Láska k penězům — Proč je nesprávná?
PAUL a Mary vedli velkou samoobsluhu v jedné chudé africké obci.a Pracovali tvrdě ve dne i v noci a vydělali hodně peněz. Časem se Mary mohla pochlubit velkým novým domem, který byl plný luxusního nábytku. A Paul se zase mohl vozit v přepychovém voze.
Jednoho dne s Paulem navázala kontakt jistá skupina stavějící se proti vládě. Vznesli požadavek: „Chceme, aby váš obchod věnoval [100 dolarů] měsíčně na podporu naší věci.“ Paul a Mary nechtěli v politickém zápase nikomu stranit, a proto odvážně odmítli. Kvůli svému neutrálnímu stanovisku byli podezíráni, že dostávají finanční podporu od vlády. Během jednoho víkendu, kdy byli Paul s Mary mimo město, byl jejich obchod vyloupen a jejich auto a nádherný dům byly podpáleny.
Opravdu smutný příběh, ale můžeme se z něho poučit? Mnohé lidi, kteří tvrdě pracují, aby zbohatli, snad nepostihlo neštěstí, jež by je o jejich bohatství připravilo. Ale co přinese budoucnost? Proč Bible říká, že „ti, kteří se rozhodli, že zbohatnou, upadají do pokušení a léčky a do mnoha bláznivých a škodlivých žádostí, které vrhají lidi do zničení a zkázy“? — 1. Timoteovi 6:9.
Vyvážený náhled na peníze
Podle Bible se pravý křesťan musí starat o své hmotné potřeby i o potřeby členů rodiny, kteří jsou na něm závislí. Někdy to mohou ztěžovat okolnosti jako nezaměstnanost či zdravotní problémy. Naproti tomu křesťan, který péči o rodinu vědomě zanedbává, „jistě zapřel víru a je horší než člověk bez víry“. — 1. Timoteovi 5:8.
V některých vesnických oblastech živí lidi jejich půda, na níž pěstují plodiny a chovají dobytek. Někteří lidé nacházejí pro peníze malé uplatnění, protože životní potřeby — zboží i služby — si opatřují výměnným obchodem. Nejběžnějším způsobem, jímž se živitelé rodin starají o své rodiny, je však práce za plat v určitém zaměstnání. Vydělané peníze používají k nákupu potravin a dalších věcí, které přispívají k prospěchu jejich rodiny. Moudře uspořené peníze mohou kromě toho skýtat jistou míru ochrany v době těžkostí a nouze. Mohou se například použít na pokrytí výdajů za lékařské ošetření nebo na důležité opravy domu. Proto Bible realisticky uvádí, že „peníze jsou pro ochranu“ a že „najdou odezvu všude“. — Kazatel 7:12; 10:19.
Peníze dokáží mnoho, a proto vyvstává nebezpečí, že si člověk vytvoří nerealistický názor na jejich moc. Křesťan si musí uvědomovat mez jejich možností ve srovnání s jinými věcmi, které jsou důležitější. Bible například porovnává hodnotu peněz s hodnotou zbožné moudrosti: „Moudrost je pro ochranu, stejně jako peníze jsou pro ochranu, ale výhoda poznání je, že moudrost zachová naživu ty, kteří ji vlastní.“ (Kazatel 7:12) V jakém ohledu má zbožná moudrost tuto výhodu oproti penězům?
Poučení z minulosti
Výhodu, jakou má zbožná moudrost oproti penězům, dokládají události, k nimž došlo v Jeruzalémě v roce 66 n. l. Jeruzalémští Židé odrazili římské invazní armády a očividně se domnívali, že nyní jsou obchodní vyhlídky dobré. Opravdu, na oslavu své nově nabyté svobody začali razit své vlastní peníze. Na jejich mince se razily hebrejské výrazy, jako například „Za svobodu Sióna“ a „Jeruzalém, ten svatý“. Každý nový rok vyráběli nové mince s nápisy, které je řadí do „roku druhého“, „roku třetího“ a „roku čtvrtého“. Archeologové dokonce vykopali několik vzácných mincí s nápisem „rok pátý“, který odpovídá roku 70 n. l. Pohlíželi židovští křesťané na židovské peníze jako na opodstatněný symbol trvalé svobody?
Nikoli. Měli totiž na mysli moudrá slova svého Pána. Ježíš předpověděl římský vpád, k němuž došlo v roce 66 n. l. Svým následovníkům radil, že se mají ‚vzdálit ze středu Jeruzaléma‘, až to nastane. (Lukáš 21:20–22) Dějiny dosvědčují, že židovští křesťané se zachovali právě tak. Když opustili Jeruzalém, byli očividně ochotni snést ztrátu jmění, majetku a příležitostí k obchodování. O čtyři roky později se římská vojska vrátila a oblehla město.
Podle očitého svědka, dějepisce Josepha, „bylo ve městě mnoho zlata“. Ale velké množství peněz nemohlo Jeruzalém zachránit od hladu, který se neustále „zhoršoval“ a „sžíral celé domácnosti a rodiny“. Někteří obyvatelé spolykali zlaté mince a pokusili se z města uprchnout. Ale zabili je nepřátelé, kteří jim rozpárali břicha, aby vyjmuli peníze. „Pro bohaté,“ vysvětluje Josephus, „bylo stejně nebezpečné zůstat ve městě jako je opustit; mnozí muži uprchli pod záminkou, že jsou zběhové, ale byli zabiti kvůli svým penězům.“
Za necelých šest měsíců od začátku obléhání byl Jeruzalém zničen a přes milión jeho obyvatel zemřelo následkem hladu, moru a meče. Láska k penězům mnohé zaslepila, a tak je uvrhla do zničení a zkázy, kdežto židovští křesťané uplatnili moudrá slova, a díky tomu se jim podařilo uniknout.
To není jediný případ v dějinách, kdy v době krize peníze lidi zklamaly. Láska k penězům může být opravdu krutým pánem! (Matouš 6:24) Může tě kromě toho oloupit i o nynější štěstí.
Potěšení, které nelze koupit za peníze
Posedlost po zbohatnutí může člověka zaslepit, takže nevnímá mnohá potěšení, na něž není třeba mnoho peněz. Stačí například zamyslet se nad věcmi jako šťastné vztahy v rodině, opravdové přátelství, přírodní divy, velkolepý západ slunce, působivá bouře, nebe poseté hvězdami, dovádění zvířat nebo květiny a stromy v nedotčeném lese.
Jistě, někteří bohatí lidé mají více času těšit se ze zmíněných radostí, ale většina z nich se příliš zaměstnává snahou uchovat si své bohatství nebo je zvětšit. Může to sice znít zvláštně, ale štěstí často uniká i těm, kteří volný čas mají. Moderní výzkumné pracovníky to překvapuje. „Jak máme vysvětlit skutečnost, že když lidé získají to něco, po čem mnozí tak dychtivě touží a čemu věří jako určitému všeléku, mělo by to vést k takové škále následků — od zklamání až po duševní otřes?“ ptá se Thomas Wiseman v knize The Money Motive—A Study of an Obsession (Touha po penězích — Studie posedlosti).
Jednou věcí, která může bohatého člověka okrádat o štěstí, je obtíž, jak pozná, kdo jsou jeho skuteční přátelé. Bohatý král Šalomoun zažil, že „když přibudou dobré věci, jistě přibude těch, kteří je jedí“. (Kazatel 5:11) Mnozí bohatí lidé také trpí úzkostí, jestliže se pokoušejí udržet si hodnotu svého bohatství nebo ji zvětšit. To je často okrádá o pokojný spánek. Bible vysvětluje: „Sladký je spánek sloužícího, bez ohledu na to, zda jí málo nebo hodně; ale nadbytek, který patří boháči, mu nedává spát.“ — Kazatel 5:12.
Láska k penězům může poškodit vztahy v rodině a vztahy k přátelům, protože může někoho svádět k nečestnému jednání a ke zločinnosti. Lidé, kteří milují peníze, se často uchylují k hazardnímu hraní. Je smutné, že kvůli touze jenom po jednom dalším zážitku při sázení upadají mnozí hráči do dluhů. „V době, kdy ke mně [náruživí hráči] přijdou,“ řekl jeden jihoafrický psychiatr, „se jim už obvykle nedá pomoci; přišli o práci, o svůj podnik, o dům a jejich rodiny je často opustily.“ Varování Bible je skutečně pravdivé: „Muž věrných činů získá mnohá požehnání, ale kdo chvátá, aby získal bohatství, nezůstane nevinný.“ — Přísloví 28:20.
‚Dělá si křídla a ulétá‘
Dalším důvodem, proč je láska k penězům tak nebezpečná, je skutečnost, že lidské vlády se prokazují jako neschopné plně spolupracovat nebo zajistit, aby si peníze udržely stálou hodnotu v mezinárodním měřítku, ani se jim nedaří zabránit hospodářským poklesům, krizím a krachům na burzách. Podvody, krádežemi a inflací se rovněž podtrhuje pravdivost inspirovaných slov: „Nelopoť se, abys získal bohatství. Přestaň se svým vlastním porozuměním. Způsobil jsi, aby tvé oči na ně pohlédly, když není ničím? Vždyť si zcela jistě dělá křídla jakoby orlí a ulétá k nebesům.“ — Přísloví 23:4, 5.
Inflace. Tento problém se jistě neomezuje pouze na chudé země. Rychle postupující inflace zasáhla počátkem tohoto století průmyslové země střední Evropy. Před první světovou válkou měla například německá marka přibližně stejnou hodnotu jako britský šilink, francouzský frank či italská lira. O deset let později se hodnota šilinku, franku a liry víceméně rovnala 1 000 000 000 000 marek. Jaký vliv má prudce rostoucí inflace na lidi v bohatých společnostech? „Je-li možné soudit podle toho, co se stalo poraženým ústředním mocnostem na počátku dvacátých let,“ uvádí Adam Fergusson v knize When Money Dies (Když hynou peníze), „pak se [zhroucením měny] rozpoutá taková chamtivost, násilí, neštěstí a nenávist, které jsou převážně vyvolány strachem, že to žádná společnost nemůže přežít bez poškození a beze změny.“
V roce 1923 přehodnotilo Německo svou měnu tím, že se vyškrtlo dvanáct nul, takže 1 000 000 000 000 starých marek se najednou rovnalo jedné nové marce. Tento krok inflaci zastavil, ale měl další katastrofální následky. Fergusson vysvětluje: „Opětovné zavedení stabilní hodnoty peněz, které přivedlo k úpadku celé tisíce lidí, milióny jich okradlo o živobytí a zničilo naděje dalších miliónů lidí, si nepřímo vyžádalo určitou děsivější cenu, kterou musel zaplatit celý svět.“ ‚Děsivější cenou‘ měl autor patrně na mysli vzestup nacismu a vznik druhé světové války.
Skutečnost, že v minulosti zklamala vysoká bankovní konta tak mnoho lidí, by měla v této době celosvětové hospodářské nejistoty sloužit jako střízlivé varování. Sám Boží Syn varoval, že peníze selžou, což se jistě stalo mnohokrát. (Lukáš 16:9) Ale k největšímu a nejrozsáhlejšímu selhání peněz dojde, až Jehova Bůh vykoná soud nad tímto ničemným světem. „Hodnotné věci nebudou k prospěchu ve dni rozlícení, ale spravedlnost osvobodí od smrti.“ — Přísloví 11:4.
Je tedy opravdu důležité, aby se každý člověk ze všech sil snažil uchovat si spravedlivé postavení před našimi pravými přáteli, před Jehovou Bohem a Ježíšem Kristem!
Zdroj trvalého štěstí
Paul a Mary, o nichž jsme se zmínili v úvodu, byli svědky Jehovovými. Mnoho let se účastnili plným časem na evangelizačním díle. Jejich touha po bohatství však způsobila, že přestali navštěvovat shromáždění křesťanského sboru a přestali se dělit o svou víru ve veřejné službě. Ale probudili se. „Teď vidím, jak je nesmyslné věnovat veškerý svůj čas a energii něčemu, co se může během několika minut rozplynout v dýmu,“ řekla Mary, když byla oloupena a její dům byl zničen. Naštěstí se tito manželé poučili dříve, než bylo příliš pozdě. Ano, láska k penězům může způsobit tu největší škodu — může člověka oloupit o schválený vztah k Jehovovi Bohu a Ježíši Kristu. Jakou naději na to, že přežijeme konec stávajícího ničemného světa do slíbeného nového světa spravedlnosti, bychom mohli mít bez těchto přátel? — Matouš 6:19–21, 31–34; 2. Petra 3:13.
Ať se tedy považuješ za bohatého, nebo za chudého, střež se, aby sis nevytvořil lásku k penězům. Vyvíjej úsilí, abys dosáhl toho největšího pokladu a uchoval si ho — abys dosáhl schváleného postavení před Jehovou Bohem. Můžeš to dělat, když budeš věnovat stálou pozornost naléhavému pozvání: „Duch a nevěsta stále říkají: ‚Pojď!‘ A každý, kdo slyší, ať řekne: ‚Pojď!‘ A každý, kdo žízní, ať přijde; každý, kdo si přeje, ať si vezme zdarma vodu života.“ — Zjevení 22:17.
[Poznámka pod čarou]
a Nepoužíváme jejich skutečná jména.
[Obrázky na straně 8 a 9]
Mince ražená během židovské vzpoury; na obou stranách je nápis „rok druhý“
[Podpisek]
Pictorial Archive (Near Eastern History) Est.