JÁTRA

Velký žláznatý orgán v těle obratlovců, a tedy i člověka; plní důležitou úlohu při trávení a úpravě složení krve; u člověka je to největší žláza. Hebrejský výraz pro játra (ka·vedhʹ) pochází z kořene, jehož význam je „být těžký“. V Hebrejských písmech se slovo „játra“ nejčastěji používá na játra zvířat, která Izraelité připravovali k obětování. (2Mo 29:22; 3Mo 3:4, 10, 15; 4:9) „Přívěsek na játrech“ se nechával dýmat na oltáři. (2Mo 29:13) Dílo Commentary on the Old Testament (C. F. Keil a F. Delitzsch) tuto část jater popisuje jako „jaterní neboli žaludeční síť . . . , která vychází z rýhy oddělující pravý a levý jaterní lalok a na jedné straně se rozprostírá přes žaludek a na druhé straně sahá až k ledvinám . . . Tato menší síť je sice jemnější než větší síť, není tak tučná, patří však také k tučným částem.“ (1973, sv. I., The Third Book of Moses, s. 300) V Rašiho komentáři ke 3. Mojžíšově 3:4 je tato část jater definována jako „ochranná stěna (blána) na játrech“. (Pentateuch With Targum Onkelos, Haphtaroth and Rashi’s Commentary, do angličtiny přeložili M. Rosenbaum a A. Silbermann.)

Vyprávění o nezkušeném mladíkovi, který podléhá svádění nemravné ženy, král Šalomoun končí slovy: „Zcela náhle jde za ní . . . , dokud mu šíp nerozetne játra, . . . a nevěděl, že mu jde o samotnou duši.“ (Př 7:21–23) To je velmi vhodný popis, protože lékaři zjišťují, že v pokročilém stadiu příjice neboli syfilidy (stejně jako u mnoha jiných chorob) baktérie vyvolávající tuto chorobu zaplavují játra. Baktérie (gonokok) vyvolávající kapavku a jiné pohlavně přenášené choroby v některých případech také působí prudký zánět jater. Těžké poškození jater může mít samozřejmě za následek smrt. Životně důležitá úloha jater je potvrzena tím, že jsou obrazně použita k popisu hlubokého zármutku. (Ná 2:11)

Když babylónský král Nebukadnecar hledal rady pro svá válečná tažení, použil určitou formu věštby, totiž „díval se do jater“. (Ez 21:21; viz heslo VĚŠTBA.)