Co říká Bible
Opravňuje chudoba ke krádežím?
„CHUDOBA JE VELKÝ NEPŘÍTEL LIDSKÉHO ŠTĚSTÍ; ROZHODNĚ NIČÍ SVOBODU A KVŮLI NÍ JE PROJEVOVÁNÍ NĚKTERÝCH CTNOSTÍ NEMOŽNÉ A JINÝCH NESMÍRNĚ OBTÍŽNÉ.“
(Samuel Johnson, literát z 18. století)
ŘÍMSKÝ státník Magnus Aurelius Cassiodorus řekl: „Chudoba je matkou zločinu.“ Tyto názory jako by naznačovaly, že jisté zločiny jsou přirozeným důsledkem chudoby. Mnoho lidí s tím dnes zřejmě souhlasí, zvlášť když tím zločinem je krádež.
Názor, že útlak a chudoba opravňují ke krádežím, je dost rozšířený. Vezměme například slavné anglické balady ze 14. století o Robinu Hoodovi, legendárním psanci, který bohatým bral a chudým dával. Po staletí je považován za hrdinu.
Je třeba připustit, že mnoho lidí dnes trpí vážnými ekonomickými těžkostmi. Světová banka nedávno ohlásila, že více než 1,3 miliardy lidí žije z příjmu nižšího než jeden dolar na den. Při jednom průzkumu 70 procent Filipínců řeklo, že se považují za chudé. V Brazílii má 20 procent nejbohatších lidí 32krát vyšší příjmy než těch nejchudších 20 procent. Taková situace může některé lidi natolik sklíčit, že použijí jakékoli prostředky, včetně krádeží, aby uspokojili své denní potřeby k přežití.
Bible krádeže jasně odsuzuje. Osmé z Desatera přikázání zní: „Nebudeš krást.“ (2. Mojžíšova 20:15) Ovšem mnoho lidí, kteří v Bibli věří, má sklon krádeže ospravedlňovat, když je zloděj motivován žalostnou ekonomickou situací.
To vyvolává závažné otázky: Opravdu chudoba ospravedlňuje krádeže? Co má člověk dělat, jestliže žije v extrémní ekonomické tísni? Co když má nemocné nebo hladové děti? Dovolí Jehova Bůh v takových případech krást, zvlášť když ukradené věci patří někomu, kdo je možná vůbec nebude postrádat?
Co říká Bůh?
Ježíš zrcadlil osobnost svého Otce, a proto nám jeho příklad může pomoci porozumět Božímu názoru. (Jan 12:49) Když byl Ježíš na zemi, byl při jednání s chudými velmi soucitný. Bible říká, že „když viděl zástupy, bylo mu jich líto“. (Matouš 9:36) Avšak nikdy, za žádných okolností, neschvaloval krádeže. Podobně i Bůh má zájem o chudé, ale nepovažuje chudobu za oprávněný důvod ke kradení. U Izajáše 61:8 nám Bible říká, že Bůh ‚nenávidí loupež spolu s nespravedlností‘. A apoštol Pavel jasně prohlašuje, že zloději nezdědí Boží Království. Nejsme tedy necháni na pochybách, jaký je Boží názor. (1. Korinťanům 6:10)
Avšak Přísloví 6:30 říkají, že „lidé neopovrhují zlodějem jen proto, jestliže krade, aby naplnil svou duši, když je hladový“. Omlouvá tento výrok kradení? Vůbec ne. Kontext ukazuje, že Bůh přesto považuje zloděje za hodného trestu. Následující verš říká: „Je-li však přistižen, vynahradí to sedminásobně; dá všechny hodnotné věci svého domu.“ (Přísloví 6:31)
Zloděj, který krade z hladu, sice možná nezaslouží takové pokárání jako ten, kdo krade z chamtivosti nebo má úmysl způsobit okradenému škodu, ale ti, kdo touží po Božím schválení, by se neměli provinit žádným druhem krádeže. I v podmínkách extrémní chudoby kradení zneuctívá Boha. Přísloví 30:8, 9 to vyjadřují takto: „Ať hltám pokrm, který je mi předepsán, . . . abych nezchudl a skutečně nekradl a nezaútočil na jméno svého Boha.“ Ano, zloděj uvádí potupu na Boží jméno. Krádež je skutek, který postrádá lásku. Je to tedy hřích bez ohledu na to, zda byl okraden bohatý, nebo chudý. Pro ty, kdo milují Boha a bližního, není krádež oprávněná nikdy. (Matouš 22:39; Římanům 13:9, 10)
Argument, že člověk, který je znevýhodněný, má právo krást, není logický. Bylo by to podobné, jako kdybychom řekli, že atlet, který má horší kondici, má právo užívat zakázané drogy, aby vyhrál. I kdyby vyhrál, použil nečestné prostředky. Ostatní závodníci by se oprávněně domnívali, že je připravil o vítězství nezákonnými metodami. Tak to je i se zlodějem. Nečestně si bere to, co patří někomu jinému. Jeho znevýhodněné postavení neopravňuje k použití takového prostředku.
Každý zloděj, který chce získat Boží schválení, musí činit pokání ze svého způsobu jednání. Bible nabádá: „Zloděj ať již nekrade, ale spíše ať koná tvrdou práci a svýma rukama koná dobré dílo, aby měl co rozdávat někomu potřebnému.“ (Efezanům 4:28) Bývalí zloději, kteří činí opravdové pokání, si mohou být jisti, že jim Jehova odpustí. (Ezekiel 33:14–16)
Co mohou chudí lidé dělat?
Bible slibuje: „Jehova nenechá duši spravedlivého hladovět, ale žádostivost ničemných odstrčí.“ (Přísloví 10:3) Bůh nebude pomáhat těm, kdo svévolně porušují jeho zákony, aby uspokojili své touhy. Ale má soucit s těmi, kdo se upřímně snaží ho poslouchat. Požehná jejich úsilí tím, že dostanou, co potřebují. (Žalm 37:25)
Miliony lidí již zjistily, že když se řídí bohulibými zásadami, jejich životní situace se zlepšuje. Například díky tomu, že uplatňují biblickou radu, aby byli pilní a vyhýbali se neřestem, jako je hazard, opilství, kouření či užívání drog, mohou mít více toho, co opravdu potřebují. (Galaťanům 5:19–21) To vyžaduje, aby projevili víru, a ti, kdo to udělali, zjistili, že „Jehova je dobrý“ a že skutečně pomáhá těm, kdo mu důvěřují. (Žalm 34:8)
[Podpisek obrázku na straně 18]
Robin Hood: General Research Division/The New York Public Library/Astor, Lenox and Tilden Foundations