu kohokoli z těch tří. Je-li to shodný rys těch tří případů, co potom čtvrtá věc, „cesta zdatného muže s dívkou“?
I ta se dá asi stěží vysledovat. Mladý muž možná použije lest, úlisnost a úskočnost, aby se vloudil do přízně nevinné panny. Je nezkušená, a proto nemusí jeho úskoky rozpoznat. Dokonce i poté, co byla svedena, nedokáže možná říci, jak se mu to podařilo; i pozorovatelům se to může zdát těžko vysvětlitelné. Přesto mnoho mladých žen ztratilo svou ctnost vinou lstivých svůdců. Těžko se dá vystopovat stezka takových úlisných mužů, mají však cíl, stejně jako ho má letící orel, plazící se had nebo loď na moři. Cílem svůdců je sexuální zneužití.
Ve světle toho, co bylo řečeno, se jádro Přísloví 30:18, 19 netýká stvořených věcí z vědeckého nebo mechanického hlediska. Spíše nám tato pasáž předkládá morální výstrahu, stejně jako Přísloví 7:1–27 varuje před vemlouvavou prostitutkou. Křesťanské sestry si výstrahu Přísloví 30:18, 19 mohou vzít k srdci v jednom ohledu, totiž pokud jde o muže, kteří tvrdí, že mají zájem o studium Bible. Jestliže se zdá, že nějaký přátelsky nakloněný muž, nebo dokonce spolupracovník, projevuje takový zájem, potom by jej sestra měla spojit s některým bratrem ve sboru. Tento bratr může uspokojit pravý zájem takového muže bez nebezpečí v podobě „zdatného muže s dívkou“.