„Čas pro mír“ je na dosah!

„Pro všechno je ustanovený čas, . . . čas pro válku a čas pro mír.“ (KAZATEL 3:1, 8)

1. Jaká paradoxní situace panuje ve 20. století, pokud jde o válku a mír?

VĚTŠINA lidí oprávněně touží po míru. Dvacáté století totiž zažilo méně míru než kterékoli jiné století v dějinách. Je to paradoxní, protože nikdy dříve se pro jeho zabezpečení nevynaložilo takové úsilí. V roce 1920 byla založena Společnost národů. V roce 1928 byl uzavřen Briandův-Kelloggův pakt, který byl v jedné encyklopedii označen za „nejgrandióznější ze série mírotvorných kroků po první světové válce“. Tato smlouva byla podepsána ‚téměř všemi národy světa, které se tak zřekly války jako prostředku státní politiky‘. V roce 1945 pak byla založena Organizace spojených národů, která nahradila zaniklou Společnost národů.

2. Jaký cíl si dala Organizace spojených národů a do jaké míry se jí podařilo svého cíle dosáhnout?

² Organizace spojených národů — stejně jako předtím Společnost národů — má za cíl dosažení světového míru. Úspěchů však bylo velmi málo. Je pravda, že nikde na světě neprobíhá válka takového rozsahu, jako byly dvě světové války. Statisíce lidí však přicházejí o pokojnou mysl, o majetek a často i o život kvůli desítkám menších konfliktů. Můžeme se odvážit doufat, že se Spojené národy postarají o to, aby 21. století bylo ‚časem pro mír‘?

Základ pro pravý mír

3. Proč skutečný mír nemůže existovat, dokud panuje nenávist?

³ K míru mezi lidmi a národy je potřeba něco více než jen tolerance. Může mít člověk pokojné vztahy s někým, koho nenávidí? Podle 1. Jana 3:15 nikoli: „Každý, kdo nenávidí svého bratra, je zabiják.“ Jak ukazuje nedávná historie, hluboce zakořeněná nenávist snadno přeroste v násilné skutky.

4. Pouze kdo může zažívat pokoj a proč?

⁴ Jehova je „Bůh, který dává pokoj“. Pokoj tedy mohou zažívat pouze ti lidé, kteří milují Jehovu a mají hlubokou úctu k jeho spravedlivým zásadám. Ano, Jehova jej neslibuje každému. „ ‚Není žádný pokoj,‘ řekl můj Bůh, ‚pro ničemné.‘ “ Je to tak proto, že ničemní lidé se nechtějí nechat vést Božím svatým duchem, k jehož ovoci patří právě pokoj. (Římanům 15:33; Izajáš 57:21; Galaťanům 5:22)

5. Co je pro pravé křesťany nemyslitelné?

⁵ Pro pravé křesťany je nemyslitelné, aby vedli války s jinými lidmi, jak to zejména během 20. století velmi často dělají údajní křesťané. (Jakub 4:1–4) Je pravda, že určitou válku praví křesťané vedou; je to však válka proti naukám, které zneuctívají Boha. Jejím cílem není ublížit lidem, ale pomoci jim. Pronásledovat někoho kvůli náboženským rozdílům nebo ubližovat lidem z nacionalistických důvodů je v příkrém rozporu s pravým křesťanstvím. Křesťanům v Římě Pavel napsal: „Je-li to možné, pokud to závisí na vás, buďte pokojní vůči všem lidem.“ (Římanům 12:17–19; 2. Timoteovi 2:24, 25)

6. Pouze kde je dnes možné najít skutečný pokoj?

⁶ Pokoj, který dává Bůh, je dnes možné nalézt pouze mezi pravými ctiteli Jehovy Boha. (Žalm 119:165; Izajáš 48:18) Jejich jednota není narušována žádnými politickými rozdíly, protože jsou vždy politicky neutrální. (Jan 15:19; 17:14) Jelikož jsou „vhodně sjednoceni stejnou myslí a stejným myšlenkovým postupem“, jejich pokoj není ohrožován žádnými náboženskými rozdíly. (1. Korinťanům 1:10) Pokoj, z něhož se těší svědkové Jehovovi, je novodobým zázrakem. Jeho původcem je Bůh, který jedná v souladu se slibem, jenž sám dal: „Pokoj určím jako tvé dozorce a spravedlnost jako ty, kdo ti přidělují úkoly.“ (Izajáš 60:17; Hebrejcům 8:10)

Proč „čas pro válku“?

7, 8. (a) Jak se svědkové Jehovovi dívají na současnou dobu, přestože si zachovávají pokojný postoj? (b) Co je hlavní zbraní křesťanského válčení?

⁷ Navzdory svým pokojným postojům však svědkové Jehovovi považují současnou dobu především za „čas pro válku“. Nikoli pro doslovnou válku, protože vnucovat někomu biblické poselství silou by bylo v rozporu s Božím pozváním: „Každý, kdo si přeje, ať si vezme zdarma vodu života.“ (Zjevení 22:17) Násilná konverze zde nemá místo. Válčení, které vedou svědkové Jehovovi, je pouze duchovní. Pavel napsal: „Zbraně našeho válčení nejsou tělesné, ale mocné v Bohu k vyvracení silně zakořeněných věcí.“ (2. Korinťanům 10:4; 1. Timoteovi 1:18)

⁸ Hlavní místo mezi ‚zbraněmi našeho válčení‘ má „meč ducha, to je Boží slovo“. (Efezanům 6:17) Tento meč je mocný. „Slovo Boha je živé a vykonává moc a je ostřejší než jakýkoli dvojsečný meč a proniká až k rozdělení duše a ducha a kloubů a jejich morku a je schopné rozeznávat myšlenky a úmysly srdce.“ (Hebrejcům 4:12) Když křesťané používají tuto zbraň, jsou schopni vyvracet „uvažování a všechno povýšené, co se pozvedá proti poznání Boha“. (2. Korinťanům 10:5) Díky tomuto meči mohou odhalovat falešné nauky, škodlivé jednání a filozofie, v nichž se odráží lidská moudrost, a nikoli moudrost Boží. (1. Korinťanům 2:6–8; Efezanům 6:11–13)

9. Proč si ani na okamžik nemůžeme dovolit, abychom přestali vést válku proti hříšnému tělu?

⁹ Jiným druhem duchovního válčení je boj proti hříšnému tělu. Křesťané následují příklad apoštola Pavla, který přiznal: „Tluču do svého těla a vedu je jako otroka, abych potom, když jsem kázal jiným, sám nebyl nějak neschválen.“ (1. Korinťanům 9:27) Křesťané v Kolosech dostali radu, aby umrtvovali „své tělesné údy, které jsou na zemi, pokud jde o smilstvo, nečistotu, pohlavní choutky, škodlivou touhu a chtivost, jež je modlářstvím“. (Kolosanům 3:5) A Juda, jeden z pisatelů Bible, naléhavě vybízel křesťany, aby „vedli tvrdý boj za víru, která byla jednou provždy předána svatým“. (Juda 3) Proč to musíme dělat? Pavel odpovídá: „Žijete-li ve shodě s tělem, jistě zemřete; umrtvujete-li však zvyklosti těla duchem, budete žít.“ (Římanům 8:13) Vzhledem k tomuto jasnému varování si ani na okamžik nemůžeme dovolit, abychom přestali vést válku proti špatným sklonům.

10. Co se stalo roku 1914 a k čemu to v blízké budoucnosti povede?

¹⁰ Ještě dalším důvodem, proč je možné současnou dobu považovat za čas pro válku, je to, že „den pomsty ze strany našeho Boha“ je na dosah. (Izajáš 61:1, 2) V roce 1914 přišel Jehovův ustanovený čas, aby bylo ustaveno mesiášské Království a aby dostalo autoritu vést aktivní válku proti Satanovu systému. Tehdy vypršel čas, který byl vyhrazen k tomu, aby bez Božího zásahu lidé mohli experimentovat s vládami, které sami vytvořili. Většina lidí však Božího mesiášského Vládce nepřijala a stále ho zavrhuje, stejně jako to dělala většina lidí v prvním století. (Skutky 28:27) Vzhledem k takovému odporu proti Království byl Kristus nucen ‚podmaňovat uprostřed svých nepřátel‘. (Žalm 110:2) Důvodem k radosti je slib ze Zjevení 6:2, že Kristus ‚dokončí své vítězství‘. To se stane během ‚války velikého dne Boha Všemohoucího, která se hebrejsky nazývá Har-Magedon‘. (Zjevení 16:14, 16)

Nyní je „čas mluvit“

11. Proč je Jehova nesmírně trpělivý a co nakonec stejně přijde?

¹¹ Od roku 1914, který byl obratem v lidských dějinách, již uplynulo 85 let. Jehova je k lidstvu nesmírně trpělivý. Postaral se o to, aby si jeho svědkové plně uvědomovali naléhavost doby. V sázce jsou miliony lidských životů. Všichni tito lidé si zaslouží, aby byli varováni, protože „Jehova . . . netouží, aby byl někdo zahuben, ale touží, aby všichni dosáhli pokání“. (2. Petra 3:9) Brzy však přijde „zjevení Pána Ježíše z nebe s jeho mocnými anděly“. Tehdy všichni ti, kdo svévolně odmítali poselství o Božím Království, zakusí „pomstu“. Ježíš ji uvede „na ty, kdo neznají Boha, a na ty, kdo neposlouchají dobrou zprávu o našem Pánu Ježíši“. (2. Tesaloničanům 1:6–9)

12. (a) Proč je zbytečné spekulovat o tom, kdy by mohlo začít velké soužení? (b) Před jakým nebezpečím Ježíš v této souvislosti varoval?

¹² Kdy skončí Jehovova trpělivost? Jakákoli spekulace o tom, kdy by mohlo začít „velké soužení“, je zbytečná. Ježíš jasně prohlásil: „O tom dni a hodině neví nikdo.“ Na druhé straně však také upozornil: „Zůstaňte proto bdělí, protože nevíte, který den váš Pán přijde. . . . Prokažte [se] jako připravení, protože Syn člověka přijde v hodinu, o které si to nepomyslíte.“ (Matouš 24:21, 36, 42, 44) Jednoduše řečeno, každý den bychom měli být bdělí vzhledem ke světovým událostem a počítat s tím, že může vypuknout velké soužení. (1. Tesaloničanům 5:1–5) Je velmi nebezpečné myslet si, že můžeme být v klidu, žít, jak se říká, ‚normálním životem‘ a čekat, jak se věci vyvinou. Ježíš varoval: „Dávejte . . . na sebe pozor, aby vaše srdce nikdy nebylo obtíženo přejídáním a silným pitím a úzkostnými životními starostmi a aby na vás náhle, v jednom okamžiku, nepřišel ten den jako léčka.“ (Lukáš 21:34, 35) Můžeme si být naprosto jisti, že čtyři ničivé větry, které v současné době drží čtyři Jehovovi andělé, nebudou zadržovány věčně. (Zjevení 7:1–3)

13. Co si uvědomuje téměř šest milionů lidí?

¹³ Vzhledem k tomuto dni zúčtování, který se rychle blíží, Šalomounova slova o tom, že je „čas mluvit“, dostávají zvláštní význam. (Kazatel 3:7) Téměř šest milionů svědků Jehovových si uvědomuje, že nyní je skutečně čas mluvit, a proto horlivě mluví o slávě Božího kralování a varují před dnem Boží pomsty. Ochotně se dávají k dispozici v tento den Kristovy vojenské síly. (Žalm 110:3; 145:10–12)

Ti, kdo říkají ‚mír, když mír není‘

14. Jací falešní proroci existovali v sedmém století př. n. l.?

¹⁴ Během sedmého století př. n. l. Boží proroci Jeremjáš a Ezekiel předávali Boží poselství o soudu nad Jeruzalémem kvůli jeho svéhlavé neposlušnosti vůči Bohu. Zničení, které předpovídali, přišlo v roce 607 př. n. l. navzdory tomu, že vlivní náboženští vůdci tvrdili úplně něco jiného než Boží poslové. Ukázalo se, že náboženští vůdci byli ‚hloupí proroci‘, kteří ‚zavedli Boží lid na scestí, když říkali: „Je mír!“, když žádný mír nebyl‘. (Ezekiel 13:1–16; Jeremjáš 6:14, 15; 8:8–12)

15. Existují podobní falešní proroci dnes? Vysvětli to.

¹⁵ Většina náboženských vůdců dnes jedná podobně jako ‚hloupí proroci‘ v tehdejší době — nevarují lidi před blížícím se dnem Božího soudu. Místo toho předkládají líbivý obraz toho, jak se politickým skupinám nakonec podaří dosáhnout míru a bezpečnosti. Více se zajímají o to, aby se líbili lidem než Bohu. Proto svým farníkům říkají to, co chtějí slyšet, místo aby je upozorňovali na to, že Boží Království již bylo zřízeno a že mesiášský Král brzy dokončí své vítězství. (Daniel 2:44; 2. Timoteovi 4:3, 4; Zjevení 6:2) Stejně jako falešní proroci, i oni mluví o „míru, když mír není“. Brzy se však jejich přesvědčení náhle změní v hrůzu, až je postihne rozlícení Toho, koho stavěli do špatného světla a na jehož jméno tím uváděli nepopsatelnou pohanu. Vůdcové světové říše falešného náboženství, která je v Bibli popsána jako nemravná žena, se zadusí svým vlastním zavádějícím voláním po míru. (Zjevení 18:7, 8)

16. (a) Čím jsou známi svědkové Jehovovi? (b) Čím se liší od těch, kdo volají ‚mír, když mír není‘?

¹⁶ Většina předních a vlivných vůdců trvá na svých pokryteckých slibech o míru. To však neotřese důvěrou těch, kdo mají víru v Boží sliby o pravém pokoji. Již více než jedno století jsou svědkové Jehovovi známi jako věrní zastánci Božího slova, odvážní odpůrci falešného náboženství a odhodlaní podporovatelé Božího Království. Nesnaží se lidi ukolébat líbivými frázemi o míru, ale pilně usilují o to, aby je uvedli do reality, že dnes je čas pro válku. (Izajáš 56:10–12; Římanům 13:11, 12; 1. Tesaloničanům 5:6)

Jehova promlouvá

17. Co to znamená, že Jehova brzy promluví?

¹⁷ Šalomoun také prohlásil: „Pravý Bůh bude soudit jak spravedlivého, tak ničemného, protože . . . je čas pro každou záležitost.“ (Kazatel 3:17) Ano, Jehova má ustanovený čas pro vykonání rozsudku nad falešným náboženstvím a nad ‚králi země, kteří se staví proti Jehovovi a proti jeho pomazanému‘. (Žalm 2:1–6; Zjevení 16:13–16) Až ten čas přijde, skončí dny, kdy Jehova zůstával „zticha“. (Žalm 83:1; Izajáš 62:1; Jeremjáš 47:6, 7) Prostřednictvím Ježíše Krista, svého mesiášského Krále dosazeného na trůn, bude „mluvit“ jediným jazykem, kterému jeho odpůrci zřejmě rozumějí: „Jehova vyjde jako silný muž. Jako válečník probudí horlivost. Zvolá, ano, vydá válečné zvolání; ukáže se mocnějším než jeho nepřátelé. ‚Dlouho jsem byl zticha. Stále jsem mlčel. Ovládal jsem se. Jako rodička budu současně sténat, těžce dýchat a lapat po dechu. Zpustoším hory a pahorky a všechno jejich rostlinstvo usuším. A řeky změním v ostrovy a rákosnaté tůně vysuším. A slepé přiměji, aby kráčeli cestou, kterou neznali; způsobím, aby šlapali vozovou cestou, kterou neznali. Temné místo před nimi změním ve světlo a hrbolatý terén v rovinu. To pro ně udělám a neopustím je.‘ “ (Izajáš 42:13–16)

18. V jakém ohledu pro Boží lid brzy nastane „čas být zticha“?

¹⁸ Až Jehova ‚promluví‘ na obranu svého božství, jeho služebníci již nebudou muset mluvit na svou obranu. Pro ně nastane „čas být zticha“. Stejně jako v případě Božích služebníků v minulosti, i na ně se budou vztahovat tato slova: „V tomto případě nebudete muset bojovat. Zaujměte své postavení, zastavte se a vizte Jehovovu záchranu ve váš prospěch.“ (2. Paralipomenon 20:17)

19. Jakou výsadu brzy budou mít Kristovi duchovní bratři?

¹⁹ Pro Satana a jeho organizaci to bude skutečně zdrcující porážka. Oslavení Kristovi bratři se budou podílet na tomto jedinečném vítězství spravedlnosti. Bude to v souladu se slibem, že „Bůh, ten, který dává pokoj, totiž záhy rozdrtí Satana pod vašima nohama“. (Římanům 16:20) Dlouho očekávaný čas pokoje konečně nastane!

20. Jaký čas brzy nastane?

²⁰ Pro všechny lidi na zemi, kteří přežijí tento ohromný projev Jehovovy moci, to bude velkolepé požehnání. Brzy potom se k nim připojí věrní muži a ženy, kteří žili v minulosti a pro které přijde ustanovený čas pro vzkříšení. Během Kristova Tisíciletého panování skutečně bude „čas sázet. . . ; čas uzdravovat. . . ; čas stavět. . . ; čas se smát. . . ; čas poskakovat. . . ; čas objímat a . . . čas milovat“. Ano, a po celou věčnost to bude „čas pro mír“. (Kazatel 3:1–8; Žalm 29:11; 37:11; 72:7)

Jak bys odpověděl?

◻ Co je základem pro trvalý mír?

◻ Proč svědkové Jehovovi považují naši dobu za „čas pro válku“?

◻ Kdy mají Boží služebníci „mluvit“ a kdy mají „být zticha“?

◻ Kdy a jak Jehova promluví?

[Rámeček a obrázek na straně 13]

Jehova má ustanovený čas pro to, aby

◻ podnítil Goga k útoku na svůj lid. (Ezekiel 38:3, 4, 10–12)

◻ vložil do srdce lidských vládců, aby zničili Velký Babylón. (Zjevení 17:15–17; 19:2)

◻ uskutečnil Beránkovu svatbu. (Zjevení 19:6, 7)

◻ roznítil harmagedonskou válku. (Zjevení 19:11–16, 19–21)

◻ spoutal Satana a mohlo tak začít Ježíšovo Tisícileté panování. (Zjevení 20:1–3)

Tyto události jsou zde uvedeny v pořadí, jak se o nich píše v Písmu. Můžeme si být jisti, že všech těchto pět událostí nastane v pořadí, které Jehova určil, a také přesně v tom čase, který určil.

[Obrázky na straně 15]

Během Kristova Tisíciletého panování skutečně bude čas. . .

smát se. . .

objímat. . .

milovat. . .

sázet. . .

poskakovat. . .

stavět. . .