Jehovovo slovo je živé
Důležité myšlenky z knihy Přísloví
ŠALOMOUN, král starověkého Izraele, „mohl pronést tři tisíce přísloví“. (1. Královská 4:32) Jsou nám jeho moudré výroky k dispozici? Ano, jsou. Mnohé z nich byly zaznamenány do biblické knihy Přísloví, dokončené kolem roku 717 př. n. l. Jen u posledních dvou kapitol jsou uvedeni jiní pisatelé — Agur, syn Jakeho, a král Lemuel. Nicméně existuje názor, že Lemuel je pouze jiné jméno pro Šalomouna.
Inspirované výroky sebrané do knihy Přísloví slouží dvojímu účelu — „aby člověk poznal moudrost a kázeň“. (Přísloví 1:2) S jejich pomocí můžeme získat moudrost, což je schopnost vidět věci jasně a používat poznání k tomu, abychom řešili problémy. Tato přísloví nás rovněž ukázňují neboli nás v mravním ohledu vychovávají. Budeme-li jim věnovat pozornost a řídit se jimi, může to působit na naše srdce a přispět k tomu, že budeme šťastní a úspěšní. (Hebrejcům 4:12)
‚ZÍSKEJ MOUDROST A CHOP SE UKÁZŇOVÁNÍ‘
„Pravá moudrost stále nahlas volá přímo na ulici,“ říká Šalomoun. (Přísloví 1:20) Proč bychom měli jejímu zvučnému hlasu naslouchat? Ve druhé kapitole se dočítáme, v jakých mnoha směrech nám prospěje, když moudrost získáme. Třetí kapitola rozebírá, jak si vytvořit blízký vztah k Jehovovi. Dále Šalomoun říká: „Moudrost je prvořadá věc. Získej moudrost; a se vším, co získáš, získej porozumění. Chop se ukázňování; nepolevuj.“ (Přísloví 4:7, 13)
Co nám pomůže, abychom se nedali zlákat k nemravnosti, která je ve světě běžná? Pátá kapitola odpovídá takto: Používej schopnost přemýšlet a snaž se rozpoznat, jakými způsoby se tě svět pokouší svést. Pamatuj také, že ten, kdo se dopustí nemravnosti, za to zaplatí vysokou cenu. Další kapitola nás varuje před jednáním a postoji, které představují hrozbu pro náš vztah s Jehovou. Velmi cenné je poučení v sedmé kapitole, kde jsou odhaleny metody, které používá nemravná osoba. Osmá kapitola nádherným způsobem ukazuje hodnotu a přitažlivost moudrosti. Tuto část knihy Přísloví působivě uzavírá devátá kapitola, v níž je zajímavé přirovnání, které nás motivuje, abychom usilovali o moudrost.
Odpovědi na biblické otázky:
1:7; 9:10 — Proč je bázeň před Jehovou označena jako „počátek poznání“ a „počátek moudrosti“? Bez bázně před Jehovou není žádné poznání, protože on je Stvořitelem všech věcí a je Autorem Bible. (Římanům 1:20; 2. Timoteovi 3:16, 17) Bůh je samotným Zdrojem veškerého pravého poznání. Proto poznání začíná uctivou bázní před ním. Zbožná bázeň je také počátkem moudrosti, protože moudrost bychom nemohli mít bez poznání. Navíc člověk, který nemá bázeň před Jehovou, může mít poznání, jaké chce, ale stejně ho nebude používat ke cti Stvořitele.
5:3 — Proč je prostitutka nazývána ‚cizí ženou‘? Přísloví 2:16, 17 popisují ‚cizí ženu‘ jako tu, která „zapomněla i na smlouvu svého Boha“. Cizím člověkem byl nazýván každý, kdo uctíval falešné bohy nebo kdo se odcizil mojžíšskému Zákonu, tedy i prostitutka. (Jeremjáš 2:25; 3:13)
7:1, 2 — Co patří k ‚mým řečem‘ a ‚mým vlastním přikázáním‘? Kromě toho, co je napsáno v Bibli, k nim patří i rodinná pravidla, jež stanovují rodiče a jež slouží pro dobro členů rodiny. Mladí se jimi musí řídit, stejně jako se mají řídit biblickým vyučováním, které jim rodiče poskytují.
8:30 — Kdo je tímto „mistrem v díle“? Za mistra v díle se zde označuje zosobněná moudrost. Tato personifikace však neslouží jen jako literární prostředek k vysvětlení charakteristických rysů moudrosti. Je to obrazný popis Božího prvorozeného Syna, Ježíše Krista, v jeho předlidské existenci. Dávno před tím, než se na zemi narodil jako člověk, byl ‚vytvořen jako počátek Boží cesty‘. (Přísloví 8:22) Byl „mistrem v díle“ v tom smyslu, že aktivně spolupracoval se svým Otcem při tvoření všech věcí. (Kolosanům 1:15–17)
9:17 — Co jsou to „kradené vody“ a proč jsou „sladké“? Těšit se ze sexuálních důvěrností v rámci manželského svazku je podle Bible jako pít osvěžující vodu ze studně. Kradené vody tedy představují nemravné pohlavní styky, které má člověk potají. (Přísloví 5:15–17) Představuje si, že jeho jednání nevyjde na světlo, a proto mu tyto vody připadají sladké.
Poučení pro nás:
1:10–14. Dávejme si pozor, aby nás hříšníci svými sliby, že zbohatneme, nezlákali k nesprávnému jednání.
3:3. Měli bychom si velmi cenit milující laskavosti a opravdovosti. Tyto vlastnosti bychom také měli projevovat, stejně jako bychom viditelně nosili drahocenný náhrdelník. Měli bychom si je rovněž pevně vštípit do srdce, tedy učinit je přímo součástí naší osobnosti.
4:18. Duchovní poznání se prohlubuje postupně. Chceme-li zůstat ve světle, musíme stále projevovat pokoru a poddajnost.
5:8. Měli bychom se zdaleka vyhnout všem nemravným vlivům, ať už by působily prostřednictvím hudby, zábavy, internetu nebo knih a časopisů.
5:21. Vyměnil by snad člověk, který miluje pravého Boha, svůj vztah s ním za několik okamžiků rozkoše? To jistě ne! Budeme-li mít na paměti, že Jehova vidí všechno, co děláme, a že nás za to bude volat k odpovědnosti, bude to pro nás tou nejsilnější pohnutkou, abychom v mravním ohledu zůstali čistí.
6:1–5. Tyto verše nám dávají znamenitou radu, že se nemáme ‚zaručovat‘ neboli brát na sebe nerozumný finanční závazek ve prospěch někoho jiného. Pokud se nám po bližším prozkoumání zdá, že krok, který jsme udělali, byl nemoudrý, měli bychom bez prodlení ‚na svého bližního útočit‘ vytrvalými žádostmi a udělat všechno, co je v našich možnostech, abychom dali věci do pořádku.
6:16–19. V těchto sedmi základních kategoriích jsou obsaženy téměř všechny druhy nesprávného jednání. Měli bychom si k takovému jednání vypěstovat nenávist.
6:20–24. Biblická výchova může člověka chránit před tím, že by padl do pasti v podobě sexuální nemravnosti. Rodiče by neměli tuto výchovu zanedbávat.
7:4. Měli bychom si zamilovat moudrost a porozumění.
JEDNOTLIVÁ POUČNÁ PŘÍSLOVÍ
Zbylá Šalomounova přísloví jsou jednotlivé stručné výroky. Většinou mají formu protikladu, paralely, srovnání nebo přirovnání. Působivě nás učí správnému chování, mluvě a postojům.
Kapitoly 10 až 24 zdůrazňují hodnotu posvátné bázně před Jehovou. Přísloví ve 25. až 29. kapitole přepsali „muži judského krále Ezekjáše“. (Přísloví 25:1) Tato přísloví nás učí, že se máme spoléhat na Jehovu, a kladou nám na srdce také jiné důležité věci.
Odpovědi na biblické otázky:
10:6; poznámka pod čarou — V jakém smyslu ‚ústa ničemných zakrývají násilí‘? Může to být myšleno tak, že ničemní lidé sladkou řečí zakrývají své zlomyslné plány, jak druhým uškodit. Nebo to může znamenat, že ničemné umlčuje nepřátelství, které jim projevují druzí. S ničemnými se totiž všeobecně zachází nepřátelsky.
10:10 — Jak působí bolest ten, „kdo přimhuřuje oko“? „Neužitečný člověk“ se možná neuchyluje pouze k ‚pokřivené řeči‘, ale také se snaží zakrýt své pohnutky pomocí gest a mimiky — například „mrká okem“. (Přísloví 6:12, 13) Takovým klamáním může svým obětem působit značnou úzkost.
10:29 — Co je to „Jehovova cesta“? Zde se tento pojem nevztahuje na životní cestu, po níž bychom měli jít, ale na způsob, jímž Jehova jedná s lidstvem. Boží jednání zaručuje bezpečí pro bezúhonné, ale pro ničemné znamená zkázu.
11:31 — Proč by měl být ničemný odměněn více než spravedlivý? Odměnou je zde míněn trest, který každý z nich v určité míře obdrží. Když zhřeší spravedlivý člověk, dostane za své chyby odměnu v podobě ukáznění. Ničemný člověk hřeší úmyslně a odmítá se napravit. Zasluhuje proto přísný trest, který také obdrží.
12:23 — Co znamená ‚přikrývat poznání‘? Přikrývat poznání neznamená nedávat ho vůbec najevo. Spíše to znamená dávat ho najevo s rozmyslem a nevystavovat jej na odiv tím, že bychom se jím chlubili.
14:17 — Proč je „muž se schopnostmi přemýšlet . . . nenáviděn“? Hebrejský výraz přeložený jako ‚schopnosti přemýšlet‘ může znamenat buď rozlišovací schopnost, nebo zlomyslné uvažování. Muž, který smýšlí ničemně, je pochopitelně nenáviděn. Ale terčem nenávisti je i člověk s rozlišovací schopností, který projeví své schopnosti přemýšlet a rozhodne se, že nebude „částí světa“. (Jan 15:19)
18:19 — V jakém smyslu je „bratr, proti němuž byl spáchán přestupek, . . . víc než silné městečko“? Stejně jako silné městečko, které je obleženo, může takový člověk zarytě odmítat udělat ústupek. Sváry mohou mezi ním a člověkem, který proti němu spáchal přestupek, vytvořit bariéru, která je jako „závora u obytné věže“.
Poučení pro nás:
10:11–14. Chceme-li, aby byla naše slova povzbudivá, měla by být naše mysl naplněna přesným poznáním. Také by pohnutkou v našem srdci měla být láska a o tom, co vychází z našich úst, by měla rozhodovat moudrost.
10:19; 12:18; 13:3; 15:28; 17:28. Měli bychom mluvit uvážlivě a ne příliš.
11:1; 16:11; 20:10, 23. Jehova si přeje, abychom byli v obchodních záležitostech poctiví.
11:4. Je pošetilé usilovat o zbohatnutí na úkor osobního studia Bible, účasti na shromáždění, modlitby a kazatelské služby.
13:4. Být „žádostivý“ nějakého odpovědného postavení ve sboru nebo života v novém světě samo o sobě nestačí. Musíme také být pracovití a pilně se snažit, abychom odpovídali příslušným požadavkům.
13:24; 29:15, 21. Milující rodič své dítě nerozmazluje ani nepřehlíží jeho vady. Otec nebo matka ho naopak ukázňují, aby takové vady odstranili, než v dítěti pevně zakoření.
14:10. Své nejvnitřnější pocity někdy nedokážeme přesně vyjádřit a druzí je nemohou vždy pochopit. Citová podpora, kterou nám mohou nabídnout, má proto své hranice. Některé těžkosti tedy možná musíme přestát tak, že se spolehneme výhradně na Jehovu.
15:7. Na člověka, s nímž mluvíme, bychom neměli najednou vychrlit všechno, co víme, tak jako rolník nevysype všechna semena na jedno místo. Moudrý člověk rozptyluje poznání po troškách podle potřeby.
15:15; 18:14. Když si budeme udržovat pozitivní myšlenkový postoj, pomůže nám to, abychom si i za obtížných okolností uchovali radost.
17:24. Neměli bychom být jako ‚hlupák‘, jenž očima i myšlenkami bloumá, místo aby byl zaměřen na důležité věci. Naopak bychom měli usilovat o porozumění, které nám pomůže jednat moudře.
23:6–8. Neměli bychom přijímat pohostinnost, která je projevována z pokryteckých důvodů.
27:21. Chvála může odhalit, co jsme zač. Pokud nás chvála vede k uznání toho, že za vše vděčíme Jehovovi, a k tomu, abychom mu dále sloužili, je vidět, že jsme pokorní. Ale jestliže v nás chvála vyvolává pocity nadřazenosti, je z toho zřejmé, že nám pokora chybí.
27:23–27. Tato přísloví jsou zasazena do venkovského prostředí a ukazují nám, jak je cenné, když se naučíme být spokojeni s jednoduchým způsobem života, k němuž patří i pilná práce. Zejména nám jasně připomínají, že se musíme spoléhat na Boha.a
28:5. Jestliže ‚hledáme Jehovu‘ prostřednictvím modlitby a studia jeho Slova, můžeme „rozumět všemu“, co potřebujeme k tomu, abychom mu mohli přijatelně sloužit.
‚ZÁVAŽNÁ POSELSTVÍ‘
Biblická kniha Přísloví končí dvěma ‚závažnými poselstvími‘. (Přísloví 30:1; 31:1) Agurovy výroky nám pomocí podnětných přirovnání ukazují, že chamtivost nikdy nemůže být uspokojena, a také to, jak těžké je rozpoznat spády vemlouvavého svůdce.b Varuje také před sebevyvyšováním a hněvivou řečí.
V závažném poselství, které dala Lemuelovi jeho matka, dostal Lemuel dobrou radu ohledně užívání vína a opojného nápoje a také ohledně toho, že má soudit spravedlivě. Popis dobré manželky končí pokynem: „Dávejte jí z plodů jejích rukou, a ať ji její díla chválí i v branách.“ (Přísloví 31:31)
Získávej moudrost, přijímej kázeň, uč se zbožné bázni, spoléhej na Jehovu. Není snad poučení, které získáváme z inspirovaných přísloví, neocenitelné? Rozhodně tyto rady uplatňujme ve svém životě a pak zažijeme štěstí ‚muže, který se bojí Jehovy‘. (Žalm 112:1)
[Poznámky pod čarou]
[Obrázky na straně 16]
Jehova je Zdrojem veškerého pravého poznání
[Obrázek na straně 18]
Co znamená ‚rozptylovat poznání‘?