Žijeme v nespravedlivém světě

SOUHLASÍTE s tím, že žijeme v nespravedlivém světě? Určitě ano. Bez ohledu na to, jaké máme nadání a jak moudře plánujeme svůj život, není to zárukou bohatství, úspěchu, a dokonce ani toho, že budeme mít co do úst. Mnohdy to nakonec dopadne tak, jak se vyjádřil dávný král Šalomoun, který řekl: „Moudrý neměl dost chleba, rozumný statku, a ten, kdo věděl více než druzí, nedošel přízně.“ Proč? Šalomoun vysvětluje: „Čas a náhoda postihla všecky.“ (Kazatel 9:11, Šrámek)

‚Když přijde neštěstí‘

„Čas a náhoda“, což často znamená, že jsme v nesprávnou chvíli na nesprávném místě, mnohdy zhatí naše dobře promyšlené plány a toužebná přání. Jak napsal Šalomoun, ‚když na nás přijde neštěstí, jsme rybou chycenou v síti či ptákem lapeným v oko‘. (Kazatel 9:12, Šrámek) Miliony lidí například neúnavně obdělávají půdu, aby z ní získali jídlo pro svou rodinu, jenže je postihne „neštěstí“ — nepřijdou deště, a tak sucho připraví tyto lidi o úrodu.

Jiní lidé se snaží podat pomocnou ruku, ale jak se zdá, ani tato pomoc, kterou obětem neštěstí nabízí zbytek světa, často není spravedlivá. Jako příklad si uveďme boj proti hladu. Podle jedné významné charitativní organizace v nedávném roce „dostal celý [africký] kontinent pomoc ve výši, která odpovídala jen pětině peněz, jež byly vyhrazeny pro válku v Zálivu“. Bylo snad spravedlivé, že země s dostatkem prostředků vynaložily pětkrát více peněz na válku v jedné zemi než na zmírnění bolesti a utrpení způsobených hladem na celém kontinentu? A je snad spravedlivé, že v době, kdy mnozí lidé mají nadbytek, žije každý čtvrtý člověk na této planetě v naprosté chudobě a že každý rok zemřou miliony dětí na nemoci, kterým se dá předcházet? Jistě ne!

Když ‚přijde neštěstí‘, nemohou za to samozřejmě jen „čas a náhoda“. Světem vládne také strašlivé násilí, proti němuž jsme úplně bezbraní a které může významně zasáhnout do našeho života. To se potvrdilo na podzim roku 2004, když byly v Beslanu v Severní Osetii zabity stovky lidí při krvavém střetnutí teroristů a bezpečnostních jednotek. Mezi zabitými bylo i mnoho malých dětí, které právě ten den šly poprvé do školy. O tom, kdo zahyne a kdo se zachrání, sice rozhodovala do značné míry náhoda, ale prvotní příčinou tohoto neštěstí byl konflikt mezi lidmi.

Bude to tak vždycky?

„Jenže takový už je život,“ říkají někteří lidé, když se mluví o nespravedlnosti. „Vždycky to tak bylo a vždycky to tak bude.“ Podle jejich názoru budou silní vždy utlačovat slabé a bohatí budou vždy vykořisťovat chudé. Útisk i „čas a náhoda“ nás podle nich budou postihovat tak dlouho, dokud bude existovat lidstvo.

Musí to tak opravdu být? Přijde někdy doba, kdy lidé, kteří moudře a rozumně využívají své schopnosti, budou za všechnu svou tvrdou práci sklízet spravedlivou odměnu? Dokáže někdo natrvalo změnit tento nespravedlivý svět? Přečtěte si, co o tom říká následující článek.

[Podpisek obrázku na straně 2]

TITULNÍ STRANA: Muž s dítětem: UN PHOTO 148426/McCurry/Stockbower

[Podpisek obrázku na straně 3]

MAXIM MARMUR/AFP/Getty Images